Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odtajněno. Takhle prý vypadá nouzový plán americké vlády pro jadernou válku

Odtajněno. Takhle prý vypadá nouzový plán americké vlády pro jadernou válku

Utíkat do sklepa a několik dnů nevylézt. To je ve zkratce návod, jak se chovat, když někdo někde v blízkosti svrhne jadernou bombu. Ale co bude dál? Kdo viděl film Vlákna, který pojednává o důsledcích jaderné války na Velkou Británii, tuší, že v případě nejhoršího by skončila civilizace jak ji známe a nejdůležitější komoditou by po desítky let bylo jídlo. Dnes vlastní jadernou bombu i státy, které se svým technickým ani společenským rozvojem neřadí mezi vyspělé a hrozba jaderné války a kolapsu civilizace je stále aktuální téma. Většina států má nozouvý plán, jak se v takové situaci chovat. Ten americký má ale řadu trhlin, jak ukazují nově odtajněné materiály CIA.

V případě, že by na sebe svrhly země světa jaderné bomby, moc by toho ze života, jak jej známe, nezbylo. Americký prezident Jimmy Carter, který byl prezidentem v letech 1987 – 1981, nechal vypracovat přísně tajný dokument zabývající se složitými otázkami: Setrvala by vláda i po jaderném útoku? Co by vlastně prezident dělal? Jak bychom ho poznali? Kdo by ho do funkce dosadil? Jak by vůbec vyplňoval své hlavní funkce  - šéf výkonné moci, hlava státu a vrchní velitel ozbrojených sil?

Carterovy odpovědi na tyto otázky  vyšly ve formě prezidentských direktiv, které ještě upravil prezident Ronald Reagan a platné jsou dodnes, píše Foreign Policy. Spoléhat by se tedy na ně v případě jaderného úderu měla i administrativa úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plán z dob studené války však obsahuje řadu slabin, které by mohly být v krajním případě i fatální.

Po dopadu prvních bomb by bylo ihned vyhlášeno stanné právo a armáda by měla za úkol distribuci zdrojů. Předpokládá se ovšem, že pokud by se k jaderné válce schylovalo, lidí žijících poblíž strategických cílů by se stanné právo dotklo už před válkou.

Přesídlit do speciálních bunkrů by muselo 60 členů Společného sboru náčelníků štábu a vláda by úřadovala ze speciálního bunkru Mount Weather ve Virginii.

Po celé Virginii nebo západní Virginii je takových odolných bunkrů několik, jenže má to jeden háček. Helikoptéry armády a vzdušných sil dokážou přepravit jen třetinu lidí z celkového počtu, který by byl potřeba na řízení celé země – pokud by bylo vůbec možné je přepravovat ve vzduchu. A navíc není jasné, zda by lidé v Mount Weather dokázali bez dostatku zaměstnanců komunikovat s ostatními bunkry, s ostatními agenturami, s vládami jiných zemí.

A pak je tu ještě další problém, opravdu by chtěli vládní činitelé v případě konce světa schovat do bunkrů daleko od veřejnosti a především svých rodin?

Bunkry jsou navíc postavené už v 50. letech a ukázalo se, že komunikace mez nimi funguje uspokojivě v případě, že není žádný problém. Co když ale venku dojde k válce? A protože nukleární válka je děsivá, prezident by měl jen málo času na evakuaci.

Znamená to, že by pak byl odkázán na lidi, kteří s ním byli zrovna v době, kdy k tomu došlo. Pokud by nepřežil nebo nedokázal komunikovat napříč celou zemí, kdo by byli jeho nástupci? Jadernou válku musí někdo řídit a data k jadernému kufříku má pouze prezident a viceprezident. Pokud by došlo k jaderné válce, muselo by se jednat rychle, existuje proto seznam 50 prověřených lidí, většinou z vládních agentur, kteří by měli zajistit pokračování vlády a vedení války a obrany. K nim jsou zvoleny týmy čítající 2 až 3 tisíce lidí. Každý tým by pak pracoval zhruba 6 měsíců samostatně a musel by počítat s tím, že informace, které dostane zvenčí budou jen minimální.

Přestože všichni doufáme, že k jaderné válce nedojde, dění na mezinárodním poli budí znepokojení. Ruský prezident Vladimir Putin anektoval Krym, Trump zase napadl suverénní stát podporovaný Ruskem, když viděl fotky dětí umírajících po chemickém útoku a Severní Korea demonstruje svou sílu a mluví o jaderných zbraních čím dál častěji. Možná by ve světle dnešních událostí stálo za to, plány v případě jaderné války zrevidovat. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek