Největší šance v prezidentských primárkách francouzské pravice má stále Juppé

Největší šance v prezidentských primárkách francouzské pravice má stále Juppé
 

Horkým kandidátem na účast ve finále prezidentských voleb v příštím roce je stále bývalý premiér a starosta města Bordeaux Alain Juppé. Jeho šance potvrdila již druhá televizní debata, kterou sledovali francouzští diváci včera. Spolu s ním se jí zúčastnilo dalších šest kandidátů francouzské tradiční pravice včetně „dvojky“ a někdejšího prezidenta Nicolase Sarkozy.

Ani druhá debata, kterou živě přenášela francouzská televize, nepomohla bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, aby snížil náskok svého největšího soka. Tím je současný starosta Bordeaux a někdejší premiér Alain Juppé.

Alain Juppé
Alain Juppé (1945) vedl pravicovou stranu RPR v letech 1994-1997 a poté, co se přeměnila v UMP i v letech 2002-2004. Jeho nástupcem ve vedení partaje se stal Nicolas Sarkozy. Juppé byl v letech 1995-1997 premiérem Francie a vedl dva kabinety. Působil také jako ministr rozpočtu (1986–1988), ministr zahraničních věcí (1993–1995, 2011–2012), ministr životního prostředí (2007) a ministr obrany (2010–2011). Od roku 1995 je s výjimkou let 2004 až 2006 starostou města Bordeaux. Jeho jméno figurovalo v korupční aféře někdejšího starosty a pozdějšího premiéra Jacquese Chiraka. Juppé byl jako jeho zástupce odsouzen pro trestný čin zneužívání veřejných prostředků města k podmínečnému trestu 14 měsíců vězení a ročnímu zákazu výkonu veřejné funkce. Kvůli tomu dočasně vzdal křesla starosty města Bordeaux. Zdroj: ČTK
Podle průzkumu společnosti Elabe pollsters, který byl zveřejněn krátce po skončení včerejší debaty mezi sedmi kandidáty tradiční pravice (Republikáni) na nového prezidenta, se jejím vítězem stal právě Juppé (34 %). Sarkozy za ním zaostal o deset procent. Ostatní kandidáti, mezi nimiž figurují další velká jména francouzské politické scény (např. bývalý premiér François Fillon) jsou podle francouzských médií bez šance.

Mezi probíranými tématy nejvíce rezonovala bezpečnost, boj s terorismem a vzdělávání. Politici diskutovali také o migraci, a to zejména v souvislosti s probíhajícím vyklízením improvizovaného uprchlického tábora v Calais na severu Francie.

Kdo do toho půjde s Marine?

Primární volby francouzské pravice se konají za necelé tři týdny a mají dvě kola (20. a 27. 11.). Média i voliči je sledují s obzvláštní pozorností zejména kvůli tomu, že jejich vítěz s největší pravděpodobností vystřídá v Elysejském paláci současného prezidenta Françoise Hollanda.

Levice ve Francii je i kvůli jeho vládě mimořádně neoblíbená. Předpokládá se proto, že se do druhého kola prezidentské volby probojuje Marine Le Penová, která vede krajně pravicovou Národní frontu. V závěrečném finále ale na ni předvolební průzkumy příliš nesázejí. Argumentují tím, že řada levicových voličů raději hodí hlasovací lístek jejímu protikandidátovi, než aby podpořila političku s příliš extrémními názory.

Le Penová, která zasedá v Evropském parlamentu, kde je proslulá svou hlasitou kritikou imigrantů, radikálního islámu a přílišného vlivu institucí EU na Francii, svou oficiální kandidaturu oznámila v polovině září. V projevu před svými přívrženci se označila za „kandidátku lidu."

Vedle pravice mají své primární prezidentské volby i levicoví socialisté (PS) současného prezidenta Hollanda. Proběhnou v lednu 2017 a zatím není jisté, zda se jich Hollande zúčastní. Své rozhodnutí by měl oznámit do konce roku.

Dvoukolové prezidentské volby pak ve Francii proběhnou 23. dubna a 7. května 2017. Krátce poté půjdou voliči do volebních místnosti znovu: na 11. a 18. června jsou naplánovány volby parlamentní.

Nicolas Sarkozy
Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bocsa (1955) předsedal pravicové straně UMP (předchůdce RPR, dnes Les Républicains) od prosince 2004 do května 2007. V období 1993-1995 vedl ministerstvo rozpočtu a byl zároveň mluvčím vlády premiéra Eduarda Balladura. Do vlády usedl opět v roce 2002, kdy se stal ministrem vnitra (do března 2004); poté do listopadu 2004 šéfoval ministerstvu financí. Od června 2005 do března 2007 byl ministrem vnitra, než se v květnu 2007 stal prezidentem. Po porážce v prezidentských volbách v roce 2012 se stáhl z politiky. Na stránky médií se vrátil o rok později v souvislosti s jeho komentáři na zjištění, že vyšetřovatelé odposlouchávali některé jeho telefonické hovory kvůli údajnému nelegálnímu financování jeho někdejší kampaně. Postup vyšetřovatelů přirovnal k praktikám bývalé tajné služby Stasi ve východním Německu. Na jaře 2013 byl Sarkozy vyslýchán jako podezřelý kvůli zneužití peněz miliardářky a dědičky kosmetického gigantu L'Oréal Liliane Bettencourtové pro svou volební kampaň v roce 2007, jeho vyšetřování bylo pak zastaveno. Zdroj: ČTK