Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Oko za oko za oko aneb Jak se Írán snaží zatáhnout Izrael do syrské války

Oko za oko za oko aneb Jak se Írán snaží zatáhnout Izrael do syrské války

„Lze očekávat, že Izrael tyto změny – rozmístění mezinárodních vojsk pod íránským velením na syrském území a hromadění desítek tisíc raket schopných zaútočit na izraelské letecké základny a vojenská zařízení – nepřejde bez povšimnutí. Na podobné výkyvy ve strategické rovnováze v regionu nevyhnutelně zareaguje. V nadcházejícím roce se tak výrazně zvýší riziko preventivního útoku Izraele na íránské milice a jejich rakety jak v Sýrii, tak v Libanonu,“ stálo v textu vydaném na INFO.CZ na konci loňského roku, jenž přinášel výhled do toho nadcházejícího. Sobotní události na hranicích Sýrie a Izraele mohly vyloženě překvapit jen toho, kdo blízkovýchodní události nesleduje ani jedním okem.

Stručně připomeňme, co se vlastně stalo: 10. února se nad izraelským územím údajně objevil íránský dron. Izraelci jej sestřelili a Syřané v reakci na tuto akci poslali k zemi izraelskou stíhačku F-16. Izraelci opětovali palbu a zasáhli hned dvanáct vojenských stanovišť na syrském území. Bilance: šest mrtvých na syrské straně. „Jsem moc šťastný,“ nechal se pro The Times slyšet třicetiletý Hajdar, stoupenec syrské vlády, který rozdával v centru Damašku sladkosti a slavil s ostatními Asadovými příznivci. „Jsem pyšný na syrskou reakci, na to, že jsme sestřelili izraelskou F-16. Celé roky jsme čekali, až konečně Sýrie proti násilnostem a bombardování zakročí.“

Podle syrského režimu šlo o nevyprovokovanou agresi Izraelců, neboť vypuštěný dron se nad izraelské území vůbec nedostal. „Náš dron vzlétl z vojenského letiště T-4 a chystal se na běžnou misi v oblasti Bádija na syrském území, jež byla mířena proti stoupencům ISIL (Islámského státu – pozn. redakce),“ stojí ve stanovisku armádního velení, které cituje libanonský zpravodajský server al-Manár. Vyjádření obsahovalo také jasný vzkaz Izraeli nebo-li „sionistické entitě“: „Doba, kdy jste mohli beztrestně útočit na Sýrii, skončila!“

Zní to, jako kdyby se na písku rvaly děti o kyblíček, ačkoliv při téhle šarvátce přišlo několik lidí o život. Navíc tak, jak už je na Blízkém východě zvykem, ani v tomto případě nepůjde pouze o konflikt dvou sousedních zemí. Za (po zuby ozbrojené) „děti“, které si nabančily kyblíky, se totiž okamžitě postavili jejich silnější ochránci. Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo „všechny zúčastněné strany ke zdrženlivosti a vyvarování se jednání, jež by mohlo situaci ještě více zkomplikovat“. A aby snad nebyla mýlka, kdo že má být zdrženlivý a koho že Rusové varují, ministr zahraničí Sergej Lavrov dodal: „Je naprosto nepřijatelné, aby někdo ohrožoval životy a bezpečí ruských vojáků, kteří jsou v Syrské arabské republice na pozvání legitimní vlády, jíž pomáhají v boji proti terorismu.“

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

Stejně rázně dali najevo svůj postoj také Američané. Mluvčí Pentagonu major Adrian J. Rankine-Galloway prohlásil, že „jednoznačně podporujeme právo Izraele na suverenitu a sebeobranu“. Američané jsou tradičním spojencem Izraele, takže ani tady se nekonalo žádné překvapení. Už v lednu ostatně oznámil americký ministr zahraniční Rex Tillerson, že Spojené státy nedopustí, aby v oblasti vyrostl nový Islámský stát, jenž byl podle něj přímým důsledkem neuváženého stažení amerických vojsk z Iráku, ke kterému došlo za Obamovy administrativy. Americké jednotky se proto prý ze Sýrie rozhodně stahovat nebudou, naopak. V prosinci dorazilo do Sýrie na 2000 amerických vojáků a dalších zhruba 30 tisíc mají USA v plánu pomoci vycvičit v severovýchodní části země ovládané Kurdy. Tito vojáci by pak měli zamezit případnému znovusjednocení zbývajících stoupenců IS. Spojené státy navíc nebudou v žádném směru podporovat režim prezidenta Asada. „Vrah vlastních občanů nemůže nikdy vzbuzovat důvěru nezbytnou pro budování dlouhodobé stability. Stabilní, jednotná a nezávislá Sýrie nutně potřebuje post-asadovské vůdce, aby se z ní mohla stát úspěšná země,“ prohlásil Tillerson.

Fouká z východu

Přestože se syrští stoupenci Asadova režimu radují, jak za to konečně jejich vojáci vzali, svět vidí hlavního původce celé situace dál na východ. „Íránem zamýšlená eskalace hrozby,“ přednesla v prohlášení mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová, „a demonstrace moci a převahy, představuje nebezpečí pro všechny obyvatele regionu – od Jemenu po Libanon.“ Mluvčí Pentagonu dodal, že Írán svou destabilizační činností ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost a Spojené státy se pokouší ve spolupráci s dalšími zeměmi nalézt způsob, jak šíření tohoto zla zabránit.

Podle zdrojů, které cituje deník al-Arab, nemají Spojené státy v současné době zájem o válečný konflikt na severní izraelské hranici, nicméně eskalaci násilí není v žádném případě možné vyloučit.

Situace jasně ukázala dvě věci: že Damašek skutečně má moderní, případně zmodernizovaný protiletadlový systém, jenž dokáže sestřelit moderní stíhací letouny, a za druhé, že se změnil postoj Ruska k Izraeli. Asad totiž musel dostat od Ruska zelenou, aby použil „jeho“ systém SA-5 Gammon k sestřelení izraelské F-16. Rusko podle všeho o vzletu dronu vědělo. Jeho jednotky totiž operují v oblasti, v níž se letiště T-4 nachází, a Rusko podle všeho odvetná opatření Izraele očekávalo. Proto také Lavrovovy obavy o bezpečí ruských vojáků.

Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí, jsou izraelské zprávy o sestřelení dronu nad jeho územím „k smíchu“. Nicméně ani oni nerozporovali, že byl dron skutečně jejich, případně že je ovládali jejich vojáci.

Íránské šachy

Jedna z možných teorií, co se na syrsko-izraelských hranicích skutečně stalo, hovoří o tom, že se Írán pokouší o zatažení Izraele do válečného konfliktu v Sýrii. Anebo to bylo všechno mnohem prozaičtější: Dron se prostě rozbil a nad Izrael zaletěl nechtěně. Izraelcům nezbývalo nic jiného, než na narušení vzdušného prostoru zareagovat. A celá kaskáda následků se mohla dát do pohybu.

Jisté je, že Írán si nemůže dovolit ztratit vliv v Sýrii. To by totiž v důsledku vedlo k oslabení jeho moci jak v Iráku, tak v Libanonu a sen o volné cestě ke Středozemnímu moři by se zase rozplynul.

Pro všechnu politiku a mocenské zájmy je nejspíš snadné zapomenout na lidi, kteří mezi troskami v Sýrii pořád ještě žijí. Podle statistiky nevládní organizace SOHR má sedmiletý válečný konflikt půl milionu obětí. UNHCR hovoří o 13,8 milionech Syřanů, kteří potřebují humanitární pomoc, o 4,8 milionu lidí, kteří před válkou uprchli do Turecka a 6,6 milionu, z nichž se stali uprchlíci ve vlastní zemi. A místo, aby se konflikt blížil k nějakému konci, je tu snaha dostat na šachovnici další, potenciálně silné hráče.

720p 360p
Proč se bát al-Káidy? Hrozí další 11. září?

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek