Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pamatuje na obří skandál WikiLeaks? Jeho ústřední postava vychází na svobodu

Pamatuje na obří skandál WikiLeaks? Jeho ústřední postava vychází na svobodu

Dříve vojín Bradley Manning, nyní po změně pohlaví Chelsea Manningová, vychází ve středu z vězení na svobodu. Ústřední postava aféry okolo zveřejnění tajných vládních materiálů na serveru WikiLeaks bude již brzy volná. Trest ženě zkrátil o téměř 30 let vězení dosluhující prezident Barrack Obama jako jeden ze svých posledních úkonů v Oválné pracovně. 

„Těším se na rodinu. Moc se těším na rodinu a na své přátele, na to, až je obejmu. Potřebuji teď lidi okolo sebe,“ uvedla Manningová v rozhovoru s reportéry serveru Guardian. „Neskutečně se těším, až opět budu cítit teplý jarní vzduch, až si budu moci jít zaplavat,“ těší se bývalý voják.

Chelsea, dříve Bradley, byla zadržena v roce 2010 a v roce 2013 odsouzena ke 35 letům odnětí svobody za to, že skupině WikiLeaks předala tajné materiály americké armády. Tisíce vojenských a diplomaticky citlivých materiálů se pak díky Julianovi Assangeovi dostaly na veřejnost.

O motivech činu mladičkého vojína tehdy diskutovala celá Amerika. Chelsey, která je Assageovi předala, nechtěla Americe uškodit – spíše naopak. Tím, že z vojenské základny pašovala depeše na cédéčku v discmanu, chtěla napravit údajné křivdy nespravedlivého světa.

Například kauzu, kdy americká helikoptéra Appache při útoku na cíl v iráckém Bagdádu zabíjí i dva zaměstnance tiskové agentury Reurters a další civilisty. Dokumenty jsou ke shlédnutí zde.

Chenningová však byla při předávání dokumentů tak nemotorná, že se ke svému jednání přiznala téměř neznámému člověku – hackerovi Adrianu Lamovi. A ten ji pak napráskal FBI.

Následoval soud, u něhož vojínovi hrozilo 52 let za mřížemi, nakonec si odnesl „jen“ let 35. Vězení však na Channingovou působilo ve své největší černotě bezmocnosti. Spousty restrikcí, kterým musela čelit – zákaz návštěv a cvičení, omezený pohyb, nařízená doba spánku – se projevily na jeho psychickém stavu. Komisař OSN prohlásil, že USA se na Manningové dopustily mučení, krutého a ponižujícího zacházení. Manningová se ve vězení dvakrát pokusila o sebevraždu, naposledy v polovině roku 2016.

Nyní je však Manningová volná, uvedla, že se již těší domů do Marylandu, kde má necelých 20 kilometrů od amerického Pentagonu dům. 

Propuštění Manningové, kdysi navržené na Nobelovu cenu míru, přivítalo mnoho osobností, mezi nimi i další whistleblower – Edward Snowden. „Myslím, že propuštění Manningové je velmi dobře načasované. S prezidentem, který kašle na demokracii a Kongresem, kterého zajímají spíše stranické zájmy před těmi veřejnými, jsou whistlebloweři ještě důležitější, než kdy dříve,“ řekl Snowden pro deník Guardian.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek