Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macronova hvězda vyhasíná, nevěří mu ani polovina Francouzů. Zmapovali jsme příčiny

Macronova hvězda vyhasíná, nevěří mu ani polovina Francouzů. Zmapovali jsme příčiny

Popularita Emmanuela Macrona, který z pozice politického outsidera dokázal oslovit voliče napříč politickým spektrem a stát se prezidentem Francie, prudce klesá. Stojí za tím řada faktorů a nejtěžší zkoušky teprve přijdou. Podle francouzských politologů a lidí z blízkého prezidentova okolí, ale podobný propad musel dříve či později přijít. „Lidé budou zklamaní,“ předpovídali už dříve někteří z nich v rozhovoru s novinářkami INFO.CZ. 

„Ani oznámení olympiády v Paříži nepomohlo,“ poznamenal na adresu propadající se popularity francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ředitel agentury Ifop Jérôme Fourquet. Od Macronova zvolení uteklo více než sto dní a třicetidevítiletý prezident z jejich hodnocení nevychází nejlépe. Poslední zveřejněné průzkumy prozrazují, že jeho dosavadní vládu kladně hodnotí jen 36 % Francouzů. Jeho kritici k tomu neopomínají dodat, že je to ještě o deset procent méně, než se po stejně dlouhém období v úřadu těšil jeho předchůdce Francois Hollande.

Pro řadu politologů ale propad v Macronově popularitě velkým překvapením není. Zákonitě musel přijít, shodují se. „Vládnout tak složité zemi, jako je Francie, a udržet si k tomu popularitu, není jednoduché. Samozřejmě, že Macron naráží a bude narážet na skepticismus a opozici,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ profesor politologie na Katolické univerzitě v Lille Julien Navarro.

Politický vědec z pařížské univerzity Science Po Gérard Grunberg je přesvědčen, že zklamání z vlády Macrona je o to větší, protože Macronova image, kterou si pečlivě vytvořil během volební kampaně, vyvolávala mezi voliči velké naděje.

To v rozhovorech pro INFO.CZ, které proběhly už těsně před druhým kolem prezidentských voleb, potvrdili i lidé z těsné blízkosti Macronova volebního týmu. Již tehdy upozorňovali na to, že i přes viditelnou snahu budoucího prezidenta vystupovat jako „zachránce“ Francie se ve skutečnosti o žádného revolucionáře nejedná. „Macron je pragmatik a už nyní ví, že se nepodaří splnit vše, co se slíbilo. Ideologičtěji založení lidé budou zklamaní,“ řekl redakci ekonom Christopher Dembik, který se podílel na Macronově ekonomickém programu.

Antoni Minniti z YouGov France, kterého cituje The Washington Post, je přesvědčen, že za propadem popularity Macrona stojí kromě „vystřízlivění“ voličů především nezkušenost a nedisciplinovanost poslanců jeho centristického hnutí La République en marche! a také nedostatečný respekt k francouzské armádě. Tím Macron podle něj rozhněval hlavně pravicové voliče.

„Francouzská armáda se nachází ve velmi obtížné situaci a mohou za to škrty v rozpočtu, které tu byly posledních 25 let,“ popisuje pro zahraniční novináře francouzský generál ve výslužbě Vincent Desportes. „Potřebujeme podporu a Macron slíbil, že nám ji poskytne. Místo toho, ale první, co udělal, bylo, že nedodržel slovo.“ Kvůli rozpočtovým škrtům, které veřejně kritizoval, v polovině července rezignoval šéf generálního štábu Pierre de Villiers.

Levicové voliče pak Macron zklamal v momentě, kdy ohlásil uvolňování zákoníku práce a zásahy do sítě sociálního zabezpečení. Státní zaměstnance nepotěšil plánem zmrazit jejich mzdy. A navíc bude zřejmě hůř. Prezidenta na podzim čeká střet o rozpočet na příští rok, ve kterém musí najít další úspory ve výši 11 miliard eur (288 miliard korun), aby splňoval hospodářská kritéria EU. To se může dotknout reforem týkajících se podpory v nezaměstnanosti a důchodů. Francouzské odbory už oznámily, že na podzim vyrazí do ulic a budou proti reformám protestovat.

Na propadu popularity se s určitostí podepsala také špatná a netransparentní komunikace s veřejností. Francouzští novináři se netají tím, že mají s prezidentem komplikované vztahy, za které může Macronova umíněnost odpovídat na jejich dotazy pouze tehdy, pokud on sám uzná za vhodné.

„Přijal naprosto jasnou strategii, a to nebavit se s novináři,“ říká expert na francouzskou vnitřní politiku na Oxfordské univerzitě Sudhir Hazareesingh. Vůbec nejmladší prezident v historii Páté republiky se podle něj raději ukazuje ve světle kamer po boku světových lídrů nebo hvězd pop music, než aby si sedl s novináři a vysvětlil jim své postoje. „Takhle to nepůjde. Až příliš se soustředí na zahraniční politiku a Evropu, kde se snaží získat autoritu, což se mu daří. Pokud to ale budete takto dělat příliš dlouho, lidé si brzy začnou myslet, že vás zajímají pouze nablýskané věci a nikoliv každodenní starosti obyčejných lidí,“ dodal.

I přesto, že se zatím zdá, že Macron na poli zahraniční politiky září, do budoucna to lehké mít nebude ani tady. Potvrzují to slova nejmenovaného vysoce postaveného francouzského diplomata, který v minulosti působil na několika ambasádách po celé Evropě. „Sečteno podtrženo, 40 % diplomacie je divadlo. Francie má prezidenta, který tomu naprosto perfektně rozumí. Samozřejmě nyní čekáme, jak naloží s těmi zbývajícími 60 %,“ citoval ho bruselský server Politico.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek