Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německo má další velký problém s uprchlíky. Firmy je nechtějí a statisíce jich marně hledají práci

Německo má další velký problém s uprchlíky. Firmy je nechtějí a statisíce jich marně hledají práci

Pracovní agentury v Německu registrují statisíce běženců, kteří si chtějí najít stálé zaměstnání. Jen málokterý ale skutečně práci dostane, ačkoliv jedním z argumentů pro vlídnou migrační politiku země bylo, že nově příchozí budou moci zaplnit mezery na trhu. Situace je ovšem podstatně komplikovanější, než se kdysi soudilo.

Podle údajů zveřejněných spolkovou vládou je u některé z německých pracovních agentur v současnosti registrováno 465 tisíc běženců. Jejich zaměstnávání ale naráží na řadu potíží – migranti nemají dostatečné vzdělání a kvalifikaci a problémem je i to, že neumí dost dobře jazyky.

Pouze dvě procenta utečenců při svém příchodu do Spolkové republiky ovládají němčinu, anglicky se dorozumí každý třetí. Pracovní agentury v té souvislosti otevřely na 300 tisíc jazykových kurzů, které podpořila půl miliardou eur vláda, ty se ale nesetkaly s úspěchem.

Samotné firmy se do programů na vzdělávání uprchlíků či navýšení jejich kvalifikace příliš nehrnou, zapojilo se jich pouze deset procent. Častým argumentem bývá nejistota ohledně budoucnosti běženců. Společnostem se nechce platit za lidi, u kterých není jisté, jak dlouho v Německu zůstanou. 

Mnoho uprchlíků má tendenci zapojit se do společnosti a stát se finančně nezávislými. Často tedy vezmou první pracovní nabídku, které se jim dostane, ačkoliv by díky studiu mohli dosáhnout na lepší zaměstnání. „Mnohým migrantům se obtížně vysvětluje, že je z dlouhodobého hlediska lepší, pokud se budou vzdělávat, než když začnou pracovat jako pomocné nekvalifikované síly,“ cituje deník Die Zeit zprávu výzkumného hospodářského ústavu ifo.

Další z úskalí zaměstnávání běženců představuje jejich dosažené vzdělání. Ohledně něj často panují nejasnosti – každý čtvrtý má jen základní školu. Míst pro lidi bez vzdělání je přitom v Německu volných „pouze“ 150 tisíc. „Německý pracovní trh nabízí málo pozic pro lidi bez kvalifikace potvrzené výstupním certifikátem,“ říká Matthias Knuth z Univerzity Duisburg-Essen, který se zabývá výzkumem pracovního trhu.

Část běženců musela kvůli válce v rodných zemích studium přerušit a nemají jej oficiálně uzavřené. Podle Spolkového úřadu pro migraci (BAMF) například na vysoké škole studovalo 54 % Syřanů a dokonce 77 % Íránců žijících v současnosti v Německu. V nové zemi ale nemohou sehnat uplatnění v oboru.

Z běženců, kteří se ucházejí o zaměstnání, bylo v roce 2016 úspěšných 130 tisíc lidí, dalších 47 tisíc si dokázalo najít alespoň nepatrný přivýdělek. Jen 10 až 15 % migrantů si najde práci už v prvním roce po příchodu do Německa, do pěti let se podaří zaměstnat polovinu z nich.

Šéf Spolkové pracovní agentury (BA) Frank-Jürgen Weise má proto v jednom ohledu zcela jasno. Uprchlíci nejsou kvůli své nedostatečné kvalifikaci odpovědí na chybějící zaměstnance, kteří se na některé pozice shánějí jen obtížně. K tomu je potřeba připočíst obavy firem, že by se v případě jejich angažování nejednalo o dlouhodobou spolupráci.

Knuth pak upozorňuje, že se v případě řady programů na podporu uprchlíků jednalo ze strany německé vlády o čistý akcionismus – udělat něco pouze pro to, aby se něco udělalo – místo toho, aby se peníze investovaly smysluplně. „Většina uprchlíků přichází ze zemí, kde neexistuje vzdělání v tom smyslu, jak jej chápeme my v Německu. V těchto zemích je člověk buď akademicky vzdělaný, anebo nevzdělaný,“ podotýká Knuth.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek