Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Orbán si myslí, že bude vládnout navěky. Zlomit vaz mu může korupce,“ říká pro INFO.CZ expert na Maďarsko

„Orbán si myslí, že bude vládnout navěky. Zlomit vaz mu může korupce,“ říká pro INFO.CZ expert na Maďarsko

Maďarský premiér Viktor Orbán zatím nemá doma konkurenci, ale nespokojenost s jeho vládou roste. Soustředí se příliš na celoevropské záležitosti v čele s migrační krizí, a proto přehlíží problémy, které začínají pomalu bujet doma. K nim patří především korupce mezi lidmi v jeho okolí. „To by mohlo přivést Maďarsko ke změně,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ odborník na Maďarsko Petr Balla, který přednáší na Katedře ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. Kromě budoucnosti Viktora Orbána se v rozhovoru rozmluvil také o kontroverzním zákonu o zahraničních vysokých školách, který může omezit fungování oblíbené Středoevropské univerzity (CEU) se sídlem v Budapešti. O víkendu se na podporu školy demonstrovalo i v Praze.

V květnu 2015 předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na unijním summitu v Rize pozdravil přicházejícího maďarského premiéra Viktora Orbána slovy „zdravím, diktátore“. Jak moc daleko byl tehdy od pravdy a jak by byl ve stejné situaci dnes? 

Tady narážíme na obecný problém, zda označovat některou zemi za diktaturu, když v ní pořád vládne demokracie. To platí i o Maďarsku, kde pořád probíhají demokratické volby, které nikdo nezrušil a ani je nijak nezpochybnil. Pokud tu bude vůle lidí Viktora Orbána svrhnout, tak přijdou k volbám, budou hlasovat pro jinou stranu a Orbánův Fidesz skončí. Je pravda, že anglosaské pojetí demokracie předpokládá existenci brzd a protizávaží, což se v Maďarsku částečně odbouralo různými reformami, které protlačil Orbán. Na druhou stranu celá řada reforem vzbudila větší hysterii, než pak byl jejich reálný dopad. 

Režim Viktora Orbána v Maďarsku ale vykazuje určité prvky autoritářství… 

Důležité je, zda je možné režim svrhnout demokratickou cestou. V případě Maďarska si nemyslím, že by to nešlo.

Ale zatím se nezdá, že by se proti Orbánovi zvedal ve společnosti nějaký větší odpor. Zvenku to pak vypadá, že Orbán bude vládnout v Maďarsku navěky. 

To si Orbán myslí taky. Maďarská společnost se i vinou předchozích vlád dostala do takového stavu, že současná levicově liberální opozice není schopná postavit žádnou alternativu, které by lidi uvěřili a pro kterou by většina z nich hlasovala ve volbách. Tohle je podle mne ten největší problém. Nejsilnější opozicí vůči Orbánovi je totiž ještě větší pravice, tedy radikální Jobbik, který má větší podporu než Maďarská socialistická strana. To se ostatně ukázalo i v posledních volbách.

„Orbán se tématu migrační krize zhostil naprosto mistrovsky. S velkou pompou vstoupil do evropské politiky a snaží se být alternativou k prouprchlické politice kancléřky Merkelové. Před sedmi lety ho nikdo neznal, a pokud se dnes podíváte do internetových diskusí v ČR, tak uvidíte, jak ho tady lidé chválí".
Petr Balla, Katedra ruských a východoevropských studií UK

Orbán si myslí, že v Maďarsku neexistuje žádná síla, která by jej mohla svrhnout. Jste o tom přesvědčený i vy? 

V Maďarsku se objevuje určitá nespokojenost. Maďaři jsou obecně spokojeni s vývojem domácí ekonomiky a politikou, kterou v tomto ohledu razila Orbánova vláda. Na druhou stranu ale začínají na povrch vyplývat různé korupční skandály. Především se děje to, že lidé z Orbánova okruhu zázračně bohatnou, což samozřejmě vyvolává velkou nevoli. Myslím, že toto by mohlo dovést Maďarsko k nějaké změně. Nebude to tedy kvůli špatnému vládnutí současné vlády, ale kvůli jejím korupčním skandálům.

Může se to stát už v příštích parlamentních volbách, které proběhnou v roce 2018? 

Pokud by to bylo jen na nich, většina Maďarů by svůj hlas ve volbách vhodila někomu lepšímu, než je Orbán. Problém je ale ten, že není komu. Maďaři se určitě nechtějí vrátit k tomu, co zažívali před Orbánem, tedy před rokem 2010, od kdy vládne. Země byla tehdy silně zadlužená a situace obecně nebyla vůbec dobrá. Část lidí si myslí, že by potřebnou změnu mohl přinést krajně pravicový Jobbik, který dnes oslovuje 20 % voličů. Kromě něj tu žádná jiná alternativa není. Většina lidí je opravdu zklamána a zřejmě to povede k tomu, že ani nedorazí k volbám. Orbán se pořád může spolehnout na skupinu nadšených voličů, kteří ho budou volit za všech okolností. A zatím mu to stačí, aby se udržel u moci. 

V čem se od sebe liší Viktor Orbán v roce 2010, kdy se už podruhé stal maďarským premiérem a od té doby vládne, a v roce 2017? 

Ze začátku byla jeho vláda velmi populární, protože se jí podařilo nastartovat ekonomiku, která se tehdy nacházela ve velmi špatném stavu, a Maďarsko bylo na pokraji bankrotu. S ekonomickým růstem si ale vláda vystačí jen chvíli a její popularita začala po nějaké době klesat. Pak se na scéně objevilo nové téma, kterým byla uprchlická krize, a Viktor Orbán se ho zhostil naprosto mistrovsky. Uprchlíci jsou obecně tématem pro krajní pravici, a proto by se logicky nabízelo, že ho v případě Maďarska bude hrát Jobbik. Orbán ale dokázal stáhnout veškerou pozornost na sebe a Jobbik z debaty úplně vymazal.

Zároveň se Orbánovi podařilo vstoupit s velkou pompou do evropské politiky a vystupovat v ní jako ochránce Evropy. Stylizoval se do role alternativy vůči německé kancléřce Angele Merkelové a její prouprchlické politice. Pokud si přečtete nějakou debatu na českém internetu, tak se dozvíte, jak ho tady lidé chválí. Vezměte si, že před sedmi lety o Orbánovi nikdo neslyšel a teď se mu poklepává na rameno. A takhle je to i v jiných evropských zemích, kde se těší vysoké popularitě. 

Tím, že se nyní začal soustředit na celoevropské záležitosti, tak ale často přehlíží drobnosti, které se dějí doma. Podle mě je to i důvod nárůstu korupce v Maďarsku, o kterém jsem mluvil. 

„Orbánova vláda tvrdí, že univerzita Sorose (CEU) má ve srovnání s ostatními univerzitami v Maďarsku velké výhody, a proto je potřeba srovnat podmínky. Někteří rektoři maďarských vysokých škol se ozvali, že jim Orbánovy změny přijdou rozumné.“
Petr Balla, Katedra ruských a východoevropských studií UK

Říkáte, že se Viktor Orbán začal stylizovat do role ochránce Evropy a snaží se být protipólem německé kancléřky Merkelové. Dělá to cíleně? Například proto, že by se v budoucnosti chtěl ucházet o nějaký vrcholný post v EU? 

Jako každý ambiciózní politik, který cítí příležitost, za ní jde. Viktor Orbán ví, že v Maďarsku toho už více dosáhnout nemůže, tak se snaží hrát větší roli v celoevropském prostoru. Určitě mu zalichotilo, že ho v loňském roce bruselský server Politico vyhlásil jako nejvlivnějšího Evropana. V poslední době se ale téma uprchlické krize daří trochu tlumit a hned je vidět, že pozornost zaměřená na Maďarsko a Orbána trochu poklesla.

A co ty unijní funkce? Pošilhává po nich? 

Aby se stal předsedou Evropské rady a řídil její summity, potřebuje spojence. To se zatím neděje. Orbánovi se nedaří najít podobně smýšlející lidi, kteří by ho podpořili. Na druhou stranu je pravda, že Orbán patří k proevropsky smýšlejícím politikům a nikdy by Maďarsko nevyvedl z EU, protože si uvědomuje výhody členství. Neztotožňuje se s tím, co nabízí například kandidátka na francouzskou prezidentku z Národní fronty Marine Le Penová, která chce vystoupení Francie z EU. 

Jak do tohohle všeho zapadá zatím poslední výpad Viktora Orbána na Středoevropskou univerzitu (CEU), která patří k prestižním evropským školám, a mnozí to chápou jako otevřený útok na svobodu projevu a akademické svobody? 

CEU je zajímavá otázka. Pokud se podíváme na příslušný zákon, tak na první pohled nemá s CEU nic společného a nijak ji neohrožuje. Jsou v něm popsány technické záležitosti, za jakých mohou zahraniční univerzity v zemi působit. Maďarská vláda to vysvětlila tím, že chce srovnat podmínky mezi domácími a zahraničními univerzitami v zemi.

Takže o útok na univerzitu založenou Američanem maďarského původu George Sorosem a hodnoty, které reprezentuje, nejde? 

Svým způsobem se o útok jedná, protože CEU bude muset řešit, jestli a jak bude moct vydávat své americké diplomy. Univerzita sama o sobě tím ale nezaniká, protože to je instituce, která je kromě USA akreditovaná také v Maďarsku. A této její maďarské části se zákon netýká. 

Proč Orbán zmiňovaný zákon prosadil? 

Orbánova vláda tvrdí, že univerzita Sorose má ve srovnání s ostatními univerzitami velké výhody, a proto je potřeba srovnat podmínky. Zaznamenal jsem, že i někteří rektoři maďarských vysokých škol se ozvali, že jim Orbánovy změny přijdou rozumné a že se jimi srovnají podmínky na trhu, protože maďarské vysoké školy bojují o zahraniční, anglicky mluvící studenty.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek