Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přes španělská území v Africe se hrnou uprchlíci, mezi disidenty mohou být i teroristé

Přes španělská území v Africe se hrnou uprchlíci, mezi disidenty mohou být i teroristé

Protesty proti králi a jeho vládě v Maroku na severu Afriky trvají už od podzimu loňského roku. Jejich motorem je chudoba, nesouhlas s rozsáhlou korupcí mezi státními úředníky a touha po důležitých ekonomických reformách. Vláda probíhající demonstrace potlačuje a řadu protestujících pronásleduje a zatýká. Často je jejich jedinou šancí na záchranu útěk do Evropy. Takovou možnost nabízí španělské město, které se nachází na území Maroka, Melilla. Utíkajícím Maročanům se těžko prokazuje nárok na azyl, a stává se, že proto v exklávě obehnané plotem uvíznou. Jejich situaci navíc zhoršuje fakt, že ze severu země, kde loňské protesty začaly, pocházela řada teroristů, kteří v poslední době útočili v Evropě. Výjimkou nejsou ani čtvrteční útoky ve španělské Barceloně.

Přístav na severu afrického Maroka, ve kterém žije přes 80 tisíc obyvatel a na který si dělá nárok Španělsko, chrání několik souběžných vysokých plotů s ostnatým drátem, pravidelně rozmístěné infračervené kamery a často obcházející policejní hlídky. Ani to ale neodradí stovky nelegálních migrantů, kteří se přes Melillu (spolu s další španělskou enklávou Ceutou) snaží dostat do Španělska a pak dále do Evropy.

Z velké části tito uprchlíci pocházejí ze západní Afriky, nejčastěji z Nigérie, Guineje a Pobřeží slonoviny. Ze severní Afriky ke španělským břehům ale také vyplouvají tisícovky Bangladéšanů. Na rozdíl od Syřanů, Iráčanů nebo Afghánců se k těmto lidem nepřistupuje jako k uprchlíkům, ale spíše jako k ekonomickým migrantům.

Jak píše španělský server EurActiv, zejména v poslední době výrazně stoupá počet Maročanů z oblasti Rif na severu země, kteří vidí v cestě přes Středozemní moře svou jedinou šanci na záchranu.

„Marocká policie tyto vyděšené osoby údajně hledá. Jsou stíhané za účast na poklidných demonstracích na podporu jejich práv,“ říká novinářům právník Rafael Gámez, který pomáhá španělským policistům s vyřizováním žádostí o azyl v Melille. Jeho kancelář se nachází v těsné blízkosti hlavního hraničního přechodu mezi Marokem a Španělskem Beni-Enzaru.

Nepokoje v severomarockém Rifu vypukly loni na podzim a posléze se přelily do celého Maroka. Svolali je stejní aktivisté, kteří stáli za protesty během takzvaného arabského jara v roce 2011. Od loňského října vláda krále Muhammada VI. zatkla asi dvě stovky z nich. „Přicházejí sem ve strachu z pronásledování,“ pokračuje právník Gámez. Nejvíce z nich pochází z města Alhucemas, které se od Melilly nachází ve vzdálenosti přibližně 100 km.

Vyřídit jejich žádost o azyl je ale komplikované. Aby na něj měli tito lidé nárok, musí podle Gámeze prokázat, že se opravdu aktivně na demonstracích podíleli. To znamená, že musí předložit fotografie, videa nebo jiné hmotné důkazy. Zároveň musí poskytnout dokumentaci o tom, že jsou skutečně stíhaní.

„K tomu, abych se dostal do Melilly, nemůžu použít svůj pas,“ vypráví novinářům svou zkušenost Maročan Moheim, který utekl z Alhucemas. Důvodem je strach z marockých úředníků, kteří by ho mohli zadržet na hranicích a zabránit mu v jejich přechodu. „Musím projít spolu s velkou skupinou lidí a díky pomoci druhých,“ vysvětluje plánovanou taktiku, na kterou vsadil, mladý muž. Svou identitu ale nechce prozradit.

Aktivisti, po kterých policie údajně pátrá, jsou podle něj „mučeni“. „Pokud chcete svobodně mluvit, musíte utéct,“ vysvětluje.

Stejně jako řada dalších Maročanů, kteří se snaží přes Melillu (a Ceutu) dostat do zemí Evropské unie, má ale strach, že jeho žádost o azyl úřady zamítnou. „Bojím se, že v Melille zůstanu rok nebo rok a půl a nebudu moct odejít,“ popisuje své pocity.

„Melilla není místo, kde bych se chtěl usadit,“ pokračuje mladík, který by se chtěl dostat co nejrychleji do Evropy. „Nechci čekat dlouhou dobu, kterou bych místo toho mohl strávit děláním celé řady jiných věcí. Jde tu o mou budoucnost,“ říká novinářům.

Španělské úřady uvádějí, že celkově od začátku roku přijaly 1300 žádostí o azyl. Přesná čísla o tom, kolik žadatelů mezi nimi pochází z oblasti Rif, ale nemají. Organizace pomoc uprchlíkům ale tvrdí, že těchto lidí nebude více než tucet. I přesto, že se jedná o malý počet, „každá osoba z Alhucemas je pronásledovaný aktivista, který se chce domoct svých práv,“ dodává k tomu Moneim.

Situaci žadatelů o azyl ze severního Maroka podle novinářů komplikuje také fakt, že z této oblasti pocházela řada teroristů, kteří stojí za útoky v Evropě. To platí i o čtvrtečním útoku v centru Barcelony. V souvislosti s ním španělská policie zadržela tři lidi - jeden byl původem z Maroka, druhý se narodil ve španělské exklávě Melilla.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek