Nové arabské jaro na spadnutí? Rozbouřené regiony procházejí nejtěžší zkouškou

Nové arabské jaro na spadnutí? Rozbouřené regiony procházejí nejtěžší zkouškou

Revoluční události, které po roce 2010 přepsaly mapu arabského světa, z velké části nepřinesly kýžené změny. Kořeny, ze kterých gejzír zloby a touhy po lepším životě vzešel, jsou místy naopak ještě pevnější. A rozklad řady států na Blízkém východě nebo severu Afriky pokračuje. OSN varuje před dopady současné situace na nejmladší generace.

Celý svět sleduje každodenní masakry v Sýrii, tuší, že Libye jako jednotná země prakticky neexistuje, nebo pravidelně zapomíná na neutěšenou situaci v Jemenu. Region, který před pěti lety ovládalo revoluční nadšení, své problémy nedokáže a mnohdy ani nemůže vyřešit.

Arabské jaro
Série protestů a povstání, která po roce 2010 zasáhla arabský svět. Někde vedla k drobným ústupkům, jinde k pádu vládců. Některé země uvrhla do válek a chaosu, který neskončil dodnes.
„Okolnosti, které vyústily v povstání, přitáhly pozornost k realitě, v níž žije velká část populace. Ta stále více naráží na limitované možnosti a příliš velké výzvy. Ve světle vývoje v řadě arabských zemí se tato realita regionu, kde 60 procentům populace nebylo ani 30 let, stane ještě horší,“ shrnuje situaci výroční zpráva OSN o stavu arabského světa.

Určujícím faktorem zůstává válka. Právě od ní se odvíjejí všechny další problémy – nedostupnost vzdělání, zničená infrastruktura brzdící další rozvoj, demografické proměny společnosti a její celkové rozpoložení. Mladé generace jsou v neklidné době víc otevřené radikálním myšlenkám, extremistům, teroristickým organizacím, sektám,...

Milice v Libyi. Přidat se k ozbrojeným skupinám vidí někteří mladí jako správnou volbu.Milice v Libyi. Přidat se k ozbrojeným skupinám vidí někteří mladí jako správnou volbu.autor: Reuters

„V roce 2002 bylo za konfliktní zóny považováno 5 arabských zemí, dnes je to 11,“ poznamenává k situaci týdeník The Economist. Do čtyř let podle OSN můžou tři ze čtyř lidí v arabském světě žít ve válečné oblasti.

A rozbouřené nálady se mezitím přelévají za hranice regionu. Ať už v podobě teroristických útoků v Evropě nebo jako migrační vlna, kterou starý kontinent zažil před rokem. The Economist poznamenává, že ačkoli je region domovem asi 5 % světové populace, v roce 2014 tam měla původ skoro polovina světového terorismu. A globální podíl co se týče uprchlíků, byl podobně vysoký.

Podíl uprchlíků z arabských zemí na celosvětovém počtuPodíl uprchlíků z arabských zemí na celosvětovém počtuautor: OSN

Vládci rozvrácených zemí neumějí lidem dát základy, na kterých by mohli lepší život stavět. Nezajistí bezpečí, místo toho obyvatele vystavují hrozbám ze strany znesvářených skupin lačnících po násilí nebo – v horším případě – je utlačují samy. Navíc chybí vzdělání i motivace. „Mladí lidé byli situací těžce zasaženi. Byli vrženi do předních linií konfliktů, které nezačali. Mnoho z nich zemřelo, a ještě více ztratilo rodiny, přátelé a živobytí. Tváří v tvář tomu se někteří připojili k radikálním skupinám,“ stojí ve zprávě OSN.

Mladá arabská populace (15-29 let) činí asi 105 milionů lidí a rychle se rozrůstá. Nezaměstnanost a chudoba ale roste rychleji. The Economist uvádí, že míra nezaměstnanosti mezi mladými je víc než dvojnásobná oproti světovému průměru. Práci nemá skoro třetina mladých, mezi ženami dokonce polovina. Režimy mnohdy raději upevňují svoji moc silou a peníze dávají na zbrojení nebo bezpečnostní složky.

„Jsme ve výrazně horší situaci než před arabským jarem.“
Ahmed Hendawi, aktivista pracující pro OSN v Jordánsku

I přes všechny nedostatky jsou ale mladé generace nejvíc vzdělané a mají největší přehled. Ve stále víc propojeném světě jsou neocenitelnou pomůckou internet a sociální sítě. Ať už podávají svědectví o hrůzách války, které by ještě před pár lety prošly bez povšimnutí, nebo ukazují, že ne vše je tak beznadějné.