Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Málo odsuzujete terorismus, vyčetl egyptský prezident slavnému al-Azharu. A sebral mu právo vyjadřovat se k náboženským otázkám

Málo odsuzujete terorismus, vyčetl egyptský prezident slavnému al-Azharu. A sebral mu právo vyjadřovat se k náboženským otázkám

Minulý víkend došlo v severní Alexandrii a v Tantě k bombovým útokům na dva koptské kostely, které stály život 45 lidí (z toho sedm policistů). Prezident Abd al-Fattáh as-Sísí vystoupil posléze s projevem, v němž slíbil vedle vyhlášení mimořádného stavu a tím pádem posílení vlivu armády také vytvoření zcela nového úřadu – Nejvyšší rady pro boj s terorismem. Ta bude „…zákonem zmocněná realizovat doporučená stanoviska na poli mediálním, justičním, legislativním i náboženském. Zkrátka ve všech oblastech nutných k zajištění kontroly nad situací.“

Na první pohled by mohla tato část prohlášení vypadat podružně a nezajímavě. Opak je ovšem pravdou. Tímto krokem totiž as-Sísí zbaví pravomoci vyjadřovat se jménem státu k náboženským otázkám nejvlivnější náboženskou instituci sunnitského islámu, káhirskou univerzitu al-Azhar.

Al-Azhar, po marocké al-Qarawíjín druhá nejstarší univerzita na světě, platí v současné době za nejrespektovanější autoritu na poli sunnitského islámu a až do tohoto týdne představovala nejvyšší islámskou autoritu v Egyptě. Jednou z jeho nejpodstatnějších povinností bylo až doposud vyplňování ideologického a náboženského vakua na poli intelektuálních sporů v otázkách sunnitského islámu.

Historicky se al-Azhar už od svého vzniku v roce 970 těšil samostatnosti na vládnoucích režimech a dlouho se mu dařilo držet se stranou i toho stávajícího. Zachovával si schopnost oponovat pohledu na islám tak, jak jej vnímají a prezentují fundamentalističtí Muslimští bratři, a držel se tradičně umírněných, pluralitních interpretací.

Tlak na al-Azhar začali vyvíjet už Muslimští bratři, kteří se podle zprávy Nadace pro podporu demokracií pokusili v roce 2013 odstranit z postu nejvyššího imáma Ahmada at-Tajjiba. Červencový převrat v tomtéž roce nakonec od moci odstavil je a at-Tajjib zastává úřad šajcha univerzity dodnes.

Další pokus o zbavení al-Azharu části jeho vlivu na egyptskou společnost provede prezident as-Sísí ustavením Nejvyšší rady pro boj s terorismem. Tradiční vytváření náboženského postoje k aktuálnímu dění navíc naruší i složení zamýšlené rady. Napříště nebude jen dílem duchovních, rozhodovat spolu s nimi budou vojáci, psychiatři, proto, aby se zajistil celospolečenský charakter jednotlivých prohlášení. Neoficiálně proto, aby všechno pěkně ladilo s vládními stanovisky.

Podle prezidenta as-Sísího si za to může al-Azhar sám, neboť údajně dlouhodobě neplní svou funkci v boji proti terorismu a radikálnímu islamismu. As-Sísí mu vyčítá liknavost při odsouzení aktivit Islámského státu, který v kyberprostoru vyzývá ke svržení vládnoucích režimů, státních institucí a podporuje nenávist vůči náboženským minoritám. Místo, aby al-Azhar konfrontoval názory teroristů, pustil se podle hlavy země do podružných bitev se svými kritiky. Navíc od přijetí nové ústavy v roce 2014 posilovala univerzita své postavení ve společnosti celou řadou prohlášení týkajících se populární kultury: filmů, televizních seriálů a literární tvorby, a na otevřenou kritiku radikálů nezbýval prostor.

Jenže protistrana to celé vnímá jinak. „Dokud budou v Egyptě přítomné salafistické ideje, nemá vůbec smysl náboženský diskurs měnit,“ domnívá se azharský profesor islámského práva Ahmad Karíma. „Bez ohledu na to, jaké myšlenkové postoje vláda celé roky zastávala, obrovské finanční zdroje salafistů ji stejně dokážou ve vteřině zničit. Všechny radikální myšlenky, jako třeba ta o nenávisti vůči koptům a pohrdání jejich rituály, jsou salafistického původu. K tomu, abychom s nimi mohli bojovat, ale potřebujeme silnou politickou osobnost.“ Dá se ovšem jen těžko očekávat, že by jí mohl být prezident, kterému do úřadu pomohli právě salafisté. A salafisty samozřejmě ideově i finančně živí Saúdská Arábie a další země z Perského zálivu. Ostatně jen díky nim je dnes Egypt vůbec schopen jakž takž fungovat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek