Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Návrat na místo největšího masakru IS. Vraždu 1700 vojáků dodnes obestírají otázky

Návrat na místo největšího masakru IS. Vraždu 1700 vojáků dodnes obestírají otázky

Masakr 1700 iráckých vojáků z armádního tábora Speicher z roku 2014 je považován za jeden z nejbrutálnějších činů radikálů z takzvaného Islámského státu. Dodnes ho připomínají videa, na nichž jsou zástupy vystrašených mladých mužů, které radikálové zajali a nařídili jim, aby si lehli do vykopaných jam hlavou dolů. Pak jednoho po druhém postříleli. Víc než tři roky po masové vraždě vojáků nedaleko města Tikrít se na místo podíval Patrick Cockburn, reportér britského deníku The Independent.

Obrovské utrpení, které zde 12. června 2014 zažívali iráčtí vojáci, je cítit dodnes. Připomínají ho nejen masové hroby, ale i sadistická videa pořízená radikály. Na nich jsou zástupy vyděšených vojáků – především mladých kadetů, kteří teprve nastoupili do služby. Radikálové zahalení v černých kuklách muže pohánějí zbraněmi směrem k masovým hrobům, které už jsou plné mrtvých těl.

Na dalších záběrech je zase vidět, jak islamisté ženou kadety po kamenných schodech k břehu řeky Tigris. Tam jednoho po druhém střelí ranou do hlavy, po které bezvládné tělo padá do vody. Pozůstatky zabíjení tu lze nalézt i tři roky poté. Odkazuje na to i chomáč zkrvavených vlasů uvízlý na okraji skály nad řekou.  

Tragédie se odehrála pár dní poté, co se Islámský stát nečekaně zmocnil Mosulu. Radikálové tehdy rychle obsazovali jedno irácké město po druhém a někde byli dokonce vítáni s otevřenou náručí. Takovým místem bylo minimálně z části i město Tikrít, kde se narodil a vyrůstal irácký exprezident a diktátor Saddám Husajn. Právě zde se brutální masakr před více než třemi lety odehrál.

Na místní vojenské letecké akademii se tehdy školilo kolem 10 tisíc armádních rekrutů. Jak se k městu blížil Islámský stát, velitelé kadetům nařídili, ať se vrátí domů. Aby byli co nejvíce nenápadní, odhodili zbraně, zbavili se svých uniforem a oblékli se jako civilisté. Maskování jim ale nebylo nic platné. Mnoho z těch, kteří se vydali na cestu, radikálové na silnici pochytali a nemilosrdně rozdělili na sunnity a šíity.

Šíitské vojáky pak naložili do nákladních aut a hromadně sváželi k místům, kde měli být zabiti. Kdy si kadeti začali uvědomovat vlastní tragédii, není jasné. Zpočátku jim totiž radikálové namluvili, že je odvezou na místo, odkud se dostanou do Bagdádu. Namísto toho je ale dopravili do oblasti, kde kdysi Saddám Husajn nechal postavit několik svých paláců s výhledem na řeku Tigris – nedaleko odkud se masakr odehrál.

Místo zřejmě nebylo vybráno náhodou. „Byla to odplata za popravu Saddáma Husajna a pád jeho režimu,“ říká Hajder al Baldáví, člen výboru, který zkoumá okolnosti událostí z června 2014. Mnoho z tehdejších vrahů totiž bylo později identifikováno jako příslušníci kmenů spřízněných s Husajnem.

Kolik lidí při masakru zemřelo, není přesně známo. Islámský stát tehdy tvrdil, že zabil na 1700 rekrutů. Počet těl, která byla doposud identifikována, je ale nižší. Jak tvrdí Baldáví, irácké ministerstvo zdravotnictví nemá peníze na testy DNA, které by k mrtvým tělům přiřadily i jména. Přes 940 těl zatím objeveno nebylo – ohledání masových hrobů totiž započalo až osm měsíců po masakru v březnu 2015, kdy vládní síly Tikrít dobyly zpět.

Údajných 36 pachatelů už bylo popraveno, pátrání po vrazích ale stále pokračuje. Kmenoví vůdci sice potvrdili, že se někteří z jejich členů na masakru také podíleli, odmítají ale, že by šlo o útok sunnitů proti šíitům. Podotýkají přitom, že samozvaný Islámský stát zabil i řadu sunnitských úředníků a někteří sunnité také pomohli šíitům utéct. Rodiny obětí navíc chtějí znát i totožnost velitelů, kteří z tábora uprchli a nechali jejich syny napospas džihádistům.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek