Milionářem za vládní peníze. Americký úřad platil soukromým "špiónům", aby se šťourali v poště

Milionářem za vládní peníze. Americký úřad platil soukromým "špiónům", aby se šťourali v poště

Zdá se, že zásahy amerických úřadů do soukromí neznají mezí.  Americký kongres se včera dozvěděl, že Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami (angl. zkratka DEA) platil lidem, aby v zavazadlech či v poště hledali důkazy, které by úřadu mohli poskytnout. Agentura tak zaplatila v průběhu let miliony dolarů lidem, kteří se šťourali v zavazadlech a balících. Záznamy o tom, jak byl tento program úspěšný, si agentura nevedla.

Pro Američany to znamená další porušování soukromí ze strany agentur. Placení vládní špióni totiž procházeli zavazadla a poštu nic netušících Američanů, informoval server BuzFeedNews.

Agentura se tak mohla dopustit porušení čtvrtého dodatku Ústavy Spojených států, která zakazuje neopodstatněné prohledávání či zadržení. Podle ministerstva spravedlnosti úřad zaplatil miliony dolarů „dobrovolníkům“, kteří pracovali v železniční společnosti Amtrak, aerolinkách a poštovních firmách.

Ministerstvo spravedlnosti strávilo dva a půl roku vyšetřováním tajného programu Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami. Odhalilo problémový systém. V jednom případě například informátor jedné balíkové společnosti prohledával soukromou poštu, aby našel nějaké peníze, které by mohl odevzdat úřadu. Když uspěl, dostal odměnu. V jiných případech zase zaměstnanci Úřadu pro bezpečnost v dopravě poskytovali tipy agentům z DEA ohledně podezřelých balíků místo toho, aby to sdělili svým nadřízeným.

To vše bylo součástí již zmiňovaného programu. Teoreticky měli tito informátoři dobrovolně sdělit informace DEA. V praxi se takto získané informace staly důležitou zbraní agentury. Informátoři dostali dobře zaplaceno, „pracovali“ takto opakovaně a přijímali pokyny ohledně toho, jaké informace agenti potřebují.  

V některých případech si touto činností vydělali více než ve svém hlavním zaměstnání. Vyšetřovatelé zjistili, že jeden zaměstnanec aerolinek si takto přišel během 4 let k 600 tisícům dolarů. V dalším případě zase zaměstnanec balíkové společnosti během pěti let vydělal tímto způsobem dokonce více než 1 milion dolarů. Stal se tak milionářem.

Velkým problémem programu zůstává především fakt, že si agentura nevedla přesné záznamy. Úspěchy totiž zaznamenávala, naopak neoprávněné prohlídky a chybné informace do záznamů neuváděla.

Program nabyl nevídaných rozměrů. Podle vyšetřovatelů DEA takto zaplatila  10 tisícům „dobrovolníkům“ 237 milionů dolarů. DEA nemůže doložit, jaké užitky úřadu tento program přinesl. „Nemají záznamy o tom, jaká byla úspěšnost programu,“ řekl Horowitz, inspektor ministerstva spravedlnosti.

Šéf inspekce DEA Rob Patterson k tomu řekl, že agentura učinila už celou řadu reforem. Podle Pattersona problém nastal mimo jiné, protože v agentuře pracovalo mnoho lidí na omezenou dobu. Nyní jsou tyto pozice obsazeny stálými zaměstnanci a DEA už neplatí vládním zaměstnancům. Zároveň pracují na zlepšení vedení záznamů.

Zpočátku DEA s inspektory nespolupracovala, v průběhu 18 měsíců se ale spolupráce zlepšila.