Přes španělská území v Africe se hrnou uprchlíci, mezi disidenty mohou být i teroristé

Lucie Bednárová

Protesty proti králi a jeho vládě v Maroku na severu Afriky trvají už od podzimu loňského roku. Jejich motorem je chudoba, nesouhlas s rozsáhlou korupcí mezi státními úředníky a touha po důležitých ekonomických reformách. Vláda probíhající demonstrace potlačuje a řadu protestujících pronásleduje a zatýká. Často je jejich jedinou šancí na záchranu útěk do Evropy. Takovou možnost nabízí španělské město, které se nachází na území Maroka, Melilla. Utíkajícím Maročanům se těžko prokazuje nárok na azyl, a stává se, že proto v exklávě obehnané plotem uvíznou. Jejich situaci navíc zhoršuje fakt, že ze severu země, kde loňské protesty začaly, pocházela řada teroristů, kteří v poslední době útočili v Evropě. Výjimkou nejsou ani čtvrteční útoky ve španělské Barceloně.

Přístav na severu afrického Maroka, ve kterém žije přes 80 tisíc obyvatel a na který si dělá nárok Španělsko, chrání několik souběžných vysokých plotů s ostnatým drátem, pravidelně rozmístěné infračervené kamery a často obcházející policejní hlídky. Ani to ale neodradí stovky nelegálních migrantů, kteří se přes Melillu (spolu s další španělskou enklávou Ceutou) snaží dostat do Španělska a pak dále do Evropy.

Z velké části tito uprchlíci pocházejí ze západní Afriky, nejčastěji z Nigérie, Guineje a Pobřeží slonoviny. Ze severní Afriky ke španělským břehům ale také vyplouvají tisícovky Bangladéšanů. Na rozdíl od Syřanů, Iráčanů nebo Afghánců se k těmto lidem nepřistupuje jako k uprchlíkům, ale spíše jako k ekonomickým migrantům.

Ameriku jsme ještě nedobyli. Máme za sebou ale deset mobilních seznamek, říká Lubo Smid

sinfin.digital