Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na obranu islámu. V nizozemských volbách můžou poprvé bodovat strany přistěhovalců

Na obranu islámu. V nizozemských volbách můžou poprvé bodovat strany přistěhovalců

Registr rasistických výroků, který by bránil lidem, kteří se v něm ocitnou, ucházet se o volenou funkci, nebo zákaz dlouholeté folklorní tradice Černého Petra, který v období vánočních svátků rozdává dětem sladkosti. To jsou požadavky, které v posledních měsících zazněly od nové politické strany DENK (Mysli), která v Nizozemsku sbírá body mezi přistěhovaleckou komunitou a podle posledních průzkumů má slušnou šanci v dnešních parlamentních volbách uspět a získat zastoupení v parlamentu.

„Jde nám o spravedlivou a tolerantní společnost,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů strany Tunahan Kuzu, který se před pětatřiceti lety narodil v tureckém Istanbulu, ale odešel do Nizozemska, kde v Rotterdamu vystudoval univerzitu. V roce 2012 vstoupil do nizozemské sociální demokracie (PvdA), kterou ale kvůli nespokojenosti s její politikou vůči Turecku a prezidentovi Recepu Tayypu Erdoganovi opustil a spolu se stranickým kolegou, také Turkem, Selçukem Öztürkem, založil vlastní stranu.

Za dva roky fungování si strana získala širokou podporu a ve čtvrtích velkých nizozemských měst, kam se soustředí velké komunity přistěhovalců, je to jediná partaj, která je tu před volbami vidět. To platí i o Haagu, který je považován za jedno z největších multikulturních měst v Nizozemsku. Na plakáty strany tu lze narazit na každém rohu a před volbami bylo možné mluvit s mnoha dobrovolníky, kteří u nedalekého vchodu do budovy nádraží odpovídali na otázky kolemjdoucích.

Rozhodnutí založit podobnou stranu, jako je DENK, politology nepřekvapilo. „Přistěhovalecké komunity byly v Nizozemsku dříve reprezentovány tradičními politickými stranami, zejména sociálními demokraty. V posledních letech ale začaly mít pocit, že tato reprezentace není dostatečná, a rozhodly se pustit do vlastního politického projektu,“ nabízí vysvětlení Petr Kopecký z Univerzity v Leidenu.

Strana totiž vznikla jako reakce na ostrou rétoriku na adresu muslimů, na které si postavil svou politickou kariéru jeden z favoritů dnešních voleb Geert Wilders a kterou v posledních měsících v zápalu předvolebního boje převzala celá řada dalších nizozemských mainstreamových stran. Na DENK je zajímavé především to, že v historii země představuje vůbec první partaj, jejíž vedení mají na starosti výhradně lidé s přistěhovaleckou minulostí. Na její kandidátní listině najdeme kromě Turků a Maročanů také muslimské ženy nosící šátek a lidi černé pleti.

„DENK je strana rozhněvaného hnědého muže,“ shrnuje její program Aziz El Kaddouri, který zkoumal, jak si strana vede mezi nizozemskými muslimy. Výsledky průzkumu jeho společnosti zveřejněné na webu DutchNews, ukázaly, že až 40 % Turků a 34 % Maročanů, kteří představují nejsilněji zastoupená etnika v Nizozemsku, bude s největší pravděpodobnosti DENK volit. Poslední průzkumy ukazují, že by si strana mohla z voleb odnést dvě křesla ve 150členném parlamentu.

„Strana je vysoce populární zejména mezi tureckými a marockými mladými lidmi, kteří mají velký vliv na další členy rodiny. Je to hlavně kvůli tomu, že mají lepší vzdělání a lepší přístup k informacím,“ vysvětluje El Kaddouri.

Za dva roky působení si DENK získala i řadu nepřátel a pověst značně kontroverzní strany. Kritizovaná byla za náklonnost k režimu tureckého prezidenta Erdogana nebo odmítání arménské genocidy, tedy vyvraždění 1,5 milionů Arménů Turky v období první světové války. Její lídr Tunahan Kuzu se dostal na stránky světových novin za to, že odmítl podat ruku izraelskému premiéru Netanjahuovi a na setkání přišel s palestinským odznakem na saku.

Kromě strany DENK se o přízeň voličů z řad přistěhovalců bude v dnešních volbách ucházet ještě jedna strana, kterou závěrem loňského roku založila bývalá televizní a rozhlasová hvězda Sylvana Simonsová. Původně vstoupila do strany DENK, ale poté, co se její kolegové nezvládli postavit k rasistickým útokům na její osobu, rozhodla se vydat vlastní cestou. Straně Artikel 1, pojmenované podle článku 1 nizozemské ústavy, v němž se počítá s rovným zacházením obyvatel Nizozemska, průzkumy veřejného mínění předpovídají, že by mohla získat jedno křeslo.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek