Nejen lidská práva a demokracie, ale i korupce a boj o peníze. Pohled do nitra opomíjené Rady Evropy

Lucie Bednárová

Ve Štrasburku nezasedají pouze poslanci Evropského parlamentu. Málokdo ví, že francouzské město nedaleko hranic s Německem je také sídlem instituce, která už téměř sedm desítek let dohlíží na ochranu lidských práv či demokracii v Evropě a snaží se řešit problémy společnosti, jako je diskriminace menšin nebo xenofobie. I přesto, že některé státy nutnost existence této mezivládní instituce zpochybňují, odborníci a historici mají jasno: Radu Evropy potřebujeme, abychom se vyhnuli opakování chyb z minulosti.

„Možná jsme na první pohled tichá, klidná a nenápadná organizace, ale všichni jsme si tu rovní a máme dobré nástroje k tomu, abychom podporovali demokracii v té podobě, v jaké by měla být,“ říká Denis Bribosia ze sekretariátu Výboru ministrů, rozhodovacího orgánu Rady Evropy. „Problém ale tkví v tom, že nemáme politickou sílu, jak členské státy donutit, aby něco dělaly. Důležité však je bránit mezinárodní právo jako takové,“ dodává.

Budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku, v nichž se konají pravidelná plenární zasedání europoslanců, jsou nepřehlédnutelné. Patří k dominantám města a už z dálky oslní nejen svou výškou, ale i tím, jak se v jejich skleněných oknech odráží slunce střídavě s hladinou nedalekého vodního kanálu. Jen málokdo by řekl, že se za jejich zády skrývá další svět.

Běžná medicína je neschopná, vyléčí vás pozitivní myšlení a dobré jídlo, tvrdí neuropsychoimunolog

sinfin.digital