Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obama prolomil mlčení: podpořil protesty a distancoval se od migračního výnosu. Stát Washington chce Trumpa žalovat

Prezidentský výnos omezující migraci a cestování do USA nepřestává čeřit emoce. Bílý dům čelí kritice a protestům doma i v zahraničí. Jeho mluvčí kontroverzní krok prezidenta brání jako snahu „být napřed“ a nečekat na to, až problém vznikne. Poprvé od nástupu nového prezidenta prolomil mlčení jeho předchůdce Barack Obama, který odmítl, že by za základ kritizovaných kroků posloužila jeho rozhodnutí, a podpořil protesty. Stát Washington chce Trumpa zažalovat. 

Žádný krok Donalda Trumpa nevyvolal v jeho krátké prezidentské kariéře tak negativní odezvu. Reakce jsou mimořádně vyhrocené a odsudky zaznívají i od vlivných zahraničních státníků. Trumpova administrativa své postoje zmírňuje a brání.

„Smyslem je být napřed. Neexistovala žádná konkrétní hrozba. Myslím tím, že nevíme, kdy konkrétní hrozba přijde,“ řekl mluvčí Bílého domu. „Nejde nám o deportace lidí, jde o to, jak budeme lidi pouštět do země,“ dodal.

Exprezident Barack Obama odmítl úvahu, že současné kroky Trumpovy administrativy jsou založené na opatřeních zavedených za jeho vlády. Politiku svého nástupce komentoval poprvé od odchodu z Bílého domu a podpořil protesty. „Prezident (Obama) zásadně nesouhlasí s diskriminací jedinců kvůli jejich víře a náboženství,“ uvedl Obamův mluvčí. Trump dříve mluvil o tom, že rozhodnutí stojí na opatřeních jeho předchůdce z roku 2011.

Trump exekutivním příkazem pozastavil na 120 dnů program přijímání uprchlíků a do odvolání zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie. Dekret taky na 90 dnů zakazuje vstup do země lidem z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu, tedy ze zemí s převážně muslimským obyvatelstvem, které jsou označené za "rizikové".

Donald Trump se k posledním reakcím na jeho krok osobně nevyjádřil. V sérii tweetů uvedl, že opatření nešlo oznámit dopředu, protože by ztratilo efekt. Ve světě je podle něj mnoho „nebezpečných týpků“, jak napsal. Dodal, že chaos na letištích, kde někteří cizinci skončili cestu, aniž by věděli, co s nimi bude, a kde mnoho lidí protestuje, je důsledkem výpadku systémů u letecké společnosti Delta Airlines a demonstrací, nikoli zásahu úřadů.

Trump ale přesto čelí i na své poměry dosud nebývalé kritice. Stát Washington bude prezidenta žalovat. Bude požadovat, aby klíčové paragrafy exekutivního příkazu byly označeny za neústavní a aby platnost dekretu byla pozastavena.

Další reakce jen namátkou:

  • Ohradila se německá kancléřka Merkelová. Kroky jsou podle ní v rozporu se základní myšlenkou pomoci uprchlíkům a mezinárodní spolupráce.
  • Výhrady má Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Dotčení lidé jsou podle něj „zmatení a zlomení“. Proces, kterým museli procházet, byl podle něj už tak složitý.
  • Trumpův migrační příkaz kritizovala taky humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF). Podle ní přímo ohrožuje životy syrských uprchlíků.

  • Šéf francouzské diplomacie vyzval USA, aby omezení zrušily.
  • Proti návštěvě Trumpa ve Velké Británii se v petici postavilo 1,3 milionu lidí. Šéf britských labouristů Jeremy Corbyn premiérku Mayovou vyzval, aby cestu zrušila, ona to odmítá.
  • Irácký parlament hlasoval pro zavedení recipročních opatření, tedy pro zákaz vstupu Američanů do země. Rozhodnout by o tom musela vláda.
  • Podle katarského ministerstva zahraničí by Trumpova administrativa neměla plošně přistupovat k lidem ze států, kterých se výnos týká.
  • Pákistánská vláda uvedla, že Trumpův krok ohrožuje „globální jednotu v boji proti terorismu“. 

Příznivci radikální organizace Islámský stát Trumpův krok oslavovali jako potvrzení jejich propagandistického vidění světa. Jedná se prý o potvrzení, že Západ je s nimi ve válce. Opatření prý atentátům nezabrání, ale organizaci přinese nové členy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek