Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejhorší humanitární krize od 2. světové války. Co ji ve čtyřech zemích způsobilo?

Nejhorší humanitární krize od 2. světové války. Co ji ve čtyřech zemích způsobilo?

Podle poslední varovné zprávy Organizace spojených národů je situace ve čtyřech zemích ohrožených hladověním nebo dokonce hladomorem horší, než ukazovaly původní předpoklady. Okamžitá pomoc je nutná, jinak v důsledku nedostatku jídla nebo péče může zemřít dvacet milionů lidí.

Jemen, Jižní Súdán, Nigérie, Somálsko. Všechny tyto oblasti sužuje nedostatek jídla, hladovění nebo jsou blízko od toho, aby byl v oblasti oficiálně vyhlášen hladomor. Organizace spojených národů (OSN) opakovaně vyzývá k pomoci, zatím ale zdaleka nemá tolik prostředků, kolik potřebuje. Z nutných 4,4 miliardy dolarů se zatím sešlo jen 90 milionů. Svět je na pokraji nejhorší humanitární krize od druhé světové války. Jaké jsou ale její příčiny? Co způsobilo, že lidé ve čtyřech státech hladovějí k smrti?

Jemen

Prvopočátkem problému je ozbrojený konflikt mezi šíitskými povstalci podporovanými Íránem a jemenskou vládou, kterou podporuje mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií. Aby bylo možné povstalce oslabit, zasadila se protistrana o účinnou námořní blokádu a bombardováním poškodila přístav Al Hudayada.

To v roce 2015 vedlo k drastickému snížení možnosti dodávek potravin nejen pro povstalce, ale i pro civilní obyvatelstvo, jelikož Jemen nedokáže vše účinně distribuovat z vládou ovládaného přístavu Aden. Důvodem je jednak nedostatek pohonných hmot, ale také zničená dopravní infrastruktura a potíže s bezpečnostní situací v zemi.

Výsledkem tak je 14,1 milionu lidí, kteří čelí akutnímu hladu, a dalších pět milionů, které potřebují humanitární pomoc. Odhaduje se, že každých deset minut v Jemenu zemře jedno dítě v důsledku situace, kterou by za normálních okolností bylo možné prevencí odvrátit. Ty čtyřleté si lze nezřídka splést s nemluvnětem – až tak jsou malé.

Jižní Súdán

Sto tisíc lidí čelí hladovění, další milion balancuje na hranici hladomoru, celkem potřebuje v Jižním Súdánu akutně zdravotnickou pomoc téměř pět milionů lidí, což je téměř polovina jeho obyvatelstva. Ze všech států je situace nejkritičtější právě zde.

Zlepšení přitom není zcela na dohled. Situaci v nejmladším africkém státě komplikuje nerozvinutost regionu, bídná úroveň práva a zákonodárné moci a především válečný konflikt, který zde probíhá od roku 2013.

Konvoje s humanitární pomocí se často nedostanou na místo, kde jsou zapotřebí, jelikož předtím dojde k jejich přepadení a vykradení. Svůj podíl na tom mívají nejen rebelové, ale i vládní jednotky Jižního Súdánu. Ostatně prezident země Salva Kiir bývá kritizován, že některé oblasti odstřihuje od pomoci a dodávek jídla zcela vědomě a úmyslně, vláda takové nařčení ale odmítá.

Nigérie

Krize v nejlidnatější africké zemi je úzce provázaná s řáděním teroristického hnutí Boko Haram. To za brutálních okolností zabilo minimálně 15 tisíc obyvatel země a další dva miliony před ním prchly ze svých domovů. Na severu země jsou navíc oblasti pod nadvládou islamistů, odkud se spolehlivé zprávy vůbec nedaří získat. Ohrožených tak může být mnohem víc lidí.

V prosinci bylo v zemi podle údajů OSN 75 tisíc dětí bezprostředně ohrožených smrtí hladem. V „potravinové nejistotě“ žije v Nigérii a regionu kolem Čadského jezera ale celkem 7,1 milionu obyvatel, k tomu se přidává tíživá situace vnitřně vysídlených.

Rovněž v Nigérii se kromě samotného původce katastrofy, jímž jsou teroristé z Boko Haram, ukazují i další nedostatky. Především jde o právní situaci, infrastrukturu, ale také o to, že v minulosti docházelo k vykrádání konvojů s pomocí, za což už několik lidí skončilo před soudem.

Somálsko

V Somálsku byl hladomor naposledy vyhlášen před šesti lety, tehdy přišlo o život 260 tisíc obyvatel země. Úřady se obávají, že je další podobná krize na spadnutí, za alarmující považují především situaci z počátku března, kdy v jedné oblasti za 48 hodin zemřelo na následky strádání velké množství lidí.

Svůj vliv má v případě Somálska meteorologický jev El Nino, kvůli kterému došlo k vysychání mnoha zdrojů vody, které dříve tamějším obyvatelům umožňovaly pěstovat plodiny a chovat dobytek. V důsledku jejího nedostatku je v ohrožení přes šest milionů lidí.

Situaci komplikují opět islamisté, tentokrát z milic aš-Šabáb, kvůli kterým je na mnoha místech bezpečnostní situace natolik komplikovaná, že není možné tam účinně pomoci. Svůj podíl mají i somálští piráti, kteří svými přepady od pobřeží odehnali lodě, jež sem dříve dodávaly zásoby.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek