Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová je pro Česko jako kancléřka lepší, bude zahlazovat rozdíly, říká pro INFO.CZ expert

To, že Češi by jako příštího německého kancléře rádi viděli sociálního demokrata Martina Schulze a ne konzervativní Angelu Merkelovou, příliš nechápe. „Schulzova vláda by k uprchlické krizi zaujala podobný postoj jako kabinet Angely Merkelové, možná by byla dokonce vůči uprchlíkům otevřenější,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Christian Odendahl ze špičkového think-tanku Centre for European Reform. Pokud v nedělních volbách zvítězí křesťanská demokracie Angely Merkelové, jak předpovídají průzkumy, co to přinese České republice? A co o německé společnosti vypovídá to, že si zřejmě poprvé v historii do parlamentu zvolí nacionalistickou a xenofobní stranu? 

Pravděpodobným vítězem nedělních parlamentních voleb v Německu bude křesťanská demokracie (CDU/CSU) současné kancléřky Angely Merkelové. Pokud přihlédneme k tomu, že průzkumy veřejného mínění se při důležitých volbách po celém světě v posledních letech ne vždy zcela přesně strefily, můžeme očekávat nějaké překvapení?

Myslím, že je už zcela jasné, že CDU/CSU vyjde z voleb jako nejsilnější strana. Žádné překvapení tedy neočekávám. Jedinou otázkou, která zůstává nezodpovězena, je, kdo bude jejím budoucím koaličním partnerem. Je nepravděpodobné, že by křesťanští demokraté zvládli vládnout sami.

Jaké možnosti vidíte jako nejpravděpodobnější?

Pokud nebude možné, aby CDU/CSU vládla sama, tak tu jsou dvě varianty. První je velká koalice se sociálními demokraty (SPD) a druhá tzv. jamajská koalice, jak tomu v Německu říkáme. Je to koalice CDU, Svobodné demokratické strany (FDP) a Zelených. Na federální úrovni tato koalici nikdy nepůsobila, ale to neznamená, že je to vyloučené.

Co pro Němce nadcházející volby znamenají? Jsou pro ně něčím výjimečné? Nebo to zkrátka berou tak, že vítěz je dopředu daný a není potřeba politiku tolik řešit?

Je pravda, že tyto volby a vůbec politika nejsou pro řadové Němce velkým tématem k běžným diskusím. Stojí za tím hned dva důvody. Jednak to, že se německé ekonomice velmi daří a lidé mají pocit, že je země v dobrých rukách. Myslí si, že to takto bude pokračovat, a proto nemají potřebu nějak hlouběji diskutovat o změnách. Druhým důvodem je to, že Angela Merkelová nedala dalším stranám, zejména SPD, prostor vést proti ní účinnou kampaň a tím pádem lidé nemají s čím srovnávat. Merkelová sebrala ostatním stranám většinu témat a ty neměly šanci ukázat, v čem by se jejich případná vláda od té současné odlišovala. Lidé si myslí, že tu mezi CDU/CSU a SPD, a částečně také mezi Zelenými, kteří jsou středovou stranou, nejsou velké rozdíly.

Velkou pozornost si získává narůstající popularita nacionalistické a xenofobní strany Alternativa pro Německu (AfD), která má poprvé v německé historii šanci dostat se do parlamentu. Věříte, že se to opravdu stane?

Myslím, si že k tomu dojde. CDU/CSU se posunula do středu a už není tolik konzervativní jako dříve. Krize v Evropě a uprchlická krize postavili stranu před velké dilema. CDU/CSU musela volit mezi ochranou svých konzervativních postojů a tím, co se od ní očekávalo jako od strany, která se podílí na vládě. AfD to měla o to snazší. Mohla vládu ostřelovat zprava a sázet při tom na populismus. Spoustu lidí je nešťastných z toho, jak se krize v Evropě a uprchlická krize řešily. AfD toho využila a tyto voliče získala pro sebe.

Kdo je Christian Odendahl?
Christian Odendahl vystudoval ekonomii na Stockholm University a pracoval jako finanční specialista v řadě institucí. V současné době působní jako hlavní ekonom think-tanku Centre for European Reform, kde se specializuje zejména na evropskou monetární a fiskální politiku, ekonomickou integraci EU, mezinárodní obchod a německou vnitřní politiku. Pravidelně publikuje ve věhlasných zahraničních médiích, např. ve Financial Times, Economist, New York Times či Frankfurter Allgemeine Zeitung. Je považovaný za jednoho z nejvlivnějších evropských ekonomů.

