Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nikdo toho neudělal víc než já, tvrdí Trump, fakta ale mluví jinak. Rozpačitých prvních 100 dnů ve funkci

720p480p360p240p

Na konci října nastínil plán pro prvních sto dnů ve funkci. Chtěl být jedním z nejaktivnějších prezidentů a začít velkou změnu americké politiky. Nyní Donald Trump označuje milník za směšnou hru. Jaký dopad měla a bude mít jeho první „stovka“ ve skutečnosti?

„Je to směšná hra zaujatých médií,“ prohlásil Trump o hodnocení prezidenta po sto dnech strávených ve funkci. Zároveň ale dodal, že žádná administrativa neudělala za dané období tolik věcí jako ta jeho. Fakta však mluví jinak.

Měřítko sta dnů vychází z plánu prezidenta Franklina Roosevelta, který představil plán kroků, které učiní po zvolení do funkce právě v tomto horizontu. Ještě než se proti tomu Trump ohradil, sám nastínil podobný scénář. Nazval ho Smlouvou s voliči a bylo v něm přesně napsáno, jak bude vypadat prvních sto dní pod prezidentem Trumpem.

Jenže od některých záměrů upustil, jiné ani nezačal realizovat. A z necelé poloviny věcí, do kterých se pustil, prosadil ve skutečnosti jen minimum. V Kongresu například narazila jeho představa zdravotní reformy, exekutivní příkazy namířené proti muslimům mu zase shodil ze stolu soud. U ledu zatím zůstává i největší předvolební tahák. Stavba zdi na hranicích s Mexikem je v nedohlednu.

Proti úspěchům zmíněného Roosevelta, jenž za stejnou dobu položil základy reformního programu New Deal, ale i svého předchůdce Baracka Obamy, působí Trumpova bilance velice chudým dojmem.

Nejneoblíbenější prezident 

„Je to střet představ Donalda Trumpa s realitou,“ domnívá se v rozhovoru s INFO.CZ amerikanista Jakub Lepš z University of New York in Prague, podle nějž prezident narazil se svojí představou, že mu republikány ovládaný Kongres bude schvalovat vše, co předloží.

„Je to střet představ Donalda Trumpa s realitou.“
Jakub Lepš, amerikanista, University of New York in Prague

Ačkoli Trump zdánlivě vliv prvního kontrolního bodu marginalizuje, neúspěchy zametat pod koberec nemůže. Voliči mu dali důvěru právě kvůli tomu, že sliboval razantní změny. Důležité bude, aby se on a jeho tým naučili vyjednávat pro své návrhy podporu u zákonodárců.

„Nezapomínejme ale, že mají ještě dva, možná čtyři nebo osm let. Jsou to chytří lidé, nemám obavu, že by se v tom prostředí nezorientovali. A v tomto ohledu bude pro Trumpa důležité, aby uspokojil své voliče,“ tvrdí pro INFO.CZ vedoucí katedry amerických studí Fakulty sociálních věd UK Kryštof Kozák.

Že prvních sto dnů nebylo úplně podle Trumpových představ a hlavně představ jeho voličů, naznačují i průzkumy. Podle agentury Rasmussen souhlasilo s Trumpovou politikou jen 45 procent Američanů. Průzkumy Rasmussenu jsou přitom dlouhodobě k republikánům milosrdnější. Průměr všech agentur je o tři procentní body nižší.

Dosud nejhorší výsledek přitom zaznamenal Gerald Ford, který nastupoval po rezignaci Richarda Nixona v důsledku aféry Watergate. Jeho podpora činila v průměru 45 procent.

Co bude dál?

„Že nedodržel ‚smlouvu s voliči‘ pro něj není takový problém. On řekne, že to sice nestihl během sta dnů, ale stále má ještě zbytek času, aby návrhy prosadil. Nízká podpora ale potenciální riziko být může. Nyní ještě není tak důležitá, ale pokud by byla nízká dlouhodobě, mohlo by to vést k tendenci svádět problémy na jiné, například na hispánské migranty. Když by zašel do extrému, mohl by vytáhnout i kartu nezaměstnaných černochů,“ konstatuje Kozák.

„Pokud by Trumpova popularita byla nízká dlouhodobě, mohlo by to vést k tendenci svádět problémy na jiné, například na hispánské migranty.“
Kryštof Kozák, vedoucí katedry amerických studí Fakulty sociálních věd UK

Jeho slova potvrzuje i Lepš. Ten připouští i možnost, že by v případě neschopnosti zvýšit svoji popularitu, mohl být Trump ochotnější i k vojenskému konfliktu, který by mu mohl pomoci. Už nyní mu mnozí tleskali za tvrdý zásah v Sýrii.

Další možnosti je, že by Trump začal „válčit“ s republikány v Kongresu a z neúspěchu obvinil je. Nevraživost přitom může být oboustranná. Nebylo by to poprvé, kdy by šli proti prezidentovi lidé ze stejné strany. Totéž zažil například i George Bush mladší. „Za rok a půl navíc obhajuje mandát celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu. Proč by měli podporovat nepopulárního prezidenta? Naopak tam může být snaha se proti Trumpovi vymezit,“ komentuje Lepš.

Podle něj ani případné nalezení viníka nemusí být spásou. Záleží, jakou budou mít s prezidentovými výmluvami trpělivost jeho voliči. Ti se často rekrutovali z regionů, na které tvrdě dopadla globalizace. Trump těmto lidem sliboval zlepšení situace. Pokud nepřijde, mohou se od hlavy státu odvrátit.

To by v konečném důsledku mohlo být fatální pro Trumpovy další ambice. „Může se stát, že když bude nepopulární, tak se rozhodne podruhé nekandidovat. Tak to například udělal prezident Johnson,“ připomíná Lepš.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek