Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pokrytec, který kašle na mezinárodní právo? Trump pod palbou kritiky kvůli bombardování Sýrie

Pokrytec, který kašle na mezinárodní právo? Trump pod palbou kritiky kvůli bombardování Sýrie

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech snaží odrážet útoky amerických senátorů i mezinárodních právníků kvůli jednostrannému bombardování syrské základny, kterým reagoval na útok chemickými zbraněmi. Trump navíc dříve prohlásil, že podobné akce by měly mít posvěcení Kongresu, sám však americké zákonodárce obešel.

Po chemickém útoku v Sýrii se USA minulý týden rozhodly pro rychlou a odvetnou reakci. Na syrskou základnu vyslali 59 raket Tomahawk, které měly být varováním, že další porušování mezinárodního práva Spojené státy nestrpí. Teď se ale množí spekulace, jestli se USA nedopustily podobného prohřešku.

Trumpovi kritici nijak nesnižují hrůznost použití chemických zbraní, navíc proti vlastnímu obyvatelstvu, proti dětem. Požadují však, aby opatření, která budou přijata, měla oporu v zákoně. Když se totiž Trump rozhodnul bez posvěcení Kongresu vyslat na Sýrii střely Tomahawk, obešel podle amerických senátorů Randa Paula a Elizabeth Warrenové ústavní zákony. „Prezident pro vojenskou akci potřebuje podle Ústavy souhlas Kongresu. Naše předešlé vojenské akce v tomto regionu nám nepřinesly nic dobrého a pochybuji, že tato akce to změní. Vyzývám Trumpa, ať přijde do Kongresu, abychom toto téma mohli prodebatovat,“ kritizuje Paul prezidenta ve svém prohlášení.

Legalita zásahu v Sýrii viděna optikou amerického práva je velmi ošemetná. V USA se právníci shodnou víceméně jenom na tom, že tato otázka je mimořádně komplikovaná. Prezident se řídí především zákonem z roku 1973 (War Powers Resolution), který slouží jako pojistka, aby prezident, byť vrchní velitel ozbrojených sil, musel nasazení vojenských jednotek v ozbrojeném konfliktu předem konzultovat s Kongresem. Zároveň však prezidentu přiznává možnost jednat samostatně v případě, že „vznikne stav nouze kvůli útoku na USA, americké teritorium nebo americké ozbrojené jednotky.“ A právě tato pasáž je vodou na mlýny prezidentských administrativ, protože umožňuje širokou interpretaci pro ospravedlnění mezinárodních intervencí. Bylo tomu tak v Libyi v roce 2011, bylo tomu tak i nyní, kdy Trump argumentoval mantrou národní bezpečnosti a nutností obrany před potenciálními riziky amerických jednotek v regionu. Odborníci se však shodují, že riziko, které americkým zájmům v oblasti hrozilo, bylo minimální.

Problematická je rovněž opora útoku s ohledem na mezinárodní právo. „Ohledně práva amerického to nechci moc komentovat, to je záležitost USA. Myslím si nicméně, že z pohledu mezinárodního práva oporu moc nemá,“ řekla pro INFO.CZ Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. „Útok chemickými zbraněmi v Sýrii byl celosvětově odsouzen, odvetný útok naproti tomu nejen že se odsouzení nedočkal, ale naopak se mu dostalo podpory. To je velmi překvapivé vzhledem k faktu, že oba útoky představují flagrantní porušení naprosto zásadních norem mezinárodního práva. Odvetný útok může představovat hrozbu narušení mezinárodních pořádků výrazněji, než Asadův chemický útok,“ dodává docentka Bílková.

Ať tak či onak, Trump nyní působí minimálně jako velký pokrytec. V roce 2013, ve chvíli, kdy se jeho předchůdce Barack Obama rozhodoval o odvetném útoku v Sýrii, Donald Trump jasně požadoval, aby byl podobný zásah Kongresem posvěcený. O čtyři roky později Trump na svá bývalá doporučení ostentativně rezignoval.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek