Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron si z východu udělal fackovacího panáka. Jen odvádí pozornost, kritizují ho čeští politici

Macron si z východu udělal fackovacího panáka. Jen odvádí pozornost, kritizují ho čeští politici

Překvapení i zklamání, tak by se daly shrnout reakce českých veřejných činitelů po zveřejnění velkého rozhovoru s novým francouzským prezidentem Emanuelem Macronem. Ten chce zpřísnit pravidla pro přeshraniční pracovníky ze střední a východní Evropy. Právě oni jsou prý důvodem, proč se mzdy na západě unie snižují. Nová opatření by tak mohla dopadnout i na Čechy. Macron navíc kritizoval nesolidaritu některých evropských zemí, které nepřistoupily na uprchlické kvóty. „Pan Macron cílevědomě povzbuzuje ve francouzské veřejnosti averzi vůči střední a východní Evropě jako vůči nějaké skupině zemí, která okrádá Francouze o práci, snižuje mzdy, a která se navíc chová nesolidárně. To už vypadá, že je to jeho politická doktrína, kterou se rozhodl prosazovat,“ uvádí europoslanec Jan Zahradil (ODS), který tvrdí, že Macron si z východních zemí udělal fackovacího panáka, aby odvedl pozornost od problémů ve svém státě. Macronova slova rezonují i na summitu EU, kde se země Visegrádské čtyřky podle bruselského zpravodaje ČT domlouvaly, zda nezrušit chystanou schůzku s prezidentem.

Macron si udělal z východních zemí fackovacího panáka

„Mě to od pana Macrona nepřekvapuje. On si střední a východní Evropu vybral jako nějakého fackovacího panáka. Stranou přitom nechává situaci ve Francii, kde řeší problém s nepřizpůsobivými komunitami,“ komentuje pro INFO.CZ europoslanec Zahradil. Macronův záměr omezit pohyb zaměstnanců vnímá jako krok do minulosti. „To, co už několikrát naznačil, není nic jiného, než snaha o omezení volného pohybu pracovních sil. Bylo by dobré, pokud to má na mysli, aby to řekl naplno. Pak by to znamenalo, že se vracíme někam asi 15 let dozadu, protože volný pohyb byl jeden z důvodů, proč jsme do EU vůbec vstupovali,“ doplňuje europoslanec.

Přestože jedním z Macronových cílů je údajně větší integrace Evropy, svými výroky může naopak dosáhnout opaku. „Prohlášení pana Macrona je pro mě velkým zklamáním. Prezident, který se prezentuje jako "proevropský", takovými prohlášeními pouze přispívá k rozvoji euroskepticismu ve střední a východní Evropě. Vždyť vize jednotného trhu a volného pohybu osob a služeb v rámci EU byla hlavním motivačním faktorem zemí, které se rozhodly k Unii připojit,“ shrnuje pro INFO.CZ europoslankyně Martina Dlabajová (ANO).

Kritizuje firmy, které využívají levnější síly z východu. Sám jich má v zemi několik

Macron ve velkém povolebním rozhovoru, který poskytl například listu The Guardian, navíc kritizoval firmy, které přesouvají svoji výrobu do zahraničí. Většinou se usazují právě ve střední a východní Evropě a důvodem je podle Macrona levnější pracovní síla. Podle lidí oslovených redakcí INFO.CZ by si měl ale francouzský prezident nejdříve zamést před vlastním prahem. Řada francouzských firem totiž právě takové praktiky běžně aplikuje.

„Západní firmy využívají tohoto mzdového rozdílu, aby si vygenerovaly větší zisky, a ty si pak posílají domů. Těch firem je celá řada. V Česku působí třeba francouzská automobilová společnost PSA, která je z 50 procent majitelem továrny TPCA v Kolíně. A rozhodně tam nejsou francouzské mzdy jako v jiných francouzských automobilkách. Takže mám dojem, že tímto prohlášením se pan prezident střelil do vlastní nohy,“ uvádí pro INFO.CZ předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Také francouzská automobilka Renault má svoji továrnu v Rumunsku. A ani zde se mzdy nepodobají těm francouzským. „Já si myslím, že důležitější by bylo debatovat o tom, aby se sociální dumping neexportoval ze západu na východ Evropy. To je poměrně závažná věc. Proto se nemůže nikdo divit, že pak například rumunský zaměstnanec, který ovládá dobře francouzštinu, přesídlí za prací do Francie, kde dostává několikanásobně vyšší mzdu. Ten pořádek by se měl začít dělat doma,“ tvrdí Středula.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) ale za důvodem přesidlování francouzských firem na východ není jen levnější pracovní síla. Problém je mnohem komplexnější. „Podle mě je to přirozený proces. Já jsem v kontaktu se zástupci francouzských automobilek a ty zvažují, že podstatnou část výroby chtějí převést na východ. Francouzi nemají jako Češi 40hodinovou pracovní dobu, mají více dovolené a různé, podle mě nesmyslné, benefity. Firmy si tak dovedou spočítat, že i když přesun může být nákladný, tak se jim pořád vyplatí. A to je trend, který je tady 25 let. Myslím, že Macron se v tomhle nějak náhle probudil a objevil něco, co je tady už dlouho,“ tvrdí pro INFO.CZ Zdechovský.

Také Dlabajová se domnívá, že Macronovo nejnovější prohlášení nekoresponduje s jeho snahou silnější evropské integrace. „Francie i ostatní státy západní Evropy nastavily tak vysoké daňové zatížení, že není divu, že podnikatelé v takovém prostředí žádnou aktivitu vyvíjet ani nechtějí. Naopak si myslím, že svoboda podnikání byla jedním z hlavních cílů, proč integrovat západní a východní Evropu – propojit trhy k podpoře podnikání a evropské konkurenceschopnosti v globálním měřítku,“ dodává Dlabajová.

Problém ve Francii údajně tkví také v nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. „Ten hlavní důvod přesunu na východ není levnější pracovní síla, ta je jedním z faktorů, ale stojí za tím třeba i neschopnost Francouzů zreformovat svůj vzdělávací systém. Kvůli tomu tam pak není dostatek kvalifikované síly. Což je nyní problém celé Evropy. Mnohé firmy se za poslední roky hrozně rozrostly, ale výrobu nerobotizovaly a pracuje se tam stejně jako před 40 lety. Firmy pak hledají radši levnou pracovní sílu, než by investovaly do modernizace,“ dodává Zdechovský.

Východní Evropa je nesolidární, tvrdí Macron. Lidé nejsou zvířata, oponují Češi

Prezident Macron ve svých prohlášeních také kritizoval země, které podle něj z členství v Evropské unii chtějí jen těžit, ale když přijde na solidaritu, obrací se k Evropě zády. Narážel tím hlavně na země, které odmítly uprchlické kvóty. Mezi ně patří opět hlavně země střední a východní Evropy. „Evropa je postavená nejen na přijímání výhod, ale i na solidaritě. To, jak jsou ale dnes postaveny uprchlické kvóty, je nesmyslné. V době, kdy nebude napříč státy stejná životní úroveň, tak nemůžeme předpokládat, že lidé proti svojí vůli někde zůstanou. Člověk není zvíře, toho nemůžete někam zasadit. Oni jdou tam, kde jim bude dobře,“ vysvětluje Zdechovský, proč tento Macronův argument nechápe.

„Uprchlíci do některých evropských zemí nechtějí. Mohou být totiž paradoxně ještě chudší než ty země, ze kterých utekli. Pokud by byly napříč Evropou podobné mzdové úrovně, i zájem uprchlíků by byl odlišný a jiným způsobem by preferovali cílové země. Ale je logické, že hledají ty státy, které jsou na tom nejlíp,“ doplňuje odborář Středula.

Spojenectví Francie s Německem by mohlo střední a východní Evropu úplně vyšachovat

Obavy vyvolává také zájem Macrona vytvořit s Angelou Merkelovou silný evropský tandem, jak potvrdil i v posledním rozhovoru. Výsledkem tohoto spojenectví by měl být prý jakýsi restart Unie, který ji dovede k silnější integraci. Partnerství dvou silných zemí a Macronovy výroky na adresu východní Evropy ale paradoxně mohou způsobit opak a dovést některé státy do mocenské izolace. Mnozí politici se obávají, že to je faktický základ procesu, na jehož konci skončí mnoho zemí na evropské periferii.

„Takový postup může vést spíše k odstředivým tendencím unie a právě rozdělování Evropy na vícerychlostní není vhodné, protože všechny země se chtějí dostat na úroveň té lepší. Nikdo nechce být zemí v kategorii se špatnou úrovní ekonomiky,“ tvrdí Středula.

„Nemyslím si, že je nyní dobré navazovat úzkou spolupráci mezi dvěma velkými zeměmi EU a opustit zájmy ostatních. O to spíš, když nám bude v blízké budoucnosti chybět vyvážení tohoto tandemu, které sehrála Velká Británie. EU se nachází v době, kdy by měla být co nejvíce jednotná a spolupracovat,“ myslí si Dlabajová.

Další vývoj situace navzdory Macronovým proklamovaným zájmům podle některých povede spíše k častějším debatám o českém setrvání v Unii. „V České republice o to podle mě svedeme ještě silný politický zápas, protože tady máme strany jako třeba TOP 09 nebo lidovce, nebo část ČSSD, které chtějí do toho tvrdého jádra unie za každou cenu vstoupit a pak tady máme jiné strany jako ODS, které naopak chtějí stát stranou,“ dodává Zahradil.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek