Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejistý osud migrantů z Calais. „Nedržíte sliby,“ viní Francii

Nejistý osud migrantů z Calais. „Nedržíte sliby,“ viní Francii

„Nepřeji si, abychom v centrech pro migranty z Calais přistupovali k dublinské proceduře,“ ujišťoval v říjnu tehdejší francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve obyvatele uprchlického tábora na severu země. Několikrát opakovaný slib je měl přimět k tomu, aby se vzdali britského snu a raději dobrovolně, a hlavně co nejrychleji, zamířili do některého ze státem zřízených 450 center CAO, kde mají dostat informace a dočasné zázemí. Úřady se prý budou snažit co nejrychleji vyřídit jejich žádosti o azyl ve Francii a nemusí se bát, že se budou muset vrátit do zemí, kde byli poprvé zaregistrováni. Po třech měsících se ukazuje, že realita je těmto slibům velmi vzdálená. Migranti i spolky na jejich podporu teď proto žádají nápravu.

„Nechci zpátky do Itálie, chovali se k nám strašně, navíc ani neumím italsky, v životě bych tam nesehnal práci,“ říká sedmadvacetiletý Dabo z Guiney. Na cestě z rodné země je už několik měsíců. Guinea. Burkina Faso. Mali. Tunis. Libye. První evropský krok v Itálii. A pak Calais. „O nějakém Dublinu jsme v životě neslyšeli, nevěděli jsme, co pro nás bude znamenat pouhý otisk prstu na Sicílii.“

Omar ze Súdánu ho doplňuje: „V Calais nám pak ale řekli, že když půjdeme do CAO, Dublin se na nás vztahovat nebude. A že můžeme žádat o azyl ve Francii. Byla to lež.“ Oba proto přišli podpořit demonstraci před prefekturou departementu Bouches-du-Rhône v Marseille. O jejich osudu sice zatím rozhodnuto není, bojí se ale, že je prefekt zařadí do dublinské procedury (podle které mají být běženci vraceni do první unijní země, do které vkročili), jako už se stalo na jiných místech ve Francii.

Třeba v Toulouse. Prefektura uplatnila „Dublin“ u víc než poloviny přijatých migrantů. Prefekt prý o žádných závazných slibech nevěděl a rozhodl se postupovat podle platných ustanovení. Také v Rennes vyšli v lednu lidé do ulic, aby podpořili ty z migrantů, kteří by se měli vrátit do Itálie a Bulharska. Podobné manifestace už zažila víc než desítka dalších francouzských měst.

„Problém je, že každá prefektura v této otázce může jednat podle vlastního správního uvážení, ministr Cazeneuve dal sice doporučení, aby procedury zrychlily a vyřídily co nejvíc žádostí, každá prefektura si to ale nakonec může dělat podle sebe. Proto je situace po celé Francii zmatená,“ vysvětluje Clémence ze sdružení na podporu migrantů na jihu Francie Collectif Migrants 13. Marseillská prefektura se tak například hájí, že „zkoumá každý případ individuálně podle platných zákonů a že zatím nikoho nevyhostila.“ Někteří z migrantů nicméně potvrdili, že už při zápisu obdrželi oznámení, že dublinské proceduře podléhají.

Spolek Collectif Migrants 13 proto podezírá vládu, že rozpuštění tábora v Calais a rozvezení do center, mělo za cíl právě běžence „protřídit“ a ty, na které se vztahuje Dublin, odvelet do jiných zemí. ,,Navíc je před volbami, natahují to, kde můžou, nikdo nechce dělat rozhodnutí, která by mohla sebrat část voličů, ať už na jakékoliv straně, nechávají tak migranty v naprosté nejistotě a informačním vakuu“ dodává Clémence.

Dlouhé čekací doby a často i nedostatečné podmínky v ubytovacích centrech vedou k tomu, že se někteří z migrantů raději znovu vydávají do Calais, včetně dětí. Dokládají to i slova postaršího páru, který na demonstraci v Marseille přijel z města Grambois. V tamním migračním centru CAO pro nezletilé v říjnu přijali padesát mladých Eritrejců. „Deset z nich si odvezla Anglie. Pak se to ale zastavilo. Půlka dětí se proto vydala vlastní cestou neznámo kam. Teď jich zbyla dvacítka, pro kterou se snažíme udělat, co můžeme, zapojujeme je do místních akcí, pořádáme pro ně kurzy a podobně.“

Solidarita v jejich obci roste a k aktivitám jsou čím dál víc tolerantní i lidé, kteří spíš původně slyšeli na vyhrůžky Národní fronty, že ve městě po zřízení centra poroste kriminalita.

Na severu země, v okolí Calais, mezitím od nového roku řeší narůstající počet příchozích. Neziskové organizace se denně starají o stovky lidí. Část představují ti, kteří se vracejí z center CAO, v posledních dnech sílí i proud z příhraničního italského města Ventimiglia.

Někteří z migrantů prý ani netuší, že tábor v Calais už neexistuje. Pracovníci asociací jsou navíc rozčarováni nedávným rozhodnutí vlády, že nebude zřízeno nové akutní přijímací centrum v Calais. Označují ho jako „další nesplněný slib“ a „naprosté popírání reality.“

Podle Francouzského úřadu pro migraci a integraci (OFII) je v současné době v centrech CAO asi sedm tisíc lidí. Zhruba třetina z nich vstoupila do Evropy jinde než ve Francii. O jejich osudech rozhodnou prefektury v následujících týdnech. Současné protesty i návraty do Calais proto, zdá se, nejsou zdaleka u konce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek