Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Nevím, jestli se chci teď vrátit domů,“ tvrdí turecký student, který žije v Rakousku

„Nevím, jestli se chci teď vrátit domů,“ tvrdí turecký student, který žije v Rakousku

V Turecku se o víkendu psaly dějiny. Veřejnost rozhodla, že chce změnit řízení státu a dopřála v referendu prezidentovi Erdoganovi větší prezidentské pravomoci. O osudu země přitom rozhodovali i ti, kteří žijí za hranicemi Turecka. Z téměř tří milionů Turků, kteří mohli volit ze zahraničí, se ale k urnám dostavila necelá polovina.

Čekal jsem, že výsledky budou těsné, ale doufal jsem, že vyhraje možnost nerozšířit prezidentské pravomoci. A pořád věřím, že výsledky nejsou konečné. Po zahájení sčítání vyšlo najevo, že komise uznávaly některé neplatné hlasy, které nebyly v řádně označených obálkách. Podle mě to byl právě důvod, proč dle výsledků lidé hlasovali pro. Výsledky referenda pro mě nejsou legitimní," uvádí pro INFO.CZ Turek Berk B., který právě studuje na vysoké škole v Rakousku. Doufá, že výsledky ještě nejsou finální a kvůli pochybnostem se budou hlasy přepočítávat.

Výsledky zpochybňuje opozice, chce se odvolat až k evropským soudům

Těsné výsledky referenda zpochybňuje i opoziční Lidová republikánská strana (CHP). Chystá se údajně podat i stížnost k ústavnímu soudu a pokud to bude nutné, chce se obrátit až na Evropský soud pro lidská práva. Další opoziční partaj Lidová demokratická strana (HDP) dokonce ve svém prohlášení uvedla, že do výsledků mohly být zahrnuty až tři miliony neplatných hlasů v pochybných obálkách. Protože rozšíření pravomocí podpořilo podle posledních zpráv 51,18 % hlasujících, je možné, že po odstranění údajně neplatných hlasů by byl výsledek jiný.

Turci v zahraničí zůstali klidní, k urnám jich přišla jen polovina

S výsledky také mohly zahýbat hlasy Turků žijících v zahraničí, jako je třeba i Berk. Právo volit mělo v cizině podle listu Hurriyet 2,9 milionů Turků, k urnám ale dorazilo jen 1,2 milionu oprávněných voličů, většina z nich, více než 600 tisíc, odvolila v Německu. V Turecku byla přitom volební účast 84procentní.

O zahraniční voliče měl Erdogan enormní zájem, jak potvrdil i vysíláním politiků do ciziny, kde u emigrantů za referendum agitovali. Dostal se kvůli tomu do roztržky s Německem a Holandskem, což tehdy vyústilo v řadu nenávistných prohlášení a přirovnávání kancléřky Merkelové k Hitlerovi.

Po těchto výsledcích je jasné, že Turecko bude mít nedemokratickou vládu, kde bude jediný člověk bez řádné kontroly rozhodovat o celé zemi. Popravdě se mi tam za těchto okolností nechce ani moc vracet," říká Berk, podle kterého referendum značně upevnilo Erdoganovu pozici. Dle výsledků hlasování je ale evidentní, že proti prezidentovi stojí téměř polovina národa. Přestože se hlasovalo o ústavních změnách, jen málokdo ale asi referendum nespojoval přímo s vyjádřením sympatií a antipatií vůči současné hlavě státu.

Pokračování zatýkání opozice je prý pravděpodobné

Silnější pozice i sebevědomí pravděpodobně umožní Erdoganovi také pokračovat v dalším zatýkání nebezpečné opozice. Je velice pravděpodobné, že v tom budou pokračovat a budou zatýkat a ničit ty, co stojí proti nim. Očekávám to. Dělali to doteď a nemají důvod s tím přestávat," potvrzuje Berk.

Podle deníku The Huffington Post v uplynulých měsících po nezdařeném puči začala do té doby nevídaná vlna zatýkání. Nepodařená vzpoura z roku 2016, ze které Erdogan viní svého oponenta Fethullaha Gülena, tehdy legitimizovala desetitisíce uvěznění politických oponentů z disentu. Zatčení se nevyhnuli akademici, novináři i vojenské špičky. O práci prý přišlo 40 tisíc pedagogů, kteří byli údajnými podporovateli učence Gülena, který žije v USA. V roce 2015 podle Mezinárodní organizace pro migraci za hranicemi země žilo 3,1 milionu Turků.

Co se v Turecku změní?

Občané podpořili v referendu defacto zavedení prezidentského systému. Prezident se dle nových pravidel stane i hlavou vlády a exekutivy. Bude moci například také vyhlašovat výjimečný stav a během jeho trvání vydávat přímá exekutivní nařízení. Bude také navrhovat rozpočet, jmenovat ministry a sám dál může zůstat členem politické strany. Do současnosti musel být prezident nadstranický a o exekutivu se staral parlament v čele s premiérem. Parlament se rozšíří z 550 křesel na 600 a kandidovat do něj budou moci zájemci už od 18 let.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek