Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Mají vymyté mozky, pravdu nevidí," říkají o lidech v KLDR uprchlíci, kteří zkouší svrhnout Kima

„Mají vymyté mozky, pravdu nevidí," říkají o lidech v KLDR uprchlíci, kteří zkouší svrhnout Kima

Snaha zničit komunistický režim a pomoci svým blízkým, kteří zůstali doma. To žene část uprchlíků ze Severní Koreje, kteří žijí na malém londýnském předměstí New Malden. Pomáhají různě. Někteří se snaží do země dodávat svobodné noviny, jiní pošlou třeba telefon. Všichni ale naráží na obtíže.

Ju Il Kim je bývalý severokorejský voják. Od dětství nepochyboval ve správnost konání komunistické strany a dynastie Kimů v čele KLDR. Zlom přišel ve chvíli, kdy jeho synovec zemřel hlady. V roce 2007 ve vojenské uniformě překročil hranice s Čínou a už se zpět nevrátil.

Pan Kim neví, jestli jeho rodina žije, či zda ji režim potrestal. Na její osud se snaží nemyslet. Ví, že rodinu neuvidí do doby, než se do Severní Koreje vrátí. A to podmiňuje jedině pádem diktatury.

Sám přikládá ruku k dílu. Na malém londýnském předměstí New Malden vydává noviny s názvem Free NK. Snaží se nalézt cestu, jak je doručit až k lidem v KLDR. „Dáváme helium do balónů a k nim přikládáme noviny. Protože po nich střílejí, posíláme je pouze v noci,“ vypráví televizi CNN s tím, že kdyby nic nedělal a jen si užíval svobody, trápil by ho pocit viny.

Potíže mu ale nedělá jen doprava tiskovin. „Protože mají vymyté mozky, tak i když jim doručíme pravdu, nevidí ji,“ mluví o Severokorejcích. „Myslím, že klíčem je dávat jim informace, tak, aby se je nebáli mít. Něco jako popkultura nebo zábavné zprávy by byly jedním ze způsobů, jak to udělat,“ domnívá se Kim.

V New Maldenu žije asi 700 Severokorejců. Diaspora si tu zřídila vlastní život. Provozuje restaurace, v nichž zaměstnává své krajany a připravuje tradiční severokorejská jídla. Komunikace s domovem je ale minimální u všech. Nemohou zkontrolovat, zda jsou jejich blízcí v pořádku.

Aktivistka Jihyun Park vypráví, jak se snažila spojit se svým švagrem, který v KLDR zůstal. Zaplatila pašerákovi v přepočtu asi 29 tisíc korun za to, aby přes hranice dostal telefon s předplacenou kartou. Výsledkem ale bylo jen to, že režim muže poslal na půl roku do pracovního tábora.

Právě strach z uvěznění je dalším důvodem, který Severokorejce žene ven. „Myslela jsem, že bude to samé, když mě zajmou a umřu ve vězení jako politický vězeň nebo umřu při plavání,“ zmiňuje Hyunjoo Kim, která v roce 2004 uprchla se svým synovcem tak, že osm hodin plavala v řece, než se dostala do Číny.

Té komunita v New Maldenu pomáhá i jinak než svobodou. Žena přiznává, že o životě za hranicemi nic nevěděla. Neuměla ani řeč. Anglicky se nedomluví doteď. V New Maldenu mezi „svými“ jí to ale nevadí. Obrátila se na křesťanství a v místním kostele hraje na tradiční korejský buben Janggu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek