Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Příprava katalánského referenda připomínala špionážní film. Organizátorům hrozily velké pokuty

Příprava katalánského referenda připomínala špionážní film. Organizátorům hrozily velké pokuty

Šifrované zprávy, tajná noční setkání a přesuny na poslední chvíli. Katalánské referendum připomínalo místy spíše důkladnou špionážní operaci hodnou Jamese Bonda a Jasona Bourna. Byl k tomu ale pádný důvod. Organizátora, kterého by totiž španělské úřady přistihly, jak zakázaný plebiscit pořádá, by mohla jeho občanská neposlušnost vůči verdiktu Ústavního soudu vyjít pořádně draho - až na 300 tisíc eur, případně jej přivést až do vězení. 

„Znali mě a věděli, že jim kývnu. Proto mi zavolali.“ Tak katalánské referendum začalo pro Juana, jednoho z organizátorů. Jeho jméno je falešné, zveřejnění pravé identity by jej dostalo do průšvihu.

Příprava referenda začala tři měsíce před jeho konáním komunikací na platformě WhatsApp. To však nevydrželo dlouho - vzápětí se totiž začaly šířit zprávy, že vláda tento kanál odposlouchává, vypráví Juan. Organizátoři referenda proto přešli na jiné šifrované komunikační systémy – Telegram a Signal. Osobní setkání nebývalo časté, a když už k němu došlo, tak se konalo v utajení. Některá z nich byla na poslední chvíli zrušená, aby se zmátla policie. Jako ve špionážním filmu.

„Tři dny před plebiscitem se všichni organizátoři konečně setkali. Bylo to velmi tajnůstkářské setkání, narazil jsem tam na lidi, o jejichž zapojení do akce jsem neměl ani nejmenší tušení,“ vzpomíná Juan. Obavy z prozrazení identity byly na místě. Koho by totiž úřady dopadly, jak organizuje Ústavním soudem zakázané referendum, ten by čelil pokutě až 300 tisíc eur. A hlavním organizátorům hrozilo i vězení.

I proto se dělala většina věcí až na poslední chvíli. Části hlasovacích uren - plastové boxy, víka, insignie a pečetě, se skladovaly na několika různých místech, aby policie nemohla zabavit vše naráz.

V samotný den hlasování se Katalánci koordinovali především skrze sociální sítě: Facebook a Twitter. Fotografie kolující na síti ukazovaly, jak španělská policie postupuje regionem, cestu k volebním místnostem jí čistily obušky a gumové projektily.

„Věděli jsme, že policie přišla do školy vzdálené jen pár minut od nás,“ popisuje Juan, který měl sám na starost dohled nad konáním referenda v jedné z oblastí. „Bál jsem se, že se to stane i u nás. Že sem policie vtrhne a bude mlátit staré lidi, děti,“ říká.

I přes snahy policie zakázané referendum zhatit však nakonec odvolily asi dva a čtvrt milionů Katalánců z celkového počtu 5,3 milionu oprávněných voličů. Nebylo to však bez problémů. U některých hlasů nešlo elektronicky ověřit identitu hlasujícího, nicméně těmto lidem byla přesto volba umožněna, přiznává Juan.

Aspektů, které dělají referendum nestandardním, bylo nakonec více. I přesto však Juan věří, že výsledek věrně reflektuje vůli Katalánců po samostatném státu. „Myslím, že referendum je legitimní. I když nevolila většina, tak to bylo proto, že se mnozí báli zásahů policie,“ tvrdí Juan.

Katalánci jsou nicméně prakticky jediní, kdo výsledek referenda formálně uznává. Co bude následovat, není zřejmé. Tamní parlament by mohl nezávislost autonomního regionu vyhlásit už v pondělí, kdy budou poslanci debatovat o výsledcích nedělního referenda. Jisté to ale není: Ústavní soud tuto schůzi poslanců zablokoval.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek