Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poláci chtěli s Čechy rozjet protiruskou a protievropskou televizi. Vláda je odmítla

Nepřetržité HD vysílání v anglickém jazyce z televizního studia a newsroomu v Krakowě, možnost sledovat zprávy a další pořady online, mezinárodní tým složený z profesionálů z veřejnoprávních televizí čtyř zemí. Na první pohled zajímavý nápad, u kterého to ale asi nakonec skončí. Polský návrh na vytvoření společné televizní stanice vysílající novinky v zemích Visegrádské čtyřky (V4) sice nadchl maďarského premiéra Viktora Orbána, u českých a slovenských politiků tvrdě narazil. Nelíbí se jim, že má sloužit k prezentaci střední Evropy a vyvažovat propagandu přicházející nejen z Moskvy, ale i Bruselu.

Pokud by skutečně vznikla, nová televize přinášející zprávy z politiky, ekonomiky, společnosti a kultury v zemích tzv. Visegrádské čtyřky (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) by nesla název V4 TV. Počítá se s tím v původní dokumentaci k projektu, kterou premiérům ze zmíněných zemí na podzim předložilo vedení Polské veřejnoprávní televize TVP (Telewizja Polska) a do které mohlo INFO.CZ nahlédnout. Od té doby uplynulo několik měsíců a vypadá to, že se televize v původní sestavě nerozjede.

„Nepůjdeme do toho. Shodli jsme se na tom i se Slovenskem,“ řekl INFO.CZ vysoce postavený český diplomat, který si nepřál být jmenován. Že od projektu televizní stanice, která má oslovovat diváky nejen v Evropě, ale i třeba v Africe a na Středním východě, nedali ruce pryč pouze politici, ale také Česká televize, která se do něj měla přímo zapojit, potvrzuje i její tisková mluvčí Alžběta Plívová. „Je to pravda, byli jsme osloveni. Slovenská i česká veřejnoprávní televize však v této fázi od projektu ustoupila,“ uvedla.

Polákům tak jako jediný spojenec zůstalo Maďarsko, které je údajně myšlenkou společného vysílání nadšeno. „Pan Orbán mě po prezentaci řekl: Dejte mi číslo účtu, hned zítra pošlu svůj příspěvek. Jsem si jistý, že kdyby tu taková televize byla i před deseti lety, předešli bychom v této části Evropy spoustě chyb a problematických situací,“ vzpomíná na podzimní rozhovor s premiéry hlavní koordinátor projektu V4 TV Marcin Stefaniak. Informace o tom, zda peníze od maďarské vlády na konto skutečně dorazily, nekomentoval, pochlubil se ale písemným stvrzením, že se Orbánův kabinet bude na spolupráci podílet. „Věřím, že se spolupráci podaří rozjet v roce 2018. Jsme pořád otevřeni dalším partnerům, kteří se mohou přidat,“ řekl redakci.

Mezi hlavní cíle projektu patří kromě klasického zpravodajství ze čtyř zemí rozděleného do pravidelných bloků komunikace společných postojů k hlavním mezinárodním událostem, vytváření pozitivní image skupiny a všech jejích členů a podpora jejích zájmů v zahraničí politice. V projektových materiálech se doslova píše, že televize má sloužit jako „zpravodajský a kulturní kanál s cílem vyvažovat informace přicházející z Moskvy a Bruselu“.

Diplomat, který se účastnil jedné z úvodních prezentací nové televize, vzpomíná, že česká strana nemohla uvěřit vlastním uším. „Nechápali jsme, jak mohou s něčím takovým přijít,“ řekl. Česká vláda dlouhodobě tvrdí, že spolupráce v rámci visegrádské čtyřky je důležitá a v minulosti se několikrát osvědčila – například když se země ruku v ruce postavily některým návrhům přicházejícím z bruselských institucí. Na druhou stranu se země brání škatulkování a chce zůstat otevřená spolupráci i s dalšími zeměmi. Zapojení se do společného televizního kanálu s omezeným počtem států a jednotnou image jde podle diplomatů jednoznačně proti tomu. „Nechceme vytvářet nějaký samostatný pól EU. Nestojíme o exkluzivitu, ať už pod vedením Polska, nebo kohokoliv jiného. Nedává nám to smysl,“ doplňuje k tomu jiný český diplomat, který také nechtěl kvůli citlivosti tématu zveřejnit své jméno.

Marcin Stefaniak, který má na starosti přesvědčování českých a slovenských partnerů, aby se zapojili do projektu, zdůrazňuje, že takový výklad fungování televize je mylný. Nejde prý o propagandu, ale o sebeobranu – a to jak vůči Bruselu, tak Moskvě. „Uvědomujeme si, že se situace obzvlášť v Evropě mění. Celý region se nachází v blízkosti Ruska, a hlavně v poslední době vidíme, že dochází k rusifikaci. Podívejte se třeba na Litvu,“ vysvětluje do telefonu. Pobaltské státy Litva, Estonsko a Lotyšsko, které byly za komunismu v područí Moskvy, vyděsila ruská anexe Krymu v roce 2014 a ruská podpora separatistům na východě Ukrajiny. Od té doby jsou citlivé na jakýkoliv tlak ze strany Ruska. „Jsme sice menší než Rusko, ale musíme udělat něco, abychom dokázali, že nejsme slabší. A musíme to říkat pořádně nahlas,“ obhajuje projekt Stefaniak.

„Zapadá to do současného myšlení v Polsku a Maďarsku, které se zakládá na tom, že jsou tyto státy někdy neprávem osočovány a musí všem vysvětlovat, že jejich pojetí je správné. Myslí si, že je Západ nechápe,“ vysvětluje si snahy Polska a Maďarska analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Dalším z důvodů, proč se Česká republika rozhodla do projektu V4 TV nezapojit, je podle zjištění redakce navrhované rozdělení úkolů mezi jednotlivé partnery, které popisuje původní projektová dokumentace. Zatímco Poláci by nesli zodpovědnost za vysílání ze studia umístěného do Krakowa, Slováci by zajišťovali marketing a Maďaři by se věnovali shánění reklamy, Čechům bylo přiděleno postarat se o distribuci. „Takové rozdělení se nám hrubě nelíbilo,“ potvrdil redakci již citovaný vysoce postavený diplomat.

Projekt se navíc zadrhl i na otázce svého financování. Samotné spuštění vysílacího studia by podle Poláků nemělo překročit 4 miliony eur a roční rozpočet stanice by se měl pohybovat kolem 32,6 milionů eur s tím, že jeho drtivou část by pokryly peníze z Mezinárodního visegrádského fondu. Fond vznikl v roce 2000 a má pomáhat rozvíjet spolupráci mezi členskými zeměmi především v oblasti kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměn mládeže, turismu a přeshraniční spolupráce. Jeho rozpočet se opírá o stejně vysoké finanční příspěvky jeho čtyř členů.

„Představa financovat V4 TV z fondu je naprosto mimo realitu. Jeho roční rozpočet je přibližně osm milionů eur a z toho se platí všechny jeho projekty,“ zdůrazňuje diplomat.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek