Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen náboje, ale i ekologové. Iráčtí Kurdové budují první národní park, o pomoc žádají Čechy

Nejen náboje, ale i ekologové. Iráčtí Kurdové budují první národní park, o pomoc žádají Čechy

Na jihu bojují s Islámským státem, na severovýchodě zachraňují přírodu. Kurdové už sedm let budují národní park v hornatém koutě Iráku při hranici s Tureckem a Íránem. Čechy teď žádají o pomoc při geologickém mapování chráněného území a s jejich pomocí chtějí získat peníze z fondů Evropské unie. Jednají také o školení kurdských ochranářů v Krkonošském národním parku.

„Ceny ropy jdou nahoru, letos by tak mohlo být více peněz na rozvoj parku,“ liboval si Abdul Vahíd, starosta kurdské vesnice Gwání a propagátor národního parku Halgurd Sakran. Po jednání na pražském ministerstvu životního prostředí běžel na vlak do Vídně, kde ho čekala další schůzka. „Rakušané nám už pomohli s geologickým mapováním, podobnou prosbu jsme měli i v Praze,“ vysvětluje jeden z lídrů parku. S experty z České geologické služby o takovém výzkumu jednali Kurdové už loni v červnu.

Abdul Vahíd chce s pomocí Česka požádat o finance z Evropské unie, která podobné projekty za svými hranicemi podporuje. Kurdové zatím hovoří o nikoli závratné sumě jednoho milionu eur. „Chceme chránit přírodu, ale i přilákat turisty. A dát tak našim lidem práci,“ říká starosta s tím, že v jeho kraji je bezpečno. Odlehlý region současný konflikt opravdu nezasáhl, nebezpečné jsou ale miny, které tu zůstaly z časů irácko-íránské války (1980 až 1988).

Rozvoj parku dosud financovala vláda autonomního iráckého Kurdistánu, která je v řadě ohledů nezávislá na zbytku země. Kurdské úřady už park považují za vyhlášený, v mezinárodním seznamu takto chráněných území ale zařazen není. Právě k tomu mají zřejmě pomoci zahraniční experti. Pokud se zápis povede, půjde o první takto definované území v Iráku. A vlastně i blízkovýchodní raritu: národní parky zavedly v regionu zatím jen Írán, Izrael a Turecko, respektive Pákistán a jeden i Afghánistán.

Kurdský park leží asi 120 kilometrů severovýchodně od města Irbílu, kam létají mezinárodní linky. Co do rozlohy je velký zhruba jako všechny české národní parky dohromady (cca 1100 kilometrů čtverečních). „Teče v něm jedenáct řek a žije řada vzácných zvířat. Nahoře se celoročně drží sníh,“ básní starosta a vyjednavač Abdul Vahíd.

Zdejší přírodu před třemi roky zkoumal i oxfordský profesor biologie Michael Smith, který tu nalezl řadu léčivých rostlin a do parku prý pošle své doktorandy. V té samé době se ovšem výzkumník s nápadně podobným nickem na cestovatelském chatu Lonely Planet ptal: „Jsem s národním parkem Halgurd Sakran v kontaktu přes Facebook a naše komunikace se jeví být velmi přátelská. Zvláště, když zjistili, že jsem botanik. Stále ale nemohu zjistit, kde vlastně sídlí vedení parku. Nevíte někdo...?“ Ve prospěch strážců parku je nutné říci, že ti, kteří byli ozbrojeni, narukovali do bojů s Islámským státem.

První kurdský park se jmenuje po oficiálně druhé nejvyšší hoře Iráku (Halgurd, 3607 metrů) ležící v pohoří Zagros. Mimochodem, zcela nejvyšší bod Iráku se nachází blízko a tyčí se o pouhé čtyři metry výše. V tomto regionu tvoří drtivou většinu obyvatel Kurdové, kteří žijí i za hranicí, na přilehlém území Turecka a Íránu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek