Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Norsko v napětí. Kvůli Trumpovým slovům o NATO ve skandinávské zemi rostou obavy z Ruska

Norsko v napětí. Kvůli Trumpovým slovům o NATO ve skandinávské zemi rostou obavy z Ruska

Nejen pobaltské státy se obávají případné agresivní politiky Ruska. Jako potenciální hrozbu ho vidí i v Norsku. To by mohlo asi nejvíce doplatit na porozumění mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Norsko má s Ruskem hranici dlouhou necelých 200 kilometrů. Dosud na ní nebyl větší problém. Pobřežní a pohraniční služby zemí vzájemně spolupracují. Vzhledem k pozdnímu budování hranic za polárním kruhem žijí v obou státech i smíšené norsko-ruské rodiny. Teď ale Norové začali ostražitě sledovat, co se  „za čárou“ děje.

„Nejsme ve válce s Ruskem. Za tisíc let jsme s ním neměli ani hraniční spor. Po událostech na Ukrajině se však změnilo naše postavení. Velice rychle rozšiřují své možnosti. Vyvíjejí ponorky. Jakmile někde necháme vakuum, oni ho vyplní,“ cituje list The Guardian generálporučíka Runeho Jakobsena.

V pozoru jsou i norské zpravodajské služby. Ty ve výroční zprávě minulý měsíc označily Rusko jako největší hrozbu spolu s terorismem. Nejen kvůli rostoucí vojenské síle Moskvy, kterou demonstrovala například během konfliktu v Sýrii, ale také kvůli schopnosti operovat ve virtuálním prostoru.

Rusko mělo podle zpravodajců stát za útoky na vládní úřady a na norskou labouristickou stranu. Obavy panují i ohledně zásahů do podzimních parlamentních voleb. Ty mají proběhnout v září.

Rusové také kritizují možnou účast Norů na budování protiraketového štítu. Ačkoli ti tvrdí, že půjde o čistě obranný mechanismus, ruská strana kvůli němu odmítla udělit visa norským poslancům a štít označila jako potenciální cíl jaderného útoku.

Norsko je členem NATO, na jehož pomoc by se mohlo v případě napadení spolehnout. Tedy pokud budou platit stejná pravidla jako v předchozích letech. I proto v severské zemi budí obavy slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který fungování Severoatlantické aliance zpochybňoval a mluvil o nových vztazích s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Problémem jsou také finance. Stejně jako sousední země (Švédsko a Finsko) začalo Norsko navyšovat po krizi na Ukrajině svůj obranný rozpočet. Ten v současnosti činí v přepočtu téměř 150 miliard českých korun. Stále ale nesplňuje alianční cíl dvou procent HDP vydaných na obranu.

„Každý má povinnost k cíli směřovat. Norská cesta však může trvat o něco déle, protože naše ropné bohatství urychluje hospodářský růst,“ tvrdí ministryně obrany Ine Eriksen Søreideová, která sice dodává, že v současnosti žádný konflikt s jeho sousedem neprobíhá, zároveň ale upozorňuje, že Rusko může být hrozbou pro celou Evropu a z moře i pro severoatlantický prostor.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek