Pod taktovkou jestřába, nebo mistra siláckých řečí? Budoucnost zahraniční politiky USA

Pod taktovkou jestřába, nebo mistra siláckých řečí? Budoucnost zahraniční politiky USA
 

Kam bude směřovat americká zahraniční politika, až bude jasné, kdo se stane příštím prezidentem nebo prezidentkou? 

I přesto, že probíhající prezidentská kampaň v USA mohla vyvolávat dojem, že v ní jde především o fyzickou kondici a obsah emailových schránek Hillary Clintonové nebo účes a vztah k ženám Donalda Trumpa, klíčovým tématem byla spolu s migrací bezpečnost a zahraniční politika.

„Bylo to nejdiskutovanější téma voleb USA, a to vzhledem k napjaté situaci ve světě, viditelnější hrozbě terorismu a diskutabilní rétorice Donalda Trumpa,“ píše ve studii, kterou nedávno vydala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Jakub El-Ahmadieh.

Zdůrazňuje, že Trump je ve srovnání s kandidátkou demokratů, která se o zahraniční politiku zajímala již jako první dáma v době úřadování Billa Clintona a později jako šéfka americké diplomacie ve vládě Baracka Obamy, nezkušeným nováčkem. Zároveň to byl ale on,  kdo v kampani zahraniční témata určoval. 

„Vzhledem k jeho častým výpadům proti muslimům a komentářům o potřebě tvrdšího postupu vůči terorismu se témata zahraniční a bezpečnostní politiky v letošní kampani z velké části slila dohromady a není mezi nimi jasně formulovaná hranice,“ uvedl El-Ahmadieh.

RUSKO

Hillary Clintonová byla americkou ministryní zahraničí v období 2009-2013 a nikdy nebyla považována za umírněnou političku. V roce 2003 například podpořila americkou invazi do Iráku, byť svůj postoj později mírnila. Její názory se do určité míry shodují s politikou současného prezidenta Baracka Obamy, hlavně v případě nedůvěry a opatrnosti vůči Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin je podle kandidátky Demokratické strany tyran, kterému je potřeba se postavit, jinak bude nebezpečný. „Spolupráci v oblasti boje proti terorismu Clintonová příliš nepodporuje, když tvrdí, že Putinovo Rusko je připraveno takovou spolupráci vždy obracet ve svůj prospěch a proti americkým zájmům,“ napsal El-Ahmadieh.

Republikán Trump je vůči Rusku vstřícnější a prezidenta Putina považuje za partnera a politika na svém místě. Američanům v průběhu kampaně slíbil, že pokud bude šéfovat Bílému domu, bude s Putinem spolupracovat. USA by se to podle Trumpa vyplatilo zejména v boji proti terorismu, který je v zájmu obou mocností.

ČÍNA

Stejně jako v případě Moskvy i vůči Pekingu je Hillary Clintonová opatrná. Na mušku si bere zejména její politiku v oblasti lidských práv a nekalé praktiky, jako jsou třeba krádeže obchodních tajemství či hackerské útoky. Podobné postoje zastává i Donald Trump.

„Trump se do Číňanů opírá zejména kvůli jejich ekonomické politice a manipulaci s měnou a kritizoval také přijetí Číny do Světové obchodní organizace (WTO), když tento krok označil za největší krádež pracovních míst v dějinách,“ píše analytik AMO a dodává, že oběma kandidátům se nezamlouvá ani chování Číny v Jihočínském moři.

ÍRÁN A IZRAEL

Kvůli vlivu proizraelské lobby v USA bývají vztahy mezi Washingtonem a Izraelem jednou ze stálic debat prezidentských kandidátů a nevyhnuli se jim ani Trump s Clintonovou. Jak upozorňuje El-Amadieh, americko-izraelské vztahy během Obamovy administrativy citelně ochladly. Vinu nesou vzájemné antipatie mezi americkým prezidentem a izraelským premiérem Netanjahuem a taky dohoda s Íránem o jeho jaderném programu z roku 2015.

Clintonová, která se účastnila jednání o jejím obsahu, podporuje postoj současné administrativy. Říká, že dohoda není dokonalá, ale představuje maximum toho, co se dalo vyjednat.

Trump v tomto případě vystupuje jako tradiční republikánský jestřáb, když tvrdí, že jaderná dohoda je pro USA nevýhodná a umožňuje Íránu lépe financovat terorismus, čímž ohrožuje Izrael. „Trumpova rétorika ve vztahu k Izraeli se také drží tradičního republikánského směru, když hájí bezpodmínečnou podporu Izraele a označuje ho za největšího amerického spojence,“ podotýká analytik.

BOJ PROTI TERORISMU, OBRANNÁ POLITIKA, ISIS A IRÁK

Přestože je v řadě témat nečitelný, o názorech na boj proti terorismu, který je v americkém prostředí spojován s mučením podezřelých, útoky speciálních jednotek či věznicí v Guantánamu, nelze v případě republikána Trumpa pochybovat. V průběhu prezidentské kampaně to byla právě tato témata, ve kterých padly jeho nejkontroverznější výroky. Patřil k nim návrh na fyzickou likvidaci rodin teroristů, dočasný zákaz vstupu muslimů na území USA nebo zachování sporných výslechových technik CIA.

Trump je navíc proti snižování výdajů na obranu a minimálně v počátcích kampaně byl velkým zastáncem pozemní vojenské operace proti Islámskému státu v Sýrii. Americkou invazi do Iráku v roce 2003 teď ale označuje za chybu, přestože ji původně podporoval.  

Postoje Hillary Clintonové, kterou političtí komentátoři považují v řadě ohledů za většího jestřába než současného prezidenta Obamu, jsou v této oblasti ve srovnání s jejím protikandidátem střízlivější. „Je pravděpodobné, že jako prezidentka by se držela obdobné politiky (jako Obama; pozn. red.). Tomu se však nelze divit, protože ji minimálně v první části Obamova pobytu v úřadu sama pomáhala nastavovat a vytvářet,“ myslí si El-Amadieh. Clintonová také odsoudila většinu výroků, které v této oblasti prohlásil Trump.

„Trumpovy návrhy a program vidí jako nerealistické a příliš postavené na síle. V tom jí ostatně dává za pravdu i celá řada republikánských bezpečnostních expertů,“ uvedl analytik.

NATO

Na rozdíl od Clintonové, která je pevným zastáncem severoatlantické spolupráce, Trump svými opakovanými prohlášeními na adresu NATO a Brexitu znervóznil mezinárodní scénu. Pohrozil například, že pokud Evropa (zejména východní) nebude na obranu přispívat rovným dílem jako USA, bude se muset obejít bez vojenské pomoci Washingtonu.

Trnem v oku je Trumpovi také protiruské zaměření aliance.