Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Muslimští uprchlíci z Barmy přišli o poslední možnost komunikace. Bangladéš je odstřihl od mobilů, bojí se o bezpečnost

Muslimští uprchlíci z Barmy přišli o poslední možnost komunikace. Bangladéš je odstřihl od mobilů, bojí se o bezpečnost

Rohingové, kteří uprchli z Barmy ve strachu o život a s minimem věcí v ruce, ztratili jednu z posledních možností komunikace. Bangladéš zakázal telekomunikačním společnostem prodávat uprchlíkům SIM karty do mobilních telefonů. Podle úředníků stojí za zákazem bezpečnostní hrozba.

V Bangladéši fungují čtyři hlavní prodejci. Všem hrozí pokuta, pokud někomu z více než 400 tisíc nově příchozích uprchlíků z Barmy umožní spojení se světem skrz mobilní telefon. „Rohingové si nyní nemohou kupovat SIM karty,“ uvedl úředník z příslušného ministerstva Enayet Hossain pro AFP.

Podle resortu je důvodem pro odříznutí muslimské menšiny od komunikačního světa bezpečnostní obava. Rohingové nejsou přitom v zemi jediní, kteří čelí podobnému omezení. Prodej SIM karet zakázal Bangladéš i pro vlastní obyvatele, která se nemohou prokázat oficiálním dokladem. Krok má za cíl omezit růst domácích milic.

720p 360p
Rohingové

„Učinili jsme kroky k tomu, abychom přivítali Rohingy na humanitárních základech, současně ale nesmí být ohrožena naše vlastní bezpečnost,“ popsala Tarana Halim z ministerstva pro telekomunikace. Podle bangladéšských autorit by zákaz mohl být zrušen ve chvíli, kdy budou uprchlíkům vydány biometrické doklady identity. Proces může zabrat až šest měsíců.

Rohingové, kteří utekli ze své vlasti kvůli pronásledování, čelí v Bangladéši i dalším restrikcím. Téměř 430 tisíc uprchlíků umístila armáda do přeplněných táborů, kde žijí bez jakéhokoliv přístřešku. Ti, kteří přebývali v lesích nebo na polích, vyhnala policie a vojáci. Ti mají za úkol zabránit tomu, aby se Rohingové usazovali ve městech.

Nedostatek jídla, vody i toalet vytváří v táborech podmínkách, které humanitární organizace popisují jako humanitární krizi.

Podle zpráv OSN provádí armáda v Barmě proti muslimské menšině „učebnicový příklad etnické čistky“. Barmské síly po sérii útoku ze strany skupinek muslimských extremistů spustily rozsáhlou plošnou akci. Podle svědectví uprchlíků byly na denním pořádku násilnosti, vraždění a vypalování vesnic. Z celého světa se ozývá kritika vůči barmské vůdkyni Su Ťij. Podle některých hlasů by jí měla být odebrána Nobelova cena za mír.

I další státy se k uprchlíkům z řad Rohingů staví odmítavě. Podle britského deníku The Guardian australské úřady nabízí tisíce dolarů běžencům za to, že opustí internační zařízení a vrátí se do Barmy. Návrat by pro ně přitom v mnoha případech znamenal rozsudek smrti.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek