Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poslední hřebík do rakve Evropské unie? Šéf Evropské komise Juncker chystá kontroverzní reformu

Poslední hřebík do rakve Evropské unie? Šéf Evropské komise Juncker chystá kontroverzní reformu

Nařídil to Brusel. Fráze, kterou jako vysvětlení pro nepříjemnou regulaci použil během své kariéry snad každý politik. Za vše ale úředníci v hlavním městě institucí nemohou. Třeba za řadu prováděcích pravidel, na kterých se členské státy nezvládly dohodnout, nebo od nich jednoduše daly ruce pryč, aby se vyhnuly rozhořčení domácího obyvatelstva. Změnit to má nová reforma, která představuje zlom a s níž nedávno přišel šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ne všem se ale zamlouvá. 

„Juncker vyhlásil boj politikům, kteří si nechtějí špinit ruce nepopulárními rozhodnutími,“ řekl redakci úředník pracující v bruselských institucích. „Ve členských státech posilují populisté a politici jsou z toho nervózní. Nechtějí proto udělat nic, co by jim mohlo třeba kvůli blížícím se volbám sebrat hlasy. Často proto hází nepříjemná rozhodnutí na Brusel a sami zůstávají nepošpinění,“ potvrdil jeho slova analytik Ústavu mezinárodních vztahů a odborník Jan Kovář.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker už proto loni na podzim sliboval, že se na postupy ve výborech, které existují při Komisi a diskutují se v nich prováděcí opatření k jednotlivým unijním legislativám, podívá a přijde s návrhy na vylepšení. To udělal na konci minulého týdne a od té doby se v Bruselu nediskutuje o ničem jiném.

Jak funguje projednávání ve výborech neboli „komitologie“?
Výrazem komitologie se označují postupy, kdy země EU kontrolují, jak Evropská komise provádí právní předpisy EU. Jinak řečeno, Komise musí ještě předtím, než se právní předpis EU může provést, konzultovat svůj návrh podrobných prováděcích opatření s výborem, ve kterém je zastoupena každá země EU.

Projednávání ve výborech, kde zasedají národní experti, podle odborníků v drtivé většině případů funguje, problém ale nastává ve chvíli, kdy se na stůl dostanou citlivá nebo kontroverzní témata. To se v posledních letech stávalo stále častěji. Členské státy se například neshodly na právních předpisech pro legislativu týkající se nejpoužívanějšího herbicidu v České republice glyfosátu, který může být vysoce toxický, nebo geneticky modifikovaných organismů (GMO). Takový scénář se odehrál minulý měsíc, kdy klíčové stanovisko výboru k povolení tří geneticky upravených kukuřic v EU zablokovalo Německo, které se zdrželo hlasování, a zbývající státy proto nedaly dohromady potřebnou většinu.

Kromě technických úprav hlasování chce Juncker práci výborů také zprůhlednit - především tím, že se bude zveřejňovat, jak který národní expert hlasoval nebo tím, že se budou k zablokovaným rozhodnutím v krajních případech znovu vyjadřovat příslušní ministři. Tím se celý proces opět vrátí na politickou úroveň.

„Už nebude možné, aby toho členské státy využívaly a vymlouvaly se, že ony samy něco takového přijmout nechtěly a že za novou regulaci či pravidla můžou nevolení úředníci v Bruselu,“ myslí si Kovář. „O to Junckerovi jde, aby se zlepšilo vnímání EU u obyčejných lidí,“ dodal.

Kritici Junckerovy reformy ale upozorňují, že hlubší vtažení politiků do rozhodování o legislativě EU a odklon od expertízy nemusí být zrovna to, co Brusel nyní potřebuje. Zástupci evropského byznysu upozorňují například na riziko, že odkrytí toho, jak který stát hlasuje, povede k tomu, že vlády dají ještě více na veřejné mínění a nebudou se tolik zabývat vědeckými posudky a dopadovými studiemi. „Nesmíme dopustit, aby politika vyhrála nad vědou,“ varuje Nathalie Mollová z EuropaBio, která sdružuje evropské společnosti ve farmaceutickém, chemickém a zemědělském sektoru.

S tím však nesouhlasí mezinárodní sítě ekologických organizací, jako je Greenpeace nebo Friends of the Earth, k nimž se hlásí také české Hnutí DUHA. Podle nich je potřeba skoncovat s netransparentním způsobem rozhodování i proto, že tu existuje „nedostatek důvěry“ ve vědecké posudky, které slouží jako podklad pro taková rozhodnutí. „Potenciálně kontroverzní návrhy nejsou zveřejňovány, dokud Komise nevydá finální rozhodnutí. Hlasování probíhá v tajnosti, nejsou k dispozici informace o tom, jací experti mluví za státy ve výborech, a výsledky hlasování se nezveřejňují,“ píše se v jejich společném stanovisku.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek