Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přes sto tisíc Čechů a Slováků je v USA nelegálně, hrozí jim deportace, říká imigrační právník

Přes sto tisíc Čechů a Slováků je v USA nelegálně, hrozí jim deportace, říká imigrační právník

Téměř čtyři měsíce od zvolení prezidenta Donalda Trumpa se imigrační prostředí v USA rapidně změnilo. Obamův vstřícný přístup k migrantům je zapomenut, prezident Trump vydává množství protiimigračních dekretů, imigrační úředníci pořádají rozsáhlé razie a deportují jako na běžícím páse. Co si změně imigračního prostředí myslí imigrační právník působící v Miami Matúš Varga?

Před téměř čtyřmi měsíci se úřadu prezidenta USA ujal Donald Trump. Co se od té doby změnilo?

Z pohledu imigračního práva je hlavní změnou to, že americký imigrační úřad nyní deportuje každého, na koho přijde. Dříve byla běžná praxe taková, že do imigrační vazby se dostávali především lidé, u nichž se projevil nelegální pobyt až poté, co se dostali do konfliktu se zákonem. Americký imigrační úřad ale nyní v prosazování imigračního práva postupuje velmi agresivně, vykonává mnoho kontrol, při nichž lustruje obyvatele celých domovních bloků. Například u nás v Miami nyní kontrolovali jejich agenti celé pláže.

Jak ony kontroly probíhají? A je v USA nyní jednodušší někoho takto udat?

Ano, setkal jsem se, že se udávali lidé navzájem. A občas je imigrační úřad zadržel, občas nikoliv. Pokud imigrační úřad dostane oznámení, tak vykoná buď domovní razii, anebo razii u zaměstnavatele. Další možností jak se dostat do jeho hledáčku je být náhodně zkontrolován: zastavit vás mohou na ulici, na letišti, zkrátka ve veřejném prostoru. A pak, pokud spácháte nějaký přestupek nebo trestný čin, tak vás úředníci rovněž prověří, jestli jste v USA legálně. Množství těch kontrol je nicméně závislé od naplněnosti věznic.

Takže pokud jsou věznice naplněné, zatýká se méně?

Přesně tak. V USA provozují věznice i soukromí vlastníci, kteří mají s americkou vládou smlouvy. Federální imigrační úřad umisťuje tyto lidi do těchto věznic, pokud je však jejich kapacita naplněna nebo pokud je imigrační úřad na štíru s rozpočtem, tak ony zátahy proti nelegálním imigrantům nejsou tak časté, tak agresivní. Pokud úřad má místa, kam ty ilegální imigranty umístit, tak je jejich politika agresivnější, pokud ta místa nemají, tak jsou spíše utlumenější.

Je to takto spravedlivé? Zatýkat podle míry naplněnosti věznic?

Těžko soudit. V USA to zkrátka funguje takovýmto způsobem a je to do jisté míry byznys jako každý jiný. Soukromé firmy provozující věznice se samozřejmě snaží maximalizovat svůj profit, což mimo jiné znamená, že chtějí mít své věznice plné. Americká vláda však rovněž chce vykonávat zákony, které přijímá, takže je to do jisté míry provázané dohromady. Mimochodem – pobyt jednoho člověka v soukromém vězení vyjde vládu až na několik set dolarů denně.

Trump ohledně migrace vydal několik exekutivních příkazů, většina jich však narazila u soudu. Přesto čísla imigrantů v USA klesají. Proč?

Myslím si, že se jedná o placebo efekt. Trump například vyhlásil, že bude oddělovat matky od dětí, že budou umisťováni v různých detenčních centrech. To podle mě do velké míry způsobilo to, že si nelegální imigraci do USA hodně lidí z oblasti střední Ameriky rozmyslelo, protože se báli právě oddělení od svých potomků. Takže přestože ty exekutivní příkazy byly soudně zastavené, jejich efekt i tak působí přes hranici. Lidé v celé Latinské Americe se dívají na zprávy z USA, a když zaslechnou, co je údajně čeká, tak imigraci znovu zváží.

Jde tedy o jednoduché dlouhodobé řešení, jak se vypořádat s nelegálními migranty?

Já si to nemyslím, neřekl bych, že Donald Trump svým přístupem k imigraci pomocí exekutivních příkazů dosáhne reálné dlouhodobé změny. Celá problematika je totiž mnohem komplexnější, než aby se dala tvořit takto jednoduše. Možná to bude působit krátkodobě, ale dlouhodobě to počet ilegálních migrantů nesníží.

Jaké jsou nyní největší problémy Čechů a Slováků, kteří nelegálně žijí v USA?

Situace se má takto: Do USA přijelo mnoho Čechů a Slováků, kteří sem odešli těsně po Sametové revoluci, těsně po pádu socialistického režimu. A to byl problém, protože za socialismu byla v USA zvláštní amnestie, jejíž platnost však byla se změnou režimu ukončena. Podle mých odhadů tak nyní v USA žijí nelegálně desítky tisíc Čechů a Slováků, kteří čekají, zda se jim podaří se zde zlegalizovat.

Jak přesně to čekání probíhá?

Oni zde žijí ve velkých komunách, mají například vlastní kostely, radia. Přesto čekají, až se jejich pobyt zlegalizuje. Proces legalizace nejčastěji probíhá skrze sňatek s Američanem, nicméně právě u československé komunity je ten problém, že si často vzali manžela či manželku rovněž z bývalého Československa, takže tudy cesta nevede. Další možností je, že v USA jednou za čas probíhají určité amnestie, které pobyt vybraným skupinám legalizují. Je ale otázkou, zda právě takovýto přístup můžeme od Trumpovy administrativy očekávat.

Kolik Čechů a Slováků takto v USA uvízlo?

Já mám konkrétní čísla pouze ze Slovenska, kde se za rok 2016 jednalo o přibližně 1100 lidí. Když to však zkusím odhadnout, tak mi vychází, že v USA nyní může nelegálně být i přes sto tisíc Čechů a Slováků. Ty komuny, kde žijí, jsou opravdu ohromné – jedna z největších je v Georgii, další v Chicagu v Illinois, takže si myslím, že se jedná o reálný odhad.

Jakou budoucnost má těch sto tisíc lidí před sebou?

Oni nyní čekají, co s nimi bude. Často to však dopadá tak, že spáchají nějaký přestupek a dostanou se do konfliktu s policií a imigračním úřadem, který pak zahájí deportační řízení. Žijí zde tak v obrovské nejistotě – pracují, mají nemovitosti, americké děti, ale nevědí, jak se zlegalizovat. Přitom o všechno, co si v USA vybudovali, mohou během několika dní přijít.

Co tedy ti lidé mohou reálně aktivně dělat, aby pouze nečekali na deportační řízení?

V této situaci je vždy nejdůležitější konzultovat záležitost s právníkem, který posoudí případ od případu, a klientovi navrhne to nejvhodnější možnosti řešení. Často záleží na drobnostech, velký rozdíl například je, zda klient překročil dobu platnosti víza či ESTY (Elektronický systém cestovního povolení). Pokud se jedná o ESTU, tak tam je poté proces těžší, při jejím podpisu se totiž klient vzdává široké palety možností, jak svůj pobyt legalizovat.

Základem je tedy začít problémy řešit včas..

Pokud máte platné víza a platnou ESTU, tak máte o mnoho více způsobů legalizace. Jedním z nich jsou například investorská víza. Setkávám se s tím, že zde mnoho Čechů a Slováků podniká, nicméně svoje podnikání zahajují až po konci platnosti víz. Pokud by přitom měli investorské vízum, tak by zde mohli žít do konce života legálně. Oni to však často začnou řešit pozdě, po skončení platnosti víza původního.

Kde mají lidé, kteří chtějí v USA legálně žít, hledat informace?

Problém naší komunity často spočívá v tom, že lidé si často radí navzájem, chodí na různá diskuzní fóra, kde si sdílejí různé tipy. Já však když na ta fóra občas zavítám, tak mě šokuje, jaké informace tam nalézám. Naprosté nesmysly. Přitom by ti lidé měli život o mnoho jednodušší, kdyby si zašli za imigračním právníkem, který by jim zjistil jejich stav, přesně by jim řekl, jaké jsou jejich možnosti, na co se kvalifikují či nekvalifikují. Potom by se mohli vyhnout mnohým osobním a rodinným tragédiím, které souvisejí s deportací.

Kolik taková konzultace stojí?

Ta žadatele přijde asi 150 dolarů a je to nejlepších 150 dolarů, jaké kdy utratil. Právník přesně zhodnotí žadatelovu situaci, jeho možnosti a navíc by to bylo v jeho rodném jazyce.

A v případě deportace jsou nejspíš služby právníka o mnoho dražší

Ano, ten problém je v tom, že deportační řízení probíhá velmi rychle a je tam množství právních úkonů. Jde tedy o technicky náročný proces, a proto je tam vysoký poplatek. Podle toho v jakém jste státě a podle toho, jakou máte historii to je průměrně okolo deseti tisíc dolarů, nicméně může to být i mnohem více.

Jedním z opatření, jak chce Trump regulovat imigraci, je stavba zdi na hranici s Mexikem. Jak se na tento projekt díváte?

Mám k té stavbě mnoho námitek. Ta primární je ta, že když Trump postaví zeď vysokou deset metrů za 25 miliard dolarů, tak imigranti si nakoupí žebříky vysoké jedenáct metrů za 25 dolarů. Dalším problémem je, že kromě vysokých počátečních nákladů budou i vysoké náklady udržovací. Navíc značnou část hranice s Mexikem tvoří Rio Grande a tam je problém s mezinárodními smlouvami, které výstavbu zdi v tomto území zakazují. Část osídleného území USA by tak musela být mezi zdí a oficiální hranici s Mexikem.

Je vůbec důvod výstavby zdi opodstatněný?

Nemyslím si. Přes mexickou hranici se do USA dostává jen polovina imigrantů. Druhá polovina do USA přijde právě překročením platnosti víz. Takže Trump si svou nádhernou a vysokou zeď klidně může postavit, ale problém s imigrací se tím stejně nejspíš nevyřeší.

Proč tedy Trump chce zeď vůbec stavět?

On si myslí, že jejím postavením zarazí přísun migrantů z Latinské Ameriky – zejména obyvatel Mexika, Hondurasu, Guatemaly a El Salvadoru. Tato hypotéza je však mylná, lidé z těchto zemí nejsou ekonomičtí migranti. Oni utíkají ze své domoviny, protože ty země jsou neskutečně chudé, neexistuje tam vymožitelnost práva, a působí tam tak řada gangů, které beztrestně loupí, unášejí a vraždí. Ti lidé neutíkají kvůli lepším ekonomickým vyhlídkám, oni utíkají v obavách o svůj život.

Kritici zdi říkají, že by se její stavbou ohrozila existence příhraničních firem na obou stranách hranice.

Přesně tak, ty společnosti okolo hranice totiž žijí z Mexičanů, kteří tam načerno pracují a nakupují. Vždyť oni si často i jen odskočí přes hranici jenom nakoupit, určité zboží máme v USA levnější. A pokud by došlo k hermetickému uzavření hranice, tak by mnoho firem zkrátka zaniklo. Je však třeba dodat, že ta černá pracovní místa, která Mexičané zaujímají, jsou především ve vnitrozemí. Mexičané jsou zaměstnáváni zejména v zemědělství a v průmyslové výrobě, a ohromné množství plantáží je spíše dál od hranice, například zde v Kalifornii.

Říká se ale, že pracovní místa ztracená kvůli výstavbě zdi by obsadili Američané, což by pak snížilo nezaměstnanost.

To je velmi používaný argument, ale já si myslím, že stojí na špatných základech. Američané o tato uvolněná pracovní místa totiž nebudou mít zájem. Migranti totiž pracují často na velkých farmách dvanáct hodin denně, na sluníčku, mezi krokodýly a hady. To jsou podmínky, ve kterých chce jen málo Američanů pracovat. Navíc majitelé těch farem již nyní říkají, že mají málo zaměstnanců.

Takže co se stane, pokud mexická zeď bude stát?

Myslím, že některým imigrantům zabrání projít, ale spousta dalších si zkrátka najde do USA jinou cestu.

Takže s Trumpovou imigrační politikou nesouhlasíte?

