Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Politici šíří strach a vytváří nebezpečný svět, tvrdí Amnesty. Česko kritizuje za nenávist vůči migrantům

Politici šíří strach a vytváří nebezpečný svět, tvrdí Amnesty. Česko kritizuje za nenávist vůči migrantům

Podle výroční zprávy lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) se dodržování lidských práv ve světě během loňska výrazně zhoršilo. Amnesty ze špatné situace viní hlavně politiky, kteří používají rétoriku strachu a nenávisti podobnou té z 30. let dvacátého století. Konkrétně jmenuje například amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo maďarského premiéra Viktora Orbána. Česko zpráva AI o stavu lidských práv kritizuje hlavně kvůli pokračujícím protestům a výpadům proti migrantům i lidem, kteří se jim snaží pomáhat.

V souvislosti s kritikou nenávistných projevů vůči migrantům a uprchlíkům v Česku Amnesty International výslovně uvádí výroky prezidenta Miloše Zemana. Lidskoprávní organizace naopak Česko chválí za zavedení inkluzivního vzdělání, zároveň ale vyzvala, aby Česko ve snaze vypořádat se s negativními postoji vůči Romům nepolevovalo.

Kritika postoje vůči migrantům se však kromě Česka týká celé řady dalších zemí a jejich představitelů. Stále více politiků ze Spojených států, Evropy, ale i dalších zemí světa podle AI loni rozdělovalo ve svých výrocích společnost na „my“ a „oni“, a stavěli tak určité části veřejnosti na pranýř. Mezi lidmi šířili také více, než tomu bylo v minulosti, strach a nenávist. Řada vlivných států přitom začala ve jménu hospodářského prospěchu a posilování bezpečnosti pomíjet porušování lidských práv. Absence odezvy na masové krutosti vedla na mnoha místech k jejich dalšímu šíření, uvedla AI.

„Kontroverzní vyvolávání strachu se celosvětově stalo nebezpečnou hybnou silou. Ať už se jedná o (amerického prezidenta Donalda) Trumpa, (maďarského premiéra Viktora) Orbána, (tureckého prezidenta Recepa Tayyipa) Erdogana nebo (filipínského prezidenta Rodriga) Duterteho, stále více politiků, kteří se označují za bojovníky proti establishmentu, se ohání agendou, která z jedněch činí honicí psy a z jiných obětní beránky,“ uvedl generální tajemník AI Salil Shetty.

Vlády mnoha zemí podle AI loni ignorovaly válečné zločiny, prosadily dohody, které oslabují právo na azyl, přijaly zákony, které porušují svobodu projevu, ospravedlňovaly mučení a soustředily se ve svých útocích na uprchlíky a migranty. Mezinárodní právo nezákonným vracením uprchlíků do vlasti, kde byli v ohrožení, porušilo podle AI loni 36 zemí.

Loňský rok podle organizace přinesl trend stále více rozzuřených a hádavých politiků s „trumpovskou jedovatou rétorikou“ plnou nenávisti a šíření strachu. Prvními terči jejich útoků se podle AI stali uprchlíci, které politici často svými výroky zbavovali lidskosti. „Pokud se přestaneme jeden na druhého dívat jako na lidské bytosti, ... přiblížíme se k okraji bezedné propasti,“ uvedl Shetty.

Špatný loňský stav v oblasti lidských práv se podle AI letos ještě zhorší. Důvodem je mimo jiné fakt, že řada vyspělých zemí začala ustupovat nejen z obrany lidských práv v zahraničí, ale i na domácí scéně. Ve zprávě AI kritizuje mezinárodní netečnost vůči válečným zločinům v krizových oblastech. Politici stále častěji vykreslují lidská práva jako překážku národních zájmů, varovala AI.

Řešením současné krizové situace je podle AI jedině to, že se politikům, kteří lidská práva označují za hrozbu pro hospodářský rozvoj či bezpečnost, na odpor postaví jednotliví občané. Potřeba bojovat za základní hodnoty lidské důstojnosti a rovnost nikdy nebyla větší, uvádí zpráva AI.

Konkrétně organizace ve své zprávě kritizuje pronásledování novinářů, blogerů a dalších prodemokratických aktivistů například v Bangladéši, Číně, Kongu, Egyptě, Íránu či Saúdské Arábii. K násilnostem i válečným zločinům podle AI docházelo loni mimo jiné v Jemenu, Sýrii, Jižním Súdánu a Súdánu.

Za tvrdé zákroky proti právům uprchlíků zpráva kritizuje Maďarsko, které podle ní podpořilo ideu „pevnosti Evropa“, ale i Barmu, kde dochází k pronásledování muslimské menšiny Rohingů. Za „nezákonnou“ označuje zpráva loni uzavřenou migrační dohodu Evropské unie s Tureckem.

Francie si vysloužila kritiku za "přehnaně tvrdá bezpečnostní opatření v prodlouženém výjimečném stavu". Za pronásledování statisíců lidí po zmařeném puči plísní zpráva Turecko. Rusko AI kritizuje za boj proti nevládním organizacím, jejichž pracovníky označuje za „cizí agenty“. Na Filipínách závažné porušování lidských práv podporoval loni prezident Duterte v rámci protidrogového boje.

Zpráva také upozorňuje, že od loňska se stupňují projevy omezování práv homosexuálů a žen. V této souvislosti zmiňuje Polsko, kde snahy omezit rozhodování žen o umělém přerušení těhotenství vyvolalo masové demonstrace.

Obavy o budoucnost dodržování lidských práv po celém světě vyvolala podle AI loni americká „volební kampaň poznamenaná rétorikou diskriminace, nenávisti a xenofobie“ a nenávistné útoky přibyly také v souvislosti s referendem o odchodu z EU v Británii.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek