Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Otřes v polské vládě? Spor s Bruselem to neovlivní, vládní strana zbrojí na volební maratón, odhaluje polská politoložka

Otřes v polské vládě? Spor s Bruselem to neovlivní, vládní strana zbrojí na volební maratón, odhaluje polská politoložka

Polská vláda má za sebou razantní otřes. Premiér Mateusz Morawiecki, který sám sedí v čele kabinetu teprve od prosince, vystřídal celkem osm ministrů. Mezi nimi jsou i tři šéfové rezortů (obrany, zahraničí a životního prostředí), kteří se nezdráhali provádět ostré výpady vůči Bruselu. Změny ve vládě tak lze s jistotou chápat jako vstřícný krok Varšavy směrem k zahraničním partnerům. Na aktuální řízení Bruselu proti Polsku, na jehož konci zemi hrozí tvrdé sankce, to ale výraznější vliv mít nebude. Změny ve vládě tak znamenají hlavně důležitý vzkaz polským voličům – čeká je totiž série důležitých voleb.

„Na evropské úrovni je to samozřejmě krok k uvolnění napjatých vztahů s Evropskou unií,“ říká pro INFO.CZ o změnách ve vládě polská politoložka Agnieszka Cianciaraová z Polské akademie věd. V žehlení vztahů s Bruselem jde totiž Varšavě o hodně.

V důsledku kontroverzních soudních reforem Evropská komise koncem prosince vyostřila postup vůči Polsku a vytáhla z rukávu nejsilnější donucovací prostředek, který má „neposlušnou“ zemi přimět, aby dodržovala principy právního státu – spustila postup podle článku sedm Smlouvy o EU, na jehož konci zemi hrozí i pozastavení hlasovacích práv. Přestože je cesta ke schválení sankcí ještě hodně dlouhá a ostatní unijní země (především Maďarsko) je pravděpodobně nepodpoří, Polsko by řízení Bruselu rádo zastavilo.

Přestože jde o vstřícné gesto směrem do Bruselu, změny ve vládě provedené na začátku týdne ke změně postoje Evropské komise nepovedou. Právě řízení Bruselu proti Varšavě bylo i hlavním tématem úterního jednání premiéra Mateusze Morawieckého s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Podle prohlášení Evropské komise se večeře „konala v přátelské atmosféře“, žádný posun ve střetu mezi Varšavou a Bruselem ale nepřinesla. „Prohlášení, která následovala po večeři, poukázala na to, že k posunu by mělo dojít do konce února. K žádnému pokroku tak zatím nedošlo,“ říká Cianciaraová. Polsko se totiž kontroverzních reforem soudního systému odmítá vzdát a zastavení postupu podle článku sedm tak Varšava může čekat jen těžko.

„Vzhledem k obměně vlády s novým premiérem a mladším týmem, který bude mít lepší vztahy s Bruselem, by atmosféra mohla být lepší, ale Komise trvá na tom, aby Polsko naplnilo její doporučení ohledně justičního systému. A nebude stačit ani to, když dojde ke kompromisu v jiných ožehavých otázkách. Polsko bude muset změnit zákony o soudech alespoň v některých aspektech, což bude po změnách v kabinetu vnitřně velmi problematické, protože to může odradit řadu klíčových voličů,“ říká Cianciaraová.

Zemi totiž v následujících dvou letech čeká série důležitých voleb, ve kterých se vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) bude snažit obhájit vlastní pozici. Na podzim budou Poláci hlasovat v komunálních a krajských volbách, v roce 2019 budou rozhodovat o novém složení parlamentu a opomenout nelze ani volby do Evropského parlamentu.

„Změny ve vládě jsou krokem k tomu, jak oslovit středové voliče před maratonem voleb v letech 2018-2019 a zároveň snahou naplnit očekávání klíčových zahraničních partnerů Polska – ne jen EU,“ říká polská politoložka s tím, že cílem obměny ministrů je i zlepšení vztahu s NATO. V tomto ohledu bude hrát klíčovou roli sesazení Antoniho Macierewicze z čela ministerstva obrany, který nebyl u Severoatlantické aliance zrovna v oblibě.

Právě Macierewicz, který je podporován hlavně nacionalistickým křídlem strany PiS, se dosud zdál být neodstranitelným. S podporovou šéfa strany PiS a bývalého premiéra Jaroslawa Kaczyńského se však Morawieckému jeho sesazení podařilo. „Otázkou zůstává, zda Macierewicz bude pokračovat v budování vlastní krajně pravicové strany, zatímco bude využívat nespokojenosti mnoha voličů PiS, což bylo během včerejška vidět na sociálních sítích,“ říká Cianciaraová.

Vztah se Západem – především s EU – má zlepšit také odstranění Jana Szyszky, který se dostal do sporu s Bruselem kvůli kácení v chráněném Bělověžském pralese. „Nový ministr životního prostředí bude respektovat rozhodnutí Evropského soudního dvora o Bělověžském pralese. To je jeden důležitý krok, další je pak vytvoření postu koordinátora pro humanitární otázky, což je známka toho, že Polsko zintenzivní úsilí, aby přispělo k řešení migračního problému,“ uzavírá Cianciaraová. Právě kvůli odmítání přerozdělovat migranty podle kvót je totiž Polsko spolu s Maďarskem a Českem na černé listině Evropské komise, která proti trojici zemí podala žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Klíčovou změnou, kterou obměna ministrů přinese, je podle polské politoložky i příchod Mariusze Blaszczaka, který v čele ministerstva obrany nahradí kontroverzní postavu Macierewicze, a Joachima Brudzińského, který se stane novým ministrem vnitra. Bezpečnostní sektor tak ovládnou muži, kteří jsou silně napojeni na Jaroslawa Kaczyńského.