Já si nemyslím, že jeho politika něco vyřeší, naopak, předpokládám, že to bude dost velká katastrofa. Pokud chcete řešit, že vám do země chodí ilegálně cizinci, tak se musíte zaměřit na důvod, proč tomu tak je. A oni do USA nepřicházejí jako ekonomičtí migranti, ale v obavách a svůj život. Bylo by tak vhodnější, kdyby Trump místo stavění zdí pomohl okolním vládám řešit ty problémy, které způsobují, že lidé odtamtud utíkají do USA. Aby stabilizoval míru kriminality a společenskou situaci, aby tam ti lidé mohli klidně žít.

Trump ale říká, že nechce být světový policajt.

Ale on nemusí být světový policajt, stačí, aby se zaměřit na sousedící státy – Mexiko, Salvador... A přínos, kdyby třeba americká policie pomáhala školit policii guatemalskou, by byl vidět na několika úrovních. V regionu by se snížila kriminalita, bylo by méně imigrantů v USA a ubylo by i členů zahraničních gangů, které působí na americkém území.

 

Proč si myslíte, že mají Američané z imigrantů takový strach?

Víte, já působím v USA již velmi dlouho a všímám si, jak se americká společnost mění. A v posledních letech jsem svědkem toho, že střední třídě klesá životní úroveň. Lidé, kteří k této třídě patří, zchudli, a žijí v o mnoho těžších podmínkách než dříve. Tím spíše pak mají sklony k tomu podléhat nenávistným náladám, hledat viníka. Okolo sebe totiž vidí sobě podobné, kteří jsou na tom podobně a podléhají přesvědčení, za to mohou imigranti. Střední třída je finančně dost zdecimovaná.

Existuje náprava? Možnost, jak vybočit ze začarovaného kruhu?

Pokud bych já byl americkým prezidentem, tak bych nelegálním cizincům udělil krátkodobé pracovní vízum, aby platili daně a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Tím bych jednak navýšil peníze, které by plynuly do rozpočtu, a na druhé straně bych zabránil tomu, aby byli tito lidé byli svými zaměstnavateli zneužívaní. Rovněž bych jim těmto lidem umožnil cestovat.

Proč?

Protože dříve spousta Středoameričanů fungovala tak, že v létě přicházeli na farmy do USA pracovat a na zimu se vrátili zpátky do své vlasti, za rodinou. To po uzavření amerických hranic – zejména za éry prezidenta Bushe – již není možné, a i proto ti lidé zůstávají v USA. Myslím, že je důležité se poučit z minulosti a právě v minulosti tento systém programů pro zahraniční zemědělce velmi dobře fungoval. Rovněž je důležité, aby Amerika přilákala vzdělané imigranty. Na rozdíl od zahraničí, kde se imigrační systém zaměřuje na vzdělané profesionály, u nás většinu imigrantů tvoří nekvalifikovaní pracovníci – a to je třeba změnit.

Máte na mysli systém H-1B víz, která chce Donald Trump dále zredukovat?

Ano, a musím říci, že to je mimořádně špatně nastavená politika. Všude jinde se mozky loví, u nás je chceme odmítat. Tady jde navíc i o peníze pro univerzity, protože zahraniční studenti, kteří zde vystudují, se o tato víza mohou ucházet. A právě tito studenti ze zahraničí přinášejí univerzitám nejvíce peněz, oproti americkým studentům platí až trojnásobné školné.

Existuje ve vaší profesi nějaký osud imigrantů, se kterým se stále setkáváte?

Většina mých klientů má stejný příběh. Je to zajímavé - když přijdete ke mně do kanceláře a řeknete mi svoji národnost a tak vám řeknu váš příběh. Ten bude většinou smutný, stereotypy se opakují. Spousta žadatelů o mé služby zde již dlouho žije a léta neviděli své rodiče, příbuzné, domov. Bývá mi z toho smutno.

Objem práce se vám v návaznosti na Trumpovu politiku tedy zvýšil?

Současný stav je takový, že nastává růst počtu deportací, federální budují se nové věznice, roste počet imigračních úředníků a dochází ke zvyšování počtu soudců. Vše tedy směřuje k tomu, aby se proces deportací zrychlil, zefektivnil, takže i naše kancelář musela přijmout posily, abychom se s tím vyrovnali. Růst deportací mne však netěší.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek