Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Muž, se kterým se (ne)mluví. Rusko je pro americké politiky stejně toxické jako jeho velvyslanec

Muž, se kterým se (ne)mluví. Rusko je pro americké politiky stejně toxické jako jeho velvyslanec

Jeho jméno už se ve Washingtonu bojí vyslovovat. Spojení s ním znamená černou skvrnu, a pro někoho také stopku, v politické kariéře. Ruský velvyslanec ve Spojených státech Sergej Kisljak přivedl do problémů už několik lidí z okruhu prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň také vytvořil atmosféru „alergie“ na jakoukoli zmínku o Rusku.

Byl to okamžik, který uvrhl Donalda Trumpa do ještě větších problémů. Ačkoli si myslel, že odvoláním šéfa FBI Jamese Comeyho ze sebe sejme tlak vyšetřování ruských vazeb, ve skutečnosti celou situaci zhoršil. Tím víc, že se následně odvoláním chlubil na schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a právě velvyslancem Kisljakem.

Kisljak je momentálně muž, se kterým se ve Washingtonu oficiálně nemluví. Politici jakékoli kontakty s ním popírají, a to i když k nim došlo dlouho před současnými aférami. To je případ šéfky sněmovní menšiny, demokratky Nancy Pelosiové. Následně se objevily fotky z roku 2010, které vypovídají o opaku. „Jeho jméno je něco jako ruský výraz pro ‚Zapomněl jsem’,“ cituje Newsweek v nadsázce míněný tweet bývalého šéfa kampaně Baracka Obamy David Axelrod.

Doslova bouři v Bílém domě vzbudily schůzky s Trumpovým okolím. Kvůli nim musel rezignovat poradce pro národní bezpečnosti Michael Flynn a do problémů se dostal například ministr spravedlnosti Jeff Sessions nebo Trumpův zeť Jared Kushner.

Na Kisljaka se začala okamžitě snášet obvinění, že ve Washingtonu působí jako ruský špión. Bývalý velvyslanec Spojených států v Rusku Michael McFaul však Kisljakovo jednání brání. „Vždy pracoval velice profesionálně. Jeho úkolem je vytvářet kontakty,“ praví s tím, že nestandardní bylo spíše chování Trumpovy administrativy.

Otázkou zůstává, jak moc byla ruská ambasáda zapojená do údajného ovlivňování loňských prezidentských voleb v USA. A jestli Rusové spolupracovali s Trumpovým volebním týmem. Ačkoli sám Kisljak vyjádřil Trumpovi podporu, Rusko mohlo pracovat spíše na poškození Hillary Clintonové. Tomu by nasvědčoval i začátek útoků. Ty se rozběhly ještě před oznámením kandidatury současného prezidenta.

 

„Sledovali tím, aby Clintonová byla co nejvíce zaneprázdněná na domácí scéně a nejednala proti ruským zájmům,“ domnívá se Mark Galeotti z pražského Institutu mezinárodních vztahů s tím, že vedlejším efektem mělo být znevěrohodnění demokratického procesu.

Důkaz, že je Kisljak ruským špiónem nebo Trumpovým spolupracovníkem, neexistuje. Přesto se jeho jednání dá leccos vytknout. Především to, že neplní jednu z hlavních rolí velvyslance. Selhává v roli mostu mezi americkou a ruskou stranou, kvůli čemuž se nedaří předcházet diplomatickým roztržkám.

Tzv. Russiagate Kisljakovu pozici jen zhorší. Ačkoli se snažil o restart dialogu mezi prezidenty obou zemí, po jeho schůzkách je Rusko pro americké politiky stejně toxické jako sám Kisljkak. „Je to jako s fotbalovými fanoušky. Vidí fauly ve všem, co druhý tým udělá,“ konstatuje další bývalý velvyslanec v Moskvě Thomas Pickering.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek