Nová "čepice" pro Černobyl. Schovala by se pod ní i socha Svobody

Nová "čepice" pro Černobyl. Schovala by se pod ní i socha Svobody

Jaderná elektrárna Černobyl má ode dneška novou tvář. Havarovaný čtvrtý reaktor zakryla kovová kopule, která má v příštích sto letech bránit úniku radioaktivity. Výroba a přesun krytu stála v přepočtu přes 40 miliard korun. 

„Dnes jsme v Černobylu oslavili úspěšný závěr operace. Jde o klíčovou etapu před listopadem 2017, kdy bude završen mezinárodní program přeměny Černobylu v bezpečné místo neohrožující životní prostředí," uvedlo konsorcium francouzských firem. Právě ty postavily gigantickou konstrukci, vážící více než 36 tisíc tun, dlouhou 162 metrů a vysokou 108 metrů. Zakryla by i pařížský stadion Stade de France, anebo newyorskou sochu Svobody.

Exploze čtvrtého bloku černobylské elektrárny v dubnu 1986 vyvolala největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky. Podle některých odhadů radioaktivní prvky, které se při výbuchu dostaly do ovzduší, zasáhly až tři čtvrtiny Evropy, zejména však Ukrajinu, Bělorusko a Rusko. Havarovaný reaktor pak zakryl betonový sarkofág, jehož životnost a hermetičnost však nesplnily očekávání.

Stavba nové pohyblivé konstrukce, největší svého druhu na světě, začala v roce 2012. Vzhledem k obřím rozměrům byl kryt nejprve smontován do dvou částí, které se loni podařilo propojit.

"Exploze čtvrtého bloku černobylské elektrárny v dubnu 1986 vyvolala největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky."

Nový kryt byl sestaven 327 metrů od reaktoru. O přesun se postaralo 224 hydraulických zvedáků, které konstrukci sunuly o 60 centimetrů během jednoho "kroku". Nová kupole má odolat i zemětřesení o síle až šesti stupňů.

Příčinou katastrofy černobylské elektrárny byla zřejmě chyba personálu, který se během testování pravděpodobně dopustil hrubého porušení bezpečnostních pravidel. Podle mnoha odborníků měla podíl na neštěstí i chybná konstrukce sovětského reaktoru, o jehož nedostatcích nebyla obsluha informována.

Kolem místa tragédie vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna. Radioaktivní stroncium 90 přestane být v zóně aktivní v roce 2214, cesium 127 v roce 2314. Izotop plutonia 239, který je podle odborníků hlavním zdrojem černobylského zamoření, přestane působit za 24.000 let. Výroba elektřiny v nepoškozených blocích elektrárny skončila až v roce 2000.