Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mayová nezvládla kampaň, ve volbách se jí to může vymstít. Čechům by to pomohlo, tvrdí expert

Mayová nezvládla kampaň, ve volbách se jí to může vymstít. Čechům by to pomohlo, tvrdí expert

Britská premiérka Theresa Mayová a její Konzervativní strana nezvládla komunikaci ve volební kampani a záměrně se vyhýbala diskusím o brexitu. Voličům to vadí a v dnešních předčasných parlamentních volbách by jí to mohli spočítat a upřednostnit opoziční labouristy. „Mayová nedokázala v průběhu kampaně ničím přesvědčit ani nadchnout. Používala prázdné fráze a floskule, které o ničem nevypovídaly. Nenabídla nic nového,“ řekl v rozhovoru pro INFO.CZ odborník na britskou vnitřní politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Váška. Jak do výsledků voleb promluví nedávné teroristické útoky v Londýně? A mají se Češi pořád bát tzv. tvrdého brexitu? I o tom se v rozhovoru mluvilo.

Vyhlášení předčasných parlamentních voleb, k němuž došlo v polovině dubna, bylo ze strany britské konzervativní vlády neočekávané a mnohé překvapilo. Proč britská premiérka Mayová nechala situaci zajít až tak daleko, že riskuje, že by její strana nemusela volby vyhrát, a odstavit se tak od jednání o brexitu?

Dovolte mi malou odbočku. V roce 2010 v byl v Británii přijat zákon, který zavedl pětileté volební období. Příští volby by se proto měly konat v roce 2020. Smyslem této úpravy bylo vzít premiérovi silnou taktickou kartu, která mu umožňovala vypsat volby podle momentální situace a podle vlastních politických potřeb. S vypsáním předčasných voleb se počítalo pouze pro mimořádné situace. Máte pravdu v tom, že málokdo chápal, proč Mayová něco takového udělala na jaře letošního roku. Konzervativní vláda tou dobou měla v parlamentu většinu, byla poměrně stabilní a příznivá byla i situace na politické scéně, protože labouristická opozice byla do slova a do písmene rozložená. Z její strany tedy rozhodně šlo o oportunistický krok.

Co od něj premiérka očekávala?

Dvě věci. Zaprvé, podle volebních průzkumů v té době měli konzervativci zhruba dvacetiprocentní náskok nad hlavní opoziční stranou labouristy. To je navíc strana, která má za sebou dva roky vnitřních rozbrojů a která neplnila roli soudržné opozice. Předčasné volby v takovém momentě znamenaly pro Konzervativní stranu příslib totální dominance po období dalších pěti let, během kterých bude probíhat jednání o brexitu. Mayové tedy šlo o to zajistit si klid na jednání a vyhnout se nutnosti vést volební kampaň v roce 2020. Tím, že by získala velkou politickou převahu, tak by nemusela tolik vycházet vstříc extrémním hlasům uvnitř její vlastní strany, ať už se jedná o zastánce nejtvrdšího brexitu se vším všudy, nebo lidi, kteří s tím mají principiální problém.

Kdo je Jan Váška?
Jan Váška působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se specializuje na evropskou integraci, britská vnitropolitická studia a evropskou a britskou zahraniční politiku. Na tato témata také pravidelně publikuje doma i v zahraničí.

Dalším důvodem bylo získat autentický mandát z voleb. V britské politice platí, že premiér, který nevyhrál volby, je slabý. Což byl přesně případ Theresy Mayové, která se do funkce dostala poté, co kvůli referendu o brexitu odstoupil premiér David Cameron.

Pokud budeme věřit průzkumům veřejného mínění, tak se těsně před volbami zdá, že se tento krok premiérce Mayové nemusí vyplatit. Zajímavé je, že výsledky průzkumů se hodně liší, ale dá se z nich odvodit, že preference konzervativců klesají. Čím si to vysvětlujete?

Záleží, na které průzkumy se díváte. Průzkumy, ze kterých konzervativci vycházejí nejlépe, ukazují 10-11% rozdíl mezi nimi a labouristy, což je pořád slušná převaha. Pak tu jsou ale i takové, které předpovídají rozdíl 1 %. Udržet 20% náskok, který měli konzervativci na jaře, ale bylo těžké. To bylo jasné od chvíle, kdy se začalo ukazovat, že Konzervativní strana nezvládá volební kampaň.

V čem se jí volební kampaň nepodařila?

Konzervativci předložili celkem zajímavý program, ale nezvládli jeho komunikaci. Média si nejvíce všímala jedné nedomyšlené položky v oblasti sociální a zdravotní péče, hanlivě přezdívané „daň z demence“, ze které musela premiérka docela nešikovným způsobem vycouvat. To jí výrazně poškodilo. Mayová nebyla příliš ochotná hrát kampaň na kartu brexitu, protože to považuje za hotovou věc. Její strategie totiž stojí na tom, že bude uvolňovat co nejméně informací a nebude o tom s nikým debatovat.

Mayová nedokázala v průběhu kampaně ničím přesvědčit ani nadchnout. Používala prázdné fráze a floskule, které o ničem nevypovídaly. Nenabídla nic nového, konzervativní kampaň byla založená na práci se strachem ze změny, z Corbyna a ze socialistického programu labouristů. Británii se sice povedlo oklepat se z hospodářské krize poměrně rychle, ale její dopady na střední a hlavně nízkopříjmové třídy jsou pořád tíživé a situace těchto lidí se nijak nezlepšuje. Toho mohli využít labouristé, což také udělali. Do té doby se jednalo o stranu sžíranou rozpory mezi vlastními poslanci a lídrem a nyní se naskytla šance, jak se chopit příležitosti, semknout se a vytvořit program.

A zdá se, že se jim to povedlo…

Z volební kampaně Jeremy Corbyn vyšel, s určitými limity, jako energický, angažovaný a zajímavý lídr, který je daleko komunikativnější a více kontaktní než premiérka. Výrazně negativní hodnocení, které se mu po celou dobu, co stál v čele strany, od širší veřejnosti dostávalo, se nyní do určité míry změnilo. Sice ještě pořád převažuje negativní obraz, už to ale není tak dramatické. Obraz Mayové je u většiny populace neutrální, tedy že jí přibližně stejné procento lidí hodnotí pozitivně a také negativně.

Dá se tedy říct, že labouristé, kteří v posledních týdnech posilují, využili slabostí Konzervativní strany, nebo přišli i oni s něčím zajímavým, co voliče oslovilo?

Jejich program obsahuje řadu zajímavých, a někdy dost radikálních, dílčích návrhů v oblasti hospodářské a sociální politiky či například v oblasti vzdělávání, které slibují oživení. Labouristé přišli s nabídkou na změnu a oslovili tím poměrně velkou část mladé generace. Do výsledků voleb se proto určitě promítne generační propast a můžeme očekávat velké rozdíly v tom, jak bude volit nejmladší a naopak střední generace.

Jak jsou na tom Liberální demokraté, kteří na britské politické scéně platí za třetí stranu a v minulosti se spolu s Konzervativní stranou podíleli i na koaliční vládě?

Mizerně. Průzkumy ukazují, že se pohybují na jednociferných číslech. Oni doufali, že se jim podaří v kampani udělat novou štěpnou linii kvůli brexitu a posbírat hlasy lidí, kteří v referendu volili vystoupení. To se ale nestalo, protože Evropa a ani možnost znovuotevření výsledku referenda o brexitu nepředstavovaly dominantní témata v celé kampani. Liberální demokraté si tedy možná polepší, ale nebude to nic závratného. V britské politice zůstanou i v dalších letech marginalizováni.

Chtěl bych k tomu ale dodat toto. Pokud se naplní předpovědi průzkumů, tak se zvrátí dlouhodobý trend, kdy po několik desítek let klesal úhrnný počet hlasů, které získávaly největší strany, tedy konzervativci a labouristé. Je to dané tím, že se do značné míry vyčerpaly alternativy.

Menší strany, jako je třeba UKIP nebo Zelení nemají šanci uspět?

Témata UKIPu se vyčerpala a odchodem Nigela Farage z jeho čela nemá ani osobnost, která by dokázala zaujmout. Hlasy principiálně euroskeptických voličů, které strana získala v minulých volbách, poputují z velké části ke konzervativcům. Zelení pravděpodobně obhájí jeden mandát, který mají, ale současná politická konstelace neumožňuje, aby zabodovali více. V obvodech, kde o to půjde, tak lidé, kteří budou chtít volit proti konzervativcům, budou volit labouristy.

Může ve Velké Británii vzniknout nějaká jiná alternativa?

Čistě hypoteticky, pokud by se od hlavních stran odštěpily menší strany kvůli odlišným pohledům na Evropu. Také varianta, že by se labouristé rozpadli kvůli Corbynovi, o níž se periodicky spekulovalo v posledních dvou letech, nyní vypadá velmi nerealisticky.

V případě Konzervativní strany by to ale možné bylo. Strana je kvůli evropským tématům rozštěpená již dlouhou dobu a vypsání referenda o brexitu už kdysi sliboval tehdejší předseda Konzervativní strany David Cameron, aby uklidnil zaryté euroskeptiky uvnitř partaje. Za tu dobu se toto rozštěpení nepovedlo zahladit?

S příchodem nových poslanců vždy sílil radikální euroskeptický prvek. Štěpný potenciál se podle mne naplno odhalí, až tu budou jasné závěry jednání o brexitu. Dohodu bude schvalovat parlament a bude zajímavé sledovat, jestli se v rámci konzervativců projeví nějaká skupina, která proti tomu vystoupí. Ať už kvůli tomu, že budou přesvědčeni, že vláda přistoupila na příliš velké kompromisy, například pokud jde o trvající jurisdikci Soudního dvora EU. Nebo naopak ve vidině posilování britských hospodářských zájmů přesekává zbývající vazby s EU.

Pokud Theresa Mayová obhájí premiérský mandát a posílí většinu v parlamentu, tak jsem přesvědčen, že pro nejbližší období bude strana dostatečně jednotná. Mayová si pomůže také tím, že vládu sestaví ze zástupců jednotlivých křídel.

Vraťme se k dnešním volbám. Jaký odhadujete jejich výsledek?

Scénáře, že by Konzervativní strana ztratila většinu v Dolní sněmovně britského parlamentu, mi přijdou jako nepravděpodobné.

Průzkumy je ale nevylučují…

Proto se také mluví o možnosti vzniku nějaké složité, duhové, progresivní koalice, která by měla aritmetickou většinu v parlamentu. Za předpokladu, že si ve Skotsku udrží absolutní dominanci Skotská národní strana, tak tato koalice by s ní také musela počítat. Tohle ale bylo přesně téma, díky němuž konzervativci ve volbách před dvěma lety získali body - přesněji řečeno, díky němuž nakonec zvítězili překvapivě velkým rozdílem. Ve volební kampani totiž strašili voliče tím, že tu vznikne labouristicko-skotská koalice s vidinou zásadních ústupků ve směru usnadnění cesty k budoucí skotské nezávislosti. Labouristé to letos v kampani museli rázně popřít a takovou koalici vyloučit.

Takže si nemyslíte, že by Británii po volbách spravovala koalice?

Určitě nepůjde o formální koalici toho typu, která v Británii vládla po roce 2010. Takový koaliční model se ukázal být vhodný možná pro tehdejší konkrétní situaci, ale nepůjde jej zopakovat. A to i kvůli tíživým dopadům na menší stranu. Jsem proto přesvědčen, že nakonec vznikne jednobarevná vláda, ať už většinová, nebo menšinová.

Sázíte tedy spíše na Konzervativní stranu?

Podle průzkumů z posledního týdne jde říct, že se rozdíl mezi dvěma největšími stranami stabilizoval. Takže ano, Konzervativci budou mít zřejmě většinu, třeba však s tím, že nebude tak velká, jako je dnes. Za nejpravděpodobnější scénáře tedy považuji pokračování dosavadních poměrů s tím, že vidina naprostého ovládnutí parlamentu, kterou měla Theresa Mayová před volbami, bude naprosto lichá.

Jak se mohou do výsledků voleb promítnout teroristické útoky?

To je velká neznámá. A to z jednoho hlavního důvodu. Za běžných okolností a s přihlédnutím k tomu, že lídr labouristů Corbyn je zarytý pacifista, který v očích veřejnosti trpí mankem, pokud jde o bezpečnost a obranu, by se Britové postavili na stranu vlády a premiérky Mayové. Debata se však vede kolem toho, do jaké míry je současná vláda a zejména sama premiérka odpovědná za to, že bezpečnostní složky nedokázaly zabránit třem útokům během tří měsíců. Navíc byl v kampani hodně připomínán fakt, že v době, kdy Mayová byla ministryní vnitra, došlo k výraznému snížení početního stavu policie.

Nemyslím si ale, že toto téma rozhodne volby. Pokud se podíváte na volební systém, tak vlastně jde o 650 voleb v malých volebních obvodech, kde se voliči často rozhodují podle specifických témat svého regionu. Myslím si proto, že ve Skotsku nebo v severní Anglii se voliči určitě nebudou rozhodovat podle toho, co se stalo v Londýně.

Pokud by to bylo na vás, tak říkáte, že Konzervativní strana pravděpodobně ve volbách zvítězí a bude sestavovat příští vládu. Otázkou je, zda bude mít v parlamentu většinu, nebo menšinu. Co to tedy bude znamenat pro jednání o brexitu?

Jestliže Mayová posílí svou pozici, tak to ani tak nebude mít v parlamentu o tolik jednodušší, než to má teď. V každém případě to bude další demokratický mandát pro brexit jako takový. Jakékoliv naděje ve zvrácení rozhodnutí a setrvání Británie v EU budou tím pádem passé. Mayová bude po vyhlášení výsledků voleb pokračovat v předpřipraveném harmonogramu jednání.

Pokud by ve volbách zvítězili labouristé a sestavili by menšinovou vládu, můžeme v souvislosti s brexitem očekávat nějakou změnu?

Můžeme. Labouristé nezpochybňují brexit jako takový a také hlasovali pro aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy. V jednání tedy budou pokračovat, ale budou mít jiné akcenty. Prioritou premiérky Mayové je zastavení volného pohybu pracovních sil i za cenu rozředění nebo zkomplikování přístupu na společný trh. Pro labouristy je však priorita zajištění bezcelního přístupu na společný trh, a to i za cenu kompromisů v oblasti volného pohybu osob.

Češi, kteří žijí v Británii, nebo se tam chystají třeba za prací, mají z brexitu obavy. Jak oni mají vnímat výsledek voleb?

Pokud bychom mluvili o Češích, kteří se do Spojeného království chystají, pokud tedy tací ještě jsou, tak by pro ně bylo lepší vítězství labouristů. Labouristická strana také už nyní tlačí na to, aby britská vláda co nejrychleji potvrdila záruky pro Čechy a další Evropany, co už v zemi jsou. Konzervativci to chtějí také, ale v principu to chtějí s EU za něco vyměnit.

Jestliže by vyhráli labouristé a sestavili by vládu, tak si myslím, že by s tím byla spojena i proměna společenské atmosféry v Británii, která se od referenda vyznačuje vysokou xenofobií. To by se mohlo změnit.

V případě vítězství Konzervativní strany se tedy Češi mají obávat tzv. tvrdého brexitu?

Není to přímo otázka obav a dokonce bych řekl, že přesná budoucí podoba vztahů s Británií pro nás, tedy EU, vlastně není přespříliš podstatná. Ale ano, půjde o uspořádání, kterému se dříve říkalo „tvrdý brexit“.

Od referenda o brexitu utekl rok. Myslíte, že britská společnost prochází nějakým vystřízlivěním? Čistě teoreticky, pokud by se stejné referendum konalo nyní, dopadlo by podle vás stejně?

To je strašně obtížné odhadnout, protože výsledek referenda z minulého jara byl do značné míry dán tím, jak tehdy probíhala volební kampaň. Zejména lži a manipulace, které v ní na obou stranách zazněly, by bylo asi nezopakovatelné. Otázkou je, jaké argumenty by se v ní objevovaly, pokud by probíhala nyní. Na druhou stranu by asi nefungovaly ani krizové scénáře zastánců setrvání, které varovaly před okamžitým hospodářským kolapsem země a propadem ceny libry a které se nenaplnily.

Na jednu stranu se ukazuje, že některé socioekonomické skupiny obyvatel, které silně podporovaly brexit, nyní mění názor. To se týká třeba farmářů. Na stranu druhou nezanedbatelná část voličů, kteří loni hlasovali pro setrvání, akceptuje výsledek referenda jako legitimní, demokratické rozhodnutí a jako takové si nepřeje jej zpochybňovat.

Otázkou také je, zda by k referendu nepřišlo více mladých lidí, kteří by byli bývali pro setrvání…

Tato věková skupina má nejnižší volební účast ve všech volbách… Zajímavé by ovšem bylo, jak by do toho vstoupil faktor USA. Americké prezidentské volby proběhly až několik měsíců po referendu o brexitu. Pokud by Britové věděli, že bude zvolen Trump, tak by to některé z nich možná přesvědčilo o tom, že se nemají otáčet k Evropě zády a vrhat se do náručí Americe, která je nyní na hony vzdálená té idealizované představě, kterou o ní Britové chovají.

Jak se výsledky dnešních voleb promítnou do vztahu Skotska uvnitř Spojeného království? Skotové si přáli, aby Británie zůstala v EU, a sami v ní chtějí po brexitu setrvat.

Na stole je požadavek na vyspání druhého referenda o skotské nezávislosti. Jisté ovšem je, že Skotská národní strana nepůjde do předem prohraného boje. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by zastánci nezávislosti Skotska na Spojeném království mohli získat většinu. Průzkumy pádnou munici neposkytují, nejistota je opravdu velká. Dokonce to vypadá, že dominance Skotské národní strany ve skotské politické aréně postupně lehce slábne. Odhaduje se, že Skotská národní strana oslabí i v dnešních volbách do celobritského parlamentu. Myslím si proto, že k referendu tak jako tak nedojde, dokud nebude dokončen brexit – ostatně pádně to dokládají i nejnovější vyjádření skotské první ministryně Nicoly Sturgeonové.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek