Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron mezi korsickými nacionalisty. Vyzval k jednotě a uctil památku zavražděného prefekta

Macron mezi korsickými nacionalisty. Vyzval k jednotě a uctil památku zavražděného prefekta

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval při návštěvě Kosiky k jednotě. Místní nacionalisté, kteří vyhráli v nedávných volbách, jsou pro Macrona, jako pro představitele jednoho z nejvíce evropských centralizovaných států, výzvou.

Vůdci nacionalistů vyzvali Macrona k jednání o budoucnosti ostrova bez jakýchkoli tabu, aby se konečně vyřešil hlavolam, se kterým se francouzské vlády potýkají již desítky let. Macron má vyložit svou vizi budoucnosti Korsiky ve středu.

Prezident dnes burcoval k "nerozborné jednotě republiky" během projevu, ve kterém jednak ocenil zásluhy Korsičanů o osvobození Francie za druhé světové války, jednak připomněl zavraždění nejvyššího francouzského představitele na ostrově korsickým nacionalistou. Prefekt Claud Erignac byl právě před 20 lety zastřelen třemi kulkami, z nichž jedna byla vypálena z bezprostřední blízkosti do hlavy.

"Korsika, hrdá a důstojná, byla pošpiněna tímto zločinem. To, co se tu stalo 6. února 1998, nelze omluvit, ospravedlnit, vysvětlit. Byl tu zavražděn člověk, protože sloužil republice," prohlásil Macron a vyzval k zajištění budoucnosti ostrova, aniž by opustila "lůno republiky".

Prezident, provázený několika ministry, po projevu promluvil s vdovou po prefektu Dominique Erignacovou, která zavítala do Ajaccia spolu s dětmi poprvé od vraždy. Pozdravil se také s šéfem stoupenců autonomie Gillesem Simeonim, který býval jedním z obhájců Yvana Colonnny, odsouzeného za prefektovu vraždu na doživotí. Předseda korsického sněmu Jean-Guy Talamoni naopak chyběl, což vysvětlil svou politickou minulostí, kdy míval blízko k ilegálnímu hnutí za nezávislost ostrova.

S Macronem se oba vůdci koalice stoupenců autonomie a nezávislosti mají setkat večer. Nežádají nezávislost, ale "opravdovou autonomii" a uznání korsických zvláštností jejich zapsáním do francouzské ústavy. "Je otevřená historická příležitost, abychom opustili logiku konfliktu," prohlásil Simeoni, dodal však, že "k dialogu jsou zapotřebí dva - a zatím jsme sami". Macron sice zatím představuje "nepopsaný list", ale pokud příležitost k dialogu promrhá, "ocitneme se v krizi", varoval Simeoni.

Macronův středeční projev bude pozorně sledovat i Paříž, zejména pokud jde o revizi ústavy. Podle vůdce opozičních republikánů Laurenta Wauquieze existují "nepřekročitelné čáry", což platí například o korsickém občanství či zrovnoprávnění korsičtiny s francouzštinou.

Korsika zažívá v posledních letech po desetiletích násilností období stability. Vlnu násilí tam rozpoutala po svém vzniku v roce 1976 Korsická národně-osvobozenecká fronta (FLNC) a další organizace. Terčem atentátů byly především objekty považované za symboly francouzské moci - kasárna či policejní stanice a domy lidí z kontinentální Francie. Jen samotná FLNC se přihlásila ke zhruba 4500 atentátů. V roce 2014 se ale nacionalisté vzdali ozbrojeného boje a odevzdali zbraně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek