Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Místo, kde mrtví vstávají z hrobů. Město v Libyi hledá důstojné pohřebiště pro tisíce migrantů

Místo, kde mrtví vstávají z hrobů. Město v Libyi hledá důstojné pohřebiště pro tisíce migrantů

Zuára je město na severu Libye a zároveň místo, odkud vede nejkratší cesta na italský ostrov Lampedusa. Od jeho břehů tak každoročně odplouvají tisíce migrantů z Afriky, aby se vydaly na nebezpečnou cestu do Evropy. Na vratkých lodích a člunech ale riskují život a pro mnohé z nich cesta skončí už zanedlouho po vyplutí. Nacházení mrtvých těl migrantů, které u libyjských břehů vyplavilo moře, je v Zuáře smutnou každodenní realitou. Na dva tisíce těl, které tu byly v posledních třech letech nalezeny, je prozatím uloženo v provizorních hromadných pohřebištích nedaleko pláže. Při přílivu je však obsah hrobu často vyplaven, což láká místní divoké psy. Město proto rychle hledá plán, jak mrtvým zajistit důstojnější odpočinek.

„Všechno začalo v roce 2014, když jsme na našich plážích našli víc než 100 těl,“ popisuje pro server Middle East Eye člen místního pohotovostního výboru Sadiq Jiáš. „Nejprve jsme je chtěli pohřbít na místním hřibově, ale mnozí lidé říkali, že někteří z mrtvých nemusí být muslimové,“ dodává s tím, že místní byli proti tomu, aby se těla lidí různých vyznání míchala dohromady. Lidé však odmítali i pohřbení migrantů na okraji města, kde je cenná orná půda.

Když se počet mrtvých začal zvyšovat, vedení Zuáry žádalo pomoc od Tripolisu, Evropy i mezinárodních organizací, ta byla ale minimální. Jediným řešením tak bylo těla pohřbít na opuštěném místě vzdáleném 40 kilometrů západně od Zuáry.

„Nemůžeme je tam nechat,“ říká Jiáš. „Je to velmi blízko k pobřeží a moře nakonec dostane těla na povrch,“ popisuje extrémní scénář, který lze pozorovat už dnes. „Když prší, dochází k promáčení. Psi jsou přitahováni zápachem,“ dodává. Jen některá těla byla pohřbená v pláštích, natož v rakvích. Hladoví divocí psi tak po dešti mrtvoly cítí a chodí sem slídit.

Vyhlídky na zlepšení situace byly dlouhou dobu mizivé – město nemá dostatek peněz a v rozdělené zemi, kde fungují celkem tři vlády, je umění se na něčem dohodnout. Zuára se ale nevzdává a za pomoci dobrovolníků chce dát mrtvým migrantům důstojnější místo pro odpočinek.

„Bude rovnoměrně rozestavěn – těla budou pohřbena ve skupinách po 100, které budou očíslovány,“ popisuje plán na vytvoření nového hřbitova Jiáš. „Budou zde chodníčky, okolní zeď a také ochranka. Bude to skutečný hřbitov,“ dodává.

Jedna věc se v Zuáře podařila už dnes – za pomoci „zvláštní brigády“ dobrovolníků se podařilo vyhrát boj nad pašeráky, kteří sem přiváděli lidi z nejrůznějších koutů Afriky. Dnes tak od břehů Zuáry odplouvají především Libyjci na vlastních rybářských lodích. Například mladý Nigerijec Jonah ve městě nehledá člun, na kterém by se dostal do Evropy, ale práci. Město je pro něj totiž zatím nejbezpečnějším místem v Libyi.

„Vidíte tamhle toho chlápka, jak poslouchá hudbu na svém mobilním telefonu? To byste v Tripolisu nikdy neudělali, někdo by vás zmlátil a okamžitě by vám ho sebral,“ říká 26letý mladík z Nigérie.

Podle OSN jen za letošní rok připlulo z Libye do Evropy 140 tisíc lidí, mnohým ale cesta přinesla jen smrt. S těly migrantů pomáhá místní pobočka Červeného půlměsíce, která provádí testy DNA a vyslýchá migranty, aby shromáždila co nejvíc informací potřebných k identifikaci těl.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek