Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Potravinový program nevydal zprávu o hladovění Rohingů. Šel tak na ruku barmské vládě, tvrdí zdroj

Potravinový program nevydal zprávu o hladovění Rohingů. Šel tak na ruku barmské vládě, tvrdí zdroj

Poté, co koncem září vyšlo najevo, že zastoupení OSN v Barmě o rostoucím napětí a zhoršující se situaci muslimské menšiny Rohingů dobře vědělo a vědomě před tím na přání barmské vlády zavíralo oči, se ven dostalo další pobuřující zjištění. Jak zjistil britský deník The Guardian, přidružená organizace OSN pro potravinovou pomoc nevydala plánovanou zprávu o hladovění pronásledovaného obyvatelstva – opět na žádost barmské vlády, která chtěla, aby byl dokument úplně odstraněn. V souladu s tím, jak se chtěla Rohingů zbavit.

Červencové hodnocení Světového potravinového programu (WFP) bylo varovné. Ve zprávě o situaci v Barmě stálo, že víc než 80 tisíc rohingských dětí mladších pěti let trpí nedostatkem jídla a rychlým úbytkem hmotnosti. Šestistránkový dokument ale světlo světa nikdy nespatřil – WFP se namísto vydání zprávy jen omezil na prohlášení, že organizace spolupracuje s barmskou vládou na „revidované verzi“ dokumentu.

Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley na dotaz Guardianu ujistil, že agentura zprávu brzy vydá „Hodnocení nemá být odstraněno a já jsem nařídil, aby bylo znovu zveřejněno – neprodleně a ve své původní podobě,“ napsal v emailu Beasley. „Zjednodušeně řečeno, Světový potravinový program za výsledky zprávy pevně stojí.“

Pro britský deník Beasley také řekl, že se situace v barmském Arakanském státě, kde muslimští Rohingové žijí, od té doby pravděpodobně ještě zhoršila, a vyzval barmskou vládu, aby humanitárním organizacím umožnila přístup do postižené oblasti.

720p 360p
Rohingové

Konzultant, který spolupracoval s WFP i zastoupením OSN v Barmě, však pod podmínkou anonymity tvrdí něco jiného. Světový potravinový program podle něj omezil dodávky jídla vnitřně vysídleným Rohingům, i když si byl dobře vědomý toho, že je tím žene do záhuby.

Zastoupení WFP v Barmě podle jeho svědectví navíc upřednostňovalo vztah s barmskou vládou před poskytováním humanitárních potřeb Rohingům. Právě proto Světový potravinový program zmiňovanou zprávu pozastavil.

Dokument totiž mimo jiné požadoval, aby byla další humanitární pomoc poskytnuta víc než 225 tisícům lidem. To ale barmanská vláda, která pomoc Rohingům vehementně blokovala, v žádném případě nechtěla. K této kritice se WFP pro Guardian odmítl vyjádřit a nepsal jen, že „záměrem WFP v Barmě je a vždy bylo pokrýt potravinové a výživové potřeby bezbranných lidí.“

Zjištění Guardianu přichází necelé tři týdny po jiném odhalení britské televize BBC, podle které to byla právě OSN, která mohla současné likvidaci Rohingů barmskou armádou zabránit.

Jak totiž tvrdí zdroje BBC z řad mezinárodních organizací a dokonce i samotné OSN, čtyři roky před vypuknutím krize se šéfka týmu OSN v Barmě – Kanaďanka Renata Lok-Dessallienová – snažila bránit lidskoprávním aktivistům, aby situaci Rohingů v takzvaném Arakanském státě prozkoumali. Kromě toho se navíc snažila umlčet jakoukoliv veřejnou obhajobu Rohingů i pracovníky, kteří chtěli upozornit na možné propuknutí etnických čistek. Mluvit o hrozící etnické čistce Rohingů tak bylo pro pracovníky OSN v Barmě tabu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek