Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německo brzy rozhodne o Merkelové. 85 tisíc dospělých ale volit nesmí

Německo brzy rozhodne o Merkelové. 85 tisíc dospělých ale volit nesmí

Čtyři týdny před volbami do Spolkového sněmu (Bundestag) se může úřadující kancléřka Angela Merkelová těšit na čtvrté funkční období. Ať už o ní rozhodne jakýkoli počet voličů, jedno je jisté: desetitisíce dospělých Němců nebudou smět volit. Vyloučenými jsou nesvéprávní pachatelé trestných činů, psychicky a tělesně postižení – podle zákona všichni ti, kteří potřebují dohled nebo péči. Odpor proti tomuto pravidlo sílí.

 

Merkelové CDU, spolu se sesterskou CSU, vede neochvějně volební průzkumy. Otázka pouze zní, s kým bude Merkelová vládnout, což je povolební evergreen všeobecných voleb ve Spolkové republice od roku 2005, kdy byl od moci odstaven sociálně-demokratický kancléř Gerhard Schröder.

Kromě těch, kteří už zhruba vědí, že zvítězí nebo prohrají – to na straně politických stran – a mimo ty, kdo vědí nebo nevědí, komu svůj hlas dají – to na straně voličstva – existuje také skupina, která by zčásti ráda hlasovala, jenže nemůže. Jde o 85 tisíc občanů, kteří mají volební právo, protože splňují věkovou hranici 18 let. Přesto mají smůlu: platná legislativa jim to upírá.

Mezi „odstavené” patří například pachatelé trestných činů, jimž byl přidělen statut nesvéprávnosti, nebo lidé, kteří potřebují trvalou péči, třeba zdravotně či duševně postižení.

Kritika si bere na mušku především německé soudy. Ty svými verdikty, kdo opatrovnictví dostane a kdo ne, rozhodují nejen o pacientovi a jeho ošetřovateli, zároveň určují, kde se bude tato péče odehrávat, nakolik bude hrazena pojišťovnami a kdo bude zacházet s penězi dotyčného. Jinými slovy, způsobilým je takto pečovatel, nikoli opečovávaný. A to dokonce bez toho, že by se ho na to někdo ptal. Třebaže případná odpověď by byla v mnoha případech sporná.

Stejné pravidlo jako pro volby do Bundestagu platí pro hlasování do Evropského parlamentu, do zemských sněmů a městských a obecních zastupitelstev.

Máme co dělat s neúnosným stavem, brojí politici SPD, Zelení a strana Levice. Tedy opačný břeh politického spektra, na němž stojí CDU, CSU a liberálové FDP. První tábor požaduje, aby příslušné volební regule v ústavě o plné pečovatelské péči byly bez náhrady vyškrtnuty. Druzí mlčí.

Necelých pětaosmdesát tisíc německých „vyloučených”, což je něco přes desetinu procenta veškerého oprávněného obyvatelstva, není z pohledu statistik až tak směrodatné číslo. Politička SPD, ministryně sociálních věcí Andera Nahlesová, i tak upozorňuje, že v principu jde o těžký přešlap. Vládní zmocněnkyně pro otázky postižených občanů Verena Benteleová v této souvislosti připomíná, že právo volit patří mezi základní výsady v demokratické společnosti a nemůže být jen tak odepřeno.

Analytici připomínají, že záleží od závažnosti psychického a tělesného poškození. Jsou lidé, kteří ani netuší, že nějaké volby jsou, jiní by si zase volit přáli, ovšem nevědí jak. Pokusy o soudní při nedopadly zatím dobře, za zachování platného režimu se vyslovil Ústavní soud v Karlsruhe. Průlom se letos povedl ve Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku. Tam směli opatrovaní volit, pochopitelně s pomocí těch, kdo jim vytrvale stojí po boku.

Hlasování do Spolkového sněmu se odehraje v neděli 24. září. V preferencích mají CDU/CSU téměř 40 procent, SPD něco přes 20. Následují Alternativa pro Německo (AFD), Levice, liberálové a Zelení. Merkelová preferuje vládnutí s FDP, jako tomu bylo v letech 2009 až 2013. Momentálně je u moci velká koalice CDU/CSU a SPD, což je opakování příběhu z let 2005 až 2009.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek