Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Maďarsko má recept na řešení migrace: Po překročení hranic půjdou běženci do detenčních táborů

Maďarsko má recept na řešení migrace: Po překročení hranic půjdou běženci do detenčních táborů

Tvrdým postojem vůči migrantům přicházejících do Evropy vyčnívá vláda Viktora Orbána nad ostatními zeměmi EU od samého počátku migrační krize. Kvůli použití slzného plynu a vodních děl proti nelegálním migrantům v roce 2015 nebo kvůli odmítnutí plánu na přerozdělení uprchlíků byla Budapešť častým terčem kritiky Bruselu. Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem si je však Orbán ve svém postupu mnohem jistější. Maďarský premiér vyjádřil nad Trumpovým zvolením potěšení a uvedl, že přichází nová doba, kdy země dávají vlastní zájmy na první místo. Povzbuzen Trumpem nyní přichází s novým plánem, kterým chce zabránit volnému pohybu migrantů po Maďarsku. 

Plán zavírat migranty do detenčních zařízení, aby nemohli volně cestovat po maďarském ani evropském území, chce Viktor Orbán uvést v život během několika týdnů. Včera to oznámil mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.

„Žádní migranti – ani ti, kteří si už požádali o azyl – se nebudou moci volně pohybovat, dokud nebude existovat právní rozhodnutí, že mají právo na politický azyl, status uprchlíka nebo na cokoliv jiného tak, aby se nemohli po státě volně pohybovat,“ uvedl Kovács s tím, že takový proces může trvat i měsíce. Nové opatření se má týkat všech, kteří překročili maďarskou hranici nezákonně, tedy i válečných uprchlíků z Blízkého východu.

Zavírání migrantů do detenčních zařízení maďarská vláda obhajuje jako reakci na „systematické zneužívání“ volného pohybu v rámci schengenského prostoru, díky kterému mají migranti možnost dostat se do zemí západní Evropy. Stávající uprchlické tábory v Maďarsku byly silně kritizovány lidskoprávními skupinami, jako je organizace Amnesty International. Podle Kovácse však nová zařízení pro migranty „budou splňovat všechny požadované normy EU“ a pro děti zde má být zajištěna i školní výuka.

Budapešť věří, že ke stejnému opatření brzy přikročí i další evropské země, které pochopí, že jedinou možností, jak kontrolovat příchod migrantů, je omezit jejich schopnost svobodně cestovat. Za „zlomový“ považuje Orbánova vláda neformální summit, který se uskutečnil minulý týden na Maltě. Zde se evropští lídři dohodli například na budování uprchlických táborů v severní Africe, což je podle Orbána „jeden z hlavních projektů Evropské unie“.  

Z Německa přestávají být deportování afghánští migranti

Zatímco Maďarsko přemýšlí, jak migrantům omezit volný pohyb, Německo se potýká s jiným problémem. Kvůli sílícím bojům v Afghánistánu šest ze šestnácti spolkových zemí pozastavilo deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl.

OSN včera zveřejnila zprávu, podle které loni v Afghánistánu zahynulo nebo bylo zraněno jedenáct tisíc civilistů. Boje mezi vládními silami a vzbouřenci z Talibánu si v roce 2016 vyžádaly životy celkem 923 dětí a dalších 2589 nezletilých bylo zraněno. Jde o čtvrtinový nárůst oproti předchozímu roku.

Afghánistán proto nelze podle šesti německých zemí včetně Dolního Saska, Brém nebo Berlína považovat za bezpečnou zemi, kam je možné neúspěšné žadatele vracet. Postup se však nelíbí německé kancléřce Angele Merkelové, která kvůli odsouvání termínu deportací Afghánců v neděli kritizovala německou spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek