Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obsáhlý rozbor povolební Francie. Pět klíčových úkolů, které musí Macron zvládnout

Obsáhlý rozbor povolební Francie. Pět klíčových úkolů, které musí Macron zvládnout

První výzvu – porazit v prezidentských volbách nacionalistku Marine Le Penovou – má centrista Emmanuel Macron za sebou. S víc než 66 procenty hlasů včerejší druhé kolo voleb s přehledem ovládl. Tím ale překážky, které musí v nejbližší době zvládnout, nekončí. 

Sjednotit Francii

39letý proevropský centrista a bývalý bankéř Emmanuel Macron převezme v křesle francouzského prezidenta rozdělenou zemi, kde téměř polovina obyvatelstva v prvním kole prezidentských voleb podpořila extremistické kandidáty, kteří ve velkém kritizují Evropskou unii, globalizaci nebo vládnutí „elit“. Francie je rozdělená na dvě části – bohatší část Francie žijící ve městě, kde jsou lidé otevřeni reformám, a na chudší venkovskou část obyvatelstva, která v prezidentských volbách většinou hodila hlas Le Penové.

Macron si je navíc moc dobře vědom toho, že ho mnoho voličů v druhém kole nepodpořilo z přesvědčení, ale protože to byla jediná možnost, jak zastavit nacionalistickou kandidátku. A tato podpora by se v parlamentních volbách mohla vypařit. „Bude dělení Macron-Le Pen – což znamená dělení z hlediska národní či existenční identity, nikoliv tradiční dělení na pravici a levici – pokračovat i v legislativních volbách? Myslím, že ano,“ řekl pro AFP analytik Stephane Rozes z think-tanku CAP.

 

Získat většinu v parlamentních volbách

Emmanuel Macron má od počátku slibně našlápnuto. Své hnutí Vpřed! Založil před necelým rokem a už se mu podařilo přilákat stovky tisíc příznivců. Svůj úspěch završil ovládnutím obou kol prezidentských voleb. Nyní však musí svůj mimořádně rychlý vzestup využít také v parlamentních volbách, které se uskuteční 11. a 18. června.  

Kvůli rozdělení Francie to ale Emmanuel Macron nebude mít lehké. Na získání křesel v Národním shromáždění si navíc brousí zuby i neúspěšní prezidentští kandidáti, kteří vypadli v prvním kole.  Francois Fillon, kterému podrazil nohy skandál kvůli zaměstnávání své manželky, doufá, že mu červnové volby umožní návrat na scénu a podaří se mu přimět Macrona k utvoření koalice. Pozadu nechce zůstat ani kandidát extrémní levice Jean-Luca Melanchon, kterému dodává sebedůvěru úspěch v prvním kole, kde získal necelých 20 procent hlasů.

Bitva o pracovní právo

Macron od počátku kritizuje, že Francie nedokáže vyřešit problém s vysokou nezaměstnaností. Ta se v zemi dosahuje 10 procent, zatímco evropský průměr je osm procent a v sousedním Německu dokonce o polovinu méně. Macron proto slíbil, že první oblastí, na kterou se bude v Elysejském paláci soustředit, bude právě reforma zákoníku práce. Nově zvolený prezident chce snížit nezaměstnanost na sedm procent do roku 2022 liberalizací pracovních zákonů, snížení poplatků pro podnikatele a plánuje také zmírnit omezení ve francouzském 35hodinovém pracovním týdnu.

Macron nechce se změnami otálet, reformu pracovních zákonů proto plánuje uvést v život pomocí exekutivních příkazů. Tento zrychlený postup, kterým by Macron obešel parlament, by ale mohl přinést ohnivý začátek jeho funkčního období. Narazí totiž zřejmě na sílu odborů, které mají ve Francii důležité slovo. Macron se by se pak musel připravit na hlasité protesty odborů v ulicích.

Terorismus

Zabití policisty v centru Paříže jen tři dny před prvním kolem prezidentských voleb bylo jasnou připomínkou teroristické hrozby, která visí nad Francií. „IS se netají svou touhou rozbít národní soudržnost zhoršením napětí mezi muslimy a zbytkem obyvatelstva,“ tvrdí Marc Hecker z Francouzského institutu mezinárodních vztahů.

Během útoků ve Francii od ledna roku 2015 zemřelo víc než 230 lidí a další nebezpečí představují stovky Francouzů, kteří se připojili k samozvanému Islámskému státu, a v následujících letech by se ze Sýrie a Iráku mohli vrátit zpět. Země nemá s touto hrozbou zatím dostatek zkušeností a Macron musí v křesle prezidenta ukázat, že této výzvě dokáže čelit.

Reforma Evropské unie

Silně proevropský Macron se netají plánem oživit Evropskou unii, kterou v poslední době otřásá odchod Velké Británie i problém migrační krize. Během prvních měsíců ve funkci prezidenta chce uspořádat turné po evropských hlavních městech, aby stanovil pětiletý plán, který by dal eurozóně evropský rozpočet a nastartoval unii bez Velké Británie. Zaměřit se chce také na posílení společné obranné politiky.

Podle analytika z think-tanku Open Europe Vincenza Scarpetta si tak ale Macron možná ukousne příliš velké sousto. „Reformovat Evropskou unii vypadá dobře na papíře, ale Macronovy plány jsou odvážné: chce dát eurozóně rozpočet i ministra financí. Je to skutečně realistické, když by to vyžadovalo změny smluv?“ ptá se analytik.    

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek