Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lidí, kteří nemají co jíst, přibývá. Ideální podhoubí pro terorismus, varují odborníci

Lidí, kteří nemají co jíst, přibývá. Ideální podhoubí pro terorismus, varují odborníci

Místo aby počet lidí ohrožených nedostatkem jídla klesal, je hladovějících obyvatel planety stále víc. Smutným důkazem je zářijová zpráva OSN, podle které loni trpělo hladem 815 milionů lidí, tedy o 38 milionů víc než v roce 2015, a počet hladovějících tak po 13 letech klesající tendence začal opět růst. OSN obrovský počet lidí trpících hladem označuje za největší humanitární krizi od druhé světové války a vyzývá všechny státy světa, aby postiženým zemím podaly pomocnou ruku. I když ale čísla začnou klesat, podle německého serveru Deutsche Welle za sebou může hlad zanechat nebezpečné dědictví v podobně radikalizace obyvatel, kteří se začnou přidávat k nejrůznějším teroristickým organizacím.

Na problém pro server DW upozornil ekonom Světového potravinového programu (WFP) Arif Husajn, podle kterého to je právě hlad, který zažehává plameny extremismu a konfliktů v krizových oblastech. Spolu s chudobou a negramotností pak dohromady představují nebezpečný koktejl, kvůli kterému jsou pak ti nejzranitelnější náchylní k extremistickým myšlenkám a postupné radikalizaci.  

„Pokud chceme omezit hrozbu extremismu – ať už je to na severovýchodě Nigérie, v Jižním Súdánu, Jemenu, Sýrii nebo kdekoliv jinde -  musíte do dětí těchto států investovat dřív, než ztratí naději,“ řekl Husajn pro DW. „Žijeme v globalizovaném světě. Už to není problém někoho jiného, je to náš kolektivní problém,“ říká s tím, že hlavní příčinou hladu zůstávají války.

720p 480p 360p 240p
Hladomor

Šedesát procent těch, kteří trpí hladem, totiž žije v oblastech zasažených konfliktem. Příkladem je právě Nigérie, Jemen nebo Somálsko, které stojí na pokraji hladomoru. V Jižním Súdánu pak byl hladomor vyhlášen začátkem tohoto roku. Jedinou cestou na snížení počtu hladovějících lidí je tak podle Husajna vyřešení těchto ozbrojených konfliktů, kterými často trpí právě africké země. „Nemohu uvěřit, že ve 21. století stále hovoříme o hladu,“ dodává ekonom WFP.

Varování, že hlad může vést k šíření radikálních myšlenek, potvrzuje i odbornice pro rozvoj a bezpečnost z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) Virginia Comolliová.

„Chudoba včetně nedostatku potravin je známá jako faktor, který džihádistické skupiny využívají k tomu, aby přilákaly více rekrutů,“ řekla pro Deutsche Welle odbornice IISS a autorka knihy o vzestupu teroristické organizace Boko Haram operující v Nigérii. Právě při zkoumání této radikální skupiny zjistila, že v poslední době se k Boko Haram přidávají hlavně zoufalí lidé bez práce.

720p 480p 360p 240p
Obraz Nigérie? Miliony hladovějících na útěku ve vlastní zemi

K podobným závěrům přitom došla i nedávná zpráva OSN „Cesta k extremismu v Africe“, podle které vede africké muslimy k radikalizaci spíš chudoba a nedostatek životních příležitostí než islám. „Mnoho mladých Nigerijců je tak frustrovaných, že se zoufale snaží o útěk. Většině z nich se ale utéct nedaří a jsou jen stále víc rozzlobení, frustrovaní a agresivní vůči společnosti,“ popsala pro Deutsche Welle hlavní důvod radikalizace nigerijská lidskoprávní aktivistka Kadija Hawaja Gambová.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek