Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejdůležitější hlasování za sto let. Turci rozhodují o budoucnosti země. Co všechno je ve hře?

Nejdůležitější hlasování za sto let. Turci rozhodují o budoucnosti země. Co všechno je ve hře?

Průběh referenda v Turecku s napětím sleduje celý svět. Turci v něm během neděle rozhodnou, zda posílí pozici prezidenta a nasměrují zemi k prezidentské republice, či zachovají stávají model parlamentní demokracie. Zastánci změn tvrdí, že by tento krok pomohl modernizovat Turecko, odpůrci se obávají rostoucího autoritářství. O čem všem se v Turecku rozhoduje?

Jednalo by se o největší změnu ústavy za takřka sto let – od té doby, co se Turecko stalo republikou, píše BBC.

Recep Tayyip Erdogan by se stal mnohem mocnějším ve věcech jmenování ministrů, vydávání dekretů, jmenování nejvyšších soudců či rozpuštění parlamentu. V novém systému není místo pro premiéra, moc se bude koncentrovat v rukou prezidenta.

Podle Erdogana se musí kontroverzní změny přijmout, aby mohlo Turecko čelit bezpečnostním rizikům a to především po nepodařeném puči, ke kterému došlo před devíti měsíci. Pomůže to prý také předcházet křehkým vládním koalicím. Nový systém by se měl podobat tomu ve Francii nebo USA a měl by přinést klid v turbulentní době, kdy Turecko Turecko Islámskému státu, Kurdům a přetrvávajícímu konfliktu v Sýrii, v důsledku čehož příchází do země miliony uprchlíků. Ve zkratce, nová ústava má dle Erdogana přinést stabilitu a důvěru.

Kritici změn se obávají, že díky tomu bude prezident příliš silný a bude se jednat v podstatě o vládnutí jednoho muže bez systému brzd a protivah, který existuje ve všech stabilních prezidentských systémech.

Erdogan má vazby na vládní stranu AKP, kterou spoluzakládal. Pokud by se stal opět vůdcem strany, o jakékoliv nestrannosti systému už nemůže být ani řeč. Podle opozice by hlas pro změnu ústavy ohrozil zemi. Moc by se v podstatě soustředila v rukou jednoho člověka. Odpůrci tvrdí, že v médiích navíc nedostali mnoho prostoru, protože jsou v zemi média vysoce regulovaná.

Jedná se tak zřejmě o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které obyvatelé ohledně své země mohli udělat a nedostalo se jim dostatku informací.

Polarizace turecké společnosti je znatelná i u volebních uren. Jeden postarší muž, říká, že hlasoval pro ne kvůli svým vnoučatům. Nechce pro ně život za diktatury Erdogana. Jiný muž hlasoval ano, protože chce silnější republiku. Okolní svět totiž dle jeho názoru stojí proti Turecku a je třeba být silní. 

Autoritářství systému pocítilo mnoho Turků na vlastní kůži ale už teď. Od loňského července po neúspěšném pokusu o převrat byly stovky tisíc lidí zadrženy nebo propuštěny z práce. Kampaň, kterou Erdogan vyhlásil ve stavu nouze, ještě více rozdělila společnost.

Erdogan se stal prezidentem v roce 2014, předtím vykonával funkci premiéra. Během jeho vládnutí se Turecko změnilo. Zemi ochromilo mnoho teroristických útoků, do země přišly miliony uprchlíků ze Sýrie, střední třídě se začalo dařit a infrastruktura se modernizovala. Vztahy s EU se zhoršily a vyhrotily, když evropské země zakázaly kampaně vedené Erdoganovými politiky na podporu referenda v evropských zemích.

Co tedy skutečně stojí v nové ústavě?

  • Podle návrhu budou další parlamentní a prezidentské volby v roce 2019.
  • Prezident bude mít pětileté volební období a to maximálně na dva roky.
  • Prezident bude přímo jmenovat důležité úředníky či ministry.
  • Jmenuje také jednoho nebo více viceprezidentů.
  • Funkce premiéra už nebude existovat.
  • Prezident bude mít právo na zásahy do soudnictví. Erdogan obviňoval soudy, že jsou ovlivnění emeritním kazatelem Fethulahem Gulenem, kterého Erdogan viní z puče.
  • Prezident bude také rozhodovat o vyhlášení stavu nouze. 
 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek