Prezidentské primárky ve Francii. 4 věci, které o nich potřebujete vědět

Prezidentské primárky ve Francii. 4 věci, které o nich potřebujete vědět
 

Francouzi od rána vybírají kandidáta pravice na prezidenta, který má velké šance utkat se o Elysejský palác ve volbách příští rok na jaře. Na co se dnes soustředit a co bude v prvním kole primárek rozhodovat?

Volební místnosti se dnes po celé Francii otevřely v osm hodin ráno a Francouzi do nich zamířili, aby v prvním kole tzv. primárek vybrali pravicového kandidáta na prezidenta. O postup do kola druhého, které proběhne za týden, bojují favorité, k nimž patří starosta Bordeaux a někdejší premiér Alain Juppé, další expremiér Francois Fillon a bývalý prezident Nicolas Sarkozy.

Místnosti se dnes uzavřou v 19 hodin a výsledky lze očekávat kolem 22. hodiny.

Vládní socialisty čekají primárky v lednu. Jestli se post pokusí obhájit současný prezident Francois Hollande, zatím není jasné. Případnou kandidaturu by měl oznámit na začátku prosince. 

Dvoukolová prezidentská volba ve Francii je plánovaná na 23. dubna a 7. května příštího roku. Hned poté se mají 11. a 18. června uskutečnit parlamentní volby.

Co je dobré v dnešních primárkách sledovat? 

Měnící se preference favoritů

Vypadalo to na jednoznačný duel: Alain Juppé vs. Nicolas Sarkozy. Bývalému premiérovi a někdejšímu prezidentovi ale v posledních dnech začal na záda dýchat jiný expremiér Francois Fillon. Politologové upozorňují, že může výrazně promluvit nejen do výsledků dnešního prvního kola primárek pravice, ale také do kola druhého, po jehož skončení bude příští neděli jasné, kdo půjde do souboje o Elysejský palác na jaře příštího roku.

V primárkách francouzské tradiční pravice, ve které nerozhodují jen hlasy příznivců Republikánů, ale i dalších středopravicových a pravicových stran v celé zemi, měří síly celkem sedm kandidátů. S tím, že by mohl někdo ze zbývající čtveřice překvapivě zabodovat, se příliš nepočítá. 

Volební účast

Vítěz primárek má vysokou šanci stát se příštím prezidentem. Komentátoři se shodují, že bude záležet především na tom, kolik lidí se dnes vypraví k volbám. „Pokud bude voličská účast nižší, může to nahrát Sarkozymu, protože jeho voliči jsou stabilnější a chodí k volbám,“ řekl v rozhovoru pro Info.cz vedoucí Katedry politologie Univerzity Karlovy Michel Perottino.

Naopak zaplněné volební místnosti hrají spíše ve prospěch Juppého, který si drží podporu mezi středovými voliči. Pokud budou dnes volit více než tři miliony lidí, šance bývalého premiéra na vítězství se podle politologa francouzské Science-Po Bruna Cautrèse rázem zvyšují. 

Levicoví a krajně pravicoví voliči jako „škodiči“

Otevřené primární volby francouzské pravice teoreticky umožňují, aby se na listiny voličů zapsali i levicoví voliči, kteří budou chtít tímto způsobem poškodit zejména v jejich řadách neoblíbeného bývalého prezidenta Sarkozyho. Ostatně sám Sarkozy na tuto možnost nedávno upozorňoval.

Na druhé straně mohou Sarkozyho naopak podporovat stoupenci krajně pravicové Národní fronty pod vedením Marine Le Penové.

Hlasovat v primárkách může kdokoliv, kdo zaplatí manipulační poplatek dvě eura a svým podpisem v prohlášení potvrdí, že sdílí „politické hodnoty“ pravice a středu. K volbě není potřeba stranická průkazka, volič musí pouze uvést jméno a bydliště. 

Efekt Donalda Trumpa

Mnoho politologů a komentátorů se po zvolení Donalda Trumpa příštím americkým prezidentem zamýšlelo nad tím, jak tento moment ovlivní výběr kandidátů na prezidenta ve Francii. Řada z nich dospěla k závěru, že velmi, a to i z toho důvodu, že „efekt Donalda Trumpa“ se snažili ve volebních kampaních využít i samotní uchazeči o kandidaturu.

Nicolas Sarkozy den, kdy byl Trump zvolen, označil za „krásný“ a okamžitě převzal Trumpovu rétoriku. Představuje prý údajně onu „tichou většinu“ mezi francouzskými voliči, kteří byli dlouhodobě přehlíženi elitami a nyní nadešel jejich čas promluvit. Zapomněl ale dodat, že v letech 2007-2012 coby prezident k oné elitě také patřil. „Lidé se bojí,“ řekl Sarkozy v jedné z televizních debat. „Žijí v realitě, kterou si politici neuvědomují. Někdo, kdo pokládá otázky týkající se imigrace, není populista.“ Sarkozy také opakovaně zdůrazňoval, že on je tím správným politikem, kdo se dokáže v jarních prezidentských volbách postavit Marine Le Penové.

V to ale věří i další favorit primárek Alain Juppé. Odborníci ale poukazují spíše na jeho podobnost s Hillary Clintonovou.