Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen Trump, přesun ambasády do Jeruzaléma by chtěl i Zeman. Je to příliš velký risk, tvrdí expertka

Nejen Trump, přesun ambasády do Jeruzaléma by chtěl i Zeman. Je to příliš velký risk, tvrdí expertka

Po nástupu do Bílého domu se Donald Trump pasoval do pozice mírotvorce, který rozhýbe zaseknutý mírový proces mezi Izraelem a Palestinou. Dnes udělal ve své klíčové zahraničněpolitické misi první velký krok – uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a zřejmě také pověří ministerstvo zahraničí, aby zahájilo proces přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Krok, který se může v napjaté atmosféře stát rozbuškou a přinést násilí i smrt, se zamlouvá i českému prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten k přesunu ambasády opakovaně vyzývá Česko i další státy, jeho slova však dodnes zůstávala bez odezvy. 

Přemístění amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma Donald Trump sliboval už během předvolební kampaně. Po necelém roce v křesle amerického prezidenta se ke kontroverznímu kroku odhodlal dnes v podvečer středoevropského času. K okamžitému přesunu podle analytiků ale nedojde – Trump pověří ministerstvo zahraničí, aby proces přemístění ambasády formálně zahájilo. To je ale běh na dlouhou trať.

„Tímto krokem Trump podle mě uspokojí ten tlak na to, aby oznámil, že uznává za hlavní město Jeruzalém. Už teď ale víme, že ten faktický přesun ambasády bude trvat nikoliv měsíce, ale léta. To znamená, že sice uzná Jeruzalém za hlavní město Izraele, ale byrokracie americké ambasády zůstane na nějakou dobu stále v Tel Avivu,“ vysvětlila pro INFO.CZ odbornice na Izrael a Blízký východ Irena Kalhousová. Otázkou tedy zůstává, jak moc bude americké ministerstvo zahraničí s reálným přesunem spěchat.

Město Jeruzalém znamená pro možné řešení izraelsko-palestinského konfliktu hlavní kámen úrazu. V roce 1948 bylo město rozděleno na západní část kontrolovanou Izraelem a východní kontrolovanou Jordánskem. V roce 1967 ale Izrael východní část Jeruzaléma dobyl a navzdory mezinárodnímu právu sjednotil pod svou správu. Východní část Jeruzaléma však Palestinci označují za hlavní město jejich budoucího státu. Status Jeruzaléma tak zůstává nejasný, a většina zahraničních ambasád se proto nachází v Tel Avivu.

V Tel Avivu funguje i velvyslanectví České republiky, k přesunu ambasády však dlouhodobě vyzývá prezident Miloš Zeman. Poprvé návrh přemístit český diplomatický sbor v Izraeli do Jeruzaléma vyslovil v roce 2013. Už tehdy svými slovy rozlítil Palestince, podle kterých by takový krok narušil mírový proces na Blízkém východě. Myšlenka o přesunu ambasády Zemana neopustila ani dnes a je dost možné, že po večerním prohlášení Donalda Trumpa se v plánu Hrad jen utvrdí.

Na dotaz redakce, zda by Česko mělo usilovat o přemístění ambasády, pokud by tento proces zahájily i Spojené státy, mluvčí Hradu Jiří Ovčáček odkázal na zářijový projev Zemana v New Yorku. Při přebírání ceny Bojovníka za pravdu, kterou mu udělil Americký židovský fond, prezident prohlásil, že je zapotřebí „bezpodmínečná“ solidarita s Židy a Izraelem. „Potřebujeme konkrétní akci a ne pouze slova. A takovou akcí by mohlo být přemístění ambasád demokratických států z Tel Avivu do Jeruzaléma,“ uvedl Zeman.

Zatímco před čtyřmi roky, kdy Spojené státy přesun ambasády nechystaly, byla podobná prohlášení Miloše Zemana jen „bezvýznamné zvolání malého státu“, za současných okolností by se situace mohla podle Kalhousové změnit. „Samozřejmě teď by to bylo o něco zajímavější, protože by to mohlo naznačit, že v tom Spojené státy nezůstanou osamocené,“ řekla redakci.

Scénář vykreslovaný Milošem Zemanem však podle odbornice na Blízký východ šanci na úspěch zatím nemá. „Myslím si, že se to nestane, protože Česká republika je členem Evropské unie a Miloš Zeman není suverénem české zahraniční politiky, ta se rozhoduje ve vládě a na ministerstvu zahraničních věcí a tam si myslím, že tu podporu nezíská. Je to příliš velký risk, do kterého nebude mít pro politiky a diplomaty cenu jít,“ řekla redakci odbornice na Blízký východ.

Ministerstvo zahraničí nechce případný přesun ambasády prozatím komentovat. Jak redakci sdělila mluvčí rezortu Irena Valentová, ministerstvo se k „k aktuální situaci k Jeruzalému a přesunu ambasády ČR“ vyjádří až po projevu amerického prezidenta. Poslední prohlášení rezortu na téma izraelské metropole, které bylo zveřejněno v srpnu loňského roku, však hovoří o tom, že „Česká republika společně s ostatními členskými státy EU na základě závěrů Rady pro zahraniční věci EU považuje Jeruzalém za budoucí hlavní město obou států, tj. státu Izraele a budoucího Státu Palestina.“  

Trumpovy kroky povedou k násilí

Krok, který dnes Donald Trump hodlá učinit, vyvolává velké obavy a zlost u palestinské samosprávy. Už minulý týden proti takovému záměru varoval šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás. „Jakýkoli americký krok spojený s uznáním Jeruzaléma jako hlavního města Izraele by stejně jako přenesení velvyslanectví znamenal ohrožení budoucnosti mírového procesu. Byl by nepřijatelný pro Palestince, Araby i mezinárodní společenství,“ komentoval zamýšlené kroky amerického prezidenta Abbás.

Podle Kalhousové však Trump doufá, že uznáním Jeruzaléma dostane konflikt mezi Izraelem Palestinou do jiné roviny a odstraní problém, na kterém se mohou jednání zadřít.

„Donald Trump se rozhodl, že se izraelsko-palestinský mírový proces, který je naprosto zaseklý, stane jednou z jeho zahraničněpolitických priorit a Jeruzalém je asi to nejkontroverznější téma celého problému. Tím, že Jeruzalém prostě uzná, se Trump domnívá, že ten problém jakoby vyřešil a přestane de facto existovat. Ve skutečnosti ale samozřejmě existovat nepřestane, protože Palestinci ten svůj požadavek na východní Jeruzalém nestáhnou,“ vysvětluje Kalhousová s tím, že Trump výslovně neprohlásí, že uznává jednotný Jeruzalém a místo toho bude mluvit jen o „Jeruzalémě“ a o zásadních otázkách, jako je nakreslení definitivní hranice izraelské svrchovanosti, se tak bude ještě muset jednat.

Přestože se Trump uznáním Jeruzaléma a přesunem americké ambasády snaží rozhýbat zaseklý mírový proces, nadělá spíš velké škody. „Pro mírový proces to může znamenat nakonec to, že dojde k násilí. Palestinci organizovaně – to znamená, že se na tom bude podílet jak palestinská samospráva, tak samozřejmě Hamás a další organizace – proti tomu budou velmi vehementně protestovat a myslím, že je jen otázkou času, než začnou lidé na obou stranách umírat,“ tvrdí analytička.

Z krátkodobého hlediska tak Trumpovo rozhodnutí nic pozitivního nepřinese. „Jestli z toho dlouhodobého, to je otázka, protože se zdá, že Trump je připraven zahájit ten mírový proces za pomoci především Saúdské Arábie, která je na Blízkém východě klíčovou zemí pro Spojené státy a zdá se, že se tam něco chystá. To bude zřejmě následovat, Jeruzalém je jen první krok,“ tvrdí také Kalhousová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek