Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

O osudu Merkelové může rozhodnout přes milion Turků. Erdogan je vyzývá, aby „nepřátele“ nevolili

O osudu Merkelové může rozhodnout přes milion Turků. Erdogan je vyzývá, aby „nepřátele“ nevolili

Přibližně 1,2 milionu Němců tureckého původu má právo přijít 24. září k volbám do spolkového sněmu a podílet se na rozhodnutí, kdo se na další čtyři roky postaví do čela země. Důležité hlasování, které rozhodne o setrvání Angely Merkelové v křesle německé kancléřky, se odehrávají v době vážné diplomatické roztržky mezi Berlínem a Ankarou. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc nabádá německé Turky, aby nevolili strany nepřátelské vůči jeho režimu. Informoval o tom server Deutsche Welle.

Podle přání Erdogana mají němečtí Turci bojkotovat Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Angely Merkelové, Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) i Zelené. Všechny tyto strany jsou podle něj nepřátelé Turecka. Erdoganova výzva je přitom dalším hřebíčkem do rakve už tak vyostřených německo-tureckých vztahů, které se začaly zhoršovat po nepovedeném puči z loňského července.

Mustafa Bajhan, který pochází z Turecka a dnes žije v Kolíně nad Rýnem, považuje Erdoganův požadavek za „nešťastný“. „Pokud nemůžeme hlasovat pro CDU, SPD ani Zelené, koho pak máme volit?“ ptá se Bajhan. Stejnou otázku si klade 1,2 milionu Turků, kteří mohou 24. září přijít k hlasovacím urnám.

„Víme, že Turci žijící v Německu jsou spíš konzervativní. Vzhledem k tomu by měli hlasovat pro CDU nebo CSU. Protože jsou ale Turci tradičně z dělnické třídy, kloní se častěji k levici. To znamená, že volí sociální demokraty a Zelené,“ popisuje tradiční voličské preference tureckého obyvatelstva Umut Karakas z institutu Data4U pro výzkum veřejného mínění zaměřeného na přistěhovalce.

Jeho slova dokazuje i průzkum Data4U z období posledních voleb, podle kterého volilo 64 procent německých Turků SPD a 12 procent Zelené. Důvodem, proč netíhnou ke konzervativním stranám CDU a CSU, není odkaz ke křesťanství, ale jejich zahraniční politika. Obě strany jsou totiž dlouhodobě proti vstupu Turecka do Evropské unie nebo dvojímu občanství. Jména politiků s tureckými kořeny se navíc objevují spíš na kandidátkách levicových stran.

Německým stranám nenahrává ani fakt, že značná část turecké komunity žije v takzvané „paralelní společnosti“. Podle studie Data4U z října 2015 hovoří 63 procent německých Turků převážně, nebo dokonce výhradně turecky. Mnoho Turků v Německu tak sleduje výhradně zprávy tureckých sdělovacích prostředků. „Jsou méně informováni tím, co hlásají a ukazují německá média,“ říká Karakas.

Zda se Němci tureckého původu nechají výzvou Erdogana ovlivnit, se ukáže až po volbách. V Berlíně však zasahování Ankary do voleb vyvolává obavy. K tomu, aby Turci přišli k hlasovacím urnám, vyzval ministr zahraničí za SPD Sigmar Gabriel i Angela Merkelová, která bude v září obhajovat kancléřský post.

Podle institutu Data4U bude volit víc německých Turků než během posledních voleb do Bundestagu v roce 2013, kdy jich k hlasovacím urnám přišlo méně, než byla průměrná účast. Pokud se jeho proroctví naplní, může nejvíc ztratit právě strana SPD, které loni hodil hlas největší počet Turků. V dlouhodobějším horizontu by však ze zájmu tureckých přistěhovalců mohly těžit hlavně menší strany.

„Malé strany v Německu nejsou mezi tureckými Němci příliš známé. To ale neznamená, že jejich popularita v následujících letech neporoste,“ říká Karakas.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek