Ne z našeho města. Američtí starostové bojují proti Trumpově deportaci přistěhovalců

Radka Zítková

Mexičany nazval kriminálníky a drogovými překupníky, na jejich hranici chce vybudovat masivní zeď a  z Ameriky plánuje vystěhovat na tři miliony ilegálních migrantů, přestože jich tam podle lidskoprávních advokátů žije mnohem méně. Donald Trump udělal z přistěhovalectví hlavní téma kampaně. Velká města mu ale s plněním slibů po inauguraci pomáhat nechtějí.

S deportacemi už Trumpovi odmítla asistovat policie v Los Angeles. Status města, které uprchlíky chrání, takzvaného „sanctuary town“ (česky svatyně), si chce ponechat i New York, Chicago, Oakland, Minneapolis, San Francisco nebo Seattle. V praxi to znamená, že tamní úřady plně nepracují pro ty federální zaměřené na migraci. Za to, že jsou někteří obyvatelé ilegální, je policisté prvoplánově nepostihují.

Trumpův tým už pohrozil, že těmto městům zablokuje část příjmů, celkem se to podle serveru Slate může dotknout asi 400 míst. Dost možná se tak schyluje k ostrým sporům mezi Bílým domem a tamní komunitou, především pak právě s policií. Řada šerifů totiž zastává názor, že agresivní vymáhání imigračního práva není vždy prospěšné.

„Místní policisté nebudou dělat práci federálních imigračních úředníků,“ řekl novináři ze serveru Slate starosta Denveru Michael Hancock s tím, že to není jejich povinnost.

Města, jako je to jeho, tak mohou být protiváhou Trumpově kampani za deportaci.

Kongres fakticky nemůže přimět policisty, aby zatýkali lidi podezřelé z ilegální migrace. Starostům může podle návrhu nového zákona pouze uložit pokutu. Ta by mohla být pro deset největších měst kolektivní a to ve výšce 700 milionů amerických dolarů, v přepočtu téměř 18 miliard korun. Pro města by to zásadní část rozpočtu nepředstavovalo, poškodilo by je to jen částečně. K větší penalizaci by už Trumpova administrativa potřebovala rozšíření federální moci, které by mezi městy vyvolalo ještě větší kritiku. 

sinfin.digital