Vrátím se ještě k vaší první otázce, kde jste se ptala na možné překvapení v souvislosti s volbami. Je dost dobře možné, že AfD si ve výsledku povede ještě lépe, než se nyní odhaduje. Pokud středoví voliči zůstanou doma a nepůjdou volit, může se stát, že AfD získá více hlasů a dosáhne klidně na 15 %. A to teprve bude pořádný šok.

Jak si nárůst popularity AfD vysvětlit? Odráží to názory v německé společnosti, nebo je možné AfD brát jako jakousi formu protestu?

To je dobrá otázka. Určitě je to částečně tak, že strana sbírá protestní hlasy. AfD je populárnější ve východní části Německa, kde dosud za protestní stranu platila levicová Die Linke. Poté, co se podílí na vládě v několika spolkových zemích, a nese tak spoluzodpovědnost, zdaleka už není tak populistická a neláká protestní hlasy. Druhým důvodem je, že CDU/CSU se dlouhou dobu dařilo úspěšně se vypořádávat s pravicovým populismem, protože i v této straně působilo silně konzervativní pravicové křídlo, které tyto lidi oslovovalo. Dnes se to už tolik nedaří, protože se strana spolu s Merkelovou posunula více do středu.

Co to celé však vypovídá o německé společnosti, si nejsem jistý. Nelze říct, že by lidé, co dnes volí AfD, tu nikdy před tím nebyli. Byli. Levicoví voliči, kteří chtěli vyjádřit protest, volili Die Linke a pravicoví pak CDU/CSU.

Může AfD v budoucnu ještě více posilovat? Nebo už teď naráží na své limity, pokud jí volí protestní voliči, jak říkáte?

Doufám, že toto už je její vrchol. Samozřejmě ale bude záležet na samotné AfD, zda se ještě více posune doprava, a také na tom, jak si povede případná vláda CDU/CSU a FDP. To jsou strany, které mohou AfD vzít do budoucna voliče.

Co se stane, pokud se AfD ještě více posune doprava, tedy že bude mnohem radikálnější, než je teď?

Myslím, že to může hodně voličů odradit. Německo má historicky problém s krajní pravicí. Na druhou stranu je pravda, že AfD láme jedno tabu za druhým.

Z nedávných průzkumů mezi veřejností v zemích Visegrádské čtyřky vyplynulo, že Češi by jako příštího kancléře, raději než Angelu Merkelovou, viděli Martina Schulze z SPD. Máte pro to nějaké vysvětlení?

To je těžké říct. Pokud se Čechům nelíbí například politika Merkelové vůči uprchlíkům, a i přesto raději podporují Schulze, tak mi to nedává smysl. Schulz i SPD by pravděpodobně razili velmi podobnou politiku jako Merkelová, dokonce by možná byli vůči uprchlíkům ještě otevřenější. Myslím, že Německo udělalo dobře, když otevřelo své hranice v momentě, kdy vidělo, že uprchlická krize eskaluje. Nejsem si však jistý u postoje visegrádských zemí vůči přijímání uprchlíků. Určitě to přispělo ke zhoršení vzájemných vztahů na obou stranách. Pomohlo by, kdyby si všichni znovu sedli k jednomu stolu a promluvili si o tom, co se udělalo špatně a co dobře. Je to jednoznačně lepší, než si přát jinou vládu a změnu situace. Obě strany by měly najít kompromis do budoucna.

Berme to tak, že Angela Merkelová bude již počtvrté za sebou německou kancléřkou. Co od její vlády může očekávat Česko, potažmo celá střední Evropa?

Angela Merkelová s největší pravděpodobností nezmění nic na svém obecném přístupu k evropským otázkám. Není to žádná vizionářka, ale pragmatička a taktik. Určitě má ale obavy z toho, co se nyní děje v Polsku. Vidí, že se Polsko vzdaluje EU a Německu. Moc dobře si uvědomuje, že pro obyčejné Němce je extrémně důležité, aby se ve střední Evropě udržela demokracie, stabilita a úzké vazby na zbytek Evropy.

Doufám, a myslím si, že to tak nakonec bude, že Merkelová bude více investovat do opravy polorozbořených mostů a bude se snažit překlenout propast ve střední Evropě. Neznamená to ale, že své postoje zmírní. Německo je na stejné vlně jako Francie Emmanuela Macrona, který vyčetl středoevropským zemím, že si z EU dělají supermarket. Určitě ale uvidíme, že se Merkelová bude snažit zahlazovat rozdíly mezi východní a západní Evropou a bude bránit tomu, aby se ještě více prohloubily.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek