Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Prosazuje mír prostřednictvím ideologie síly.“ Obdrží Trump nobelovku?

„Prosazuje mír prostřednictvím ideologie síly.“ Obdrží Trump nobelovku?

Letošní Nobelova cena za mír by mohla být výzvou novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby respektoval lidská práva. Uvedl to dnes ředitel norského mírového institutu Kristian Berg Harpviken, který patří mezi nejuznávanější experty při předpovídání budoucích laureátů. Podle něj by ocenění mohla dostat například Americká unie občanských práv (ACLU), která podala žalobu na Trumpův výnos zakazující dočasně vstup do USA migrantům ze sedmi převážně muslimských zemí.

Středa 1. února byla posledním dnem, kdy bylo možné podat nominace. Jména nominovaných jsou přísně střeženým tajemstvím, mohou je ale odhalit ti, kdo příslušné kandidáty navrhli. Po vypršení lhůty smějí své kandidáty přidat ještě členové Nobelova výboru na své první schůzce 16. února. Datum vyhlášení letošní Nobelovy ceny za mír ještě nebylo zveřejněno, pravděpodobně to ale bude 6. října, napsal dnes server The Local. Laureát cenu převezme 10. prosince v norské metropoli Oslo.

Podle deníku The Local řada jmen, která jsou podle předpokladů na seznamu kandidátů, patří Trumpovým oponentům. Sám americký prezident, který je terčem kritiky od bojovníků za lidská práva také například kvůli plánům na výstavbu zdi na americko-mexické hranici nebo kvůli opakovaným útokům na média, je ovšem rovněž mezi nominovanými.

„Cena za mír pro ACLU by určitě byla vnímána jako kritika prezidenta Trumpa,“ prohlásil podle serveru The Local Harpviken. „Ale byla by především oslavou dlouhodobého, vytrvalého boje za občanská práva, hlavně v USA, ale také ve světovém kontextu,“ dodal. ACLU po podání právní žaloby na Trumpův exekutivní výnos získala rekordní množství finančních darů.

Za své úsilí o světový mír byl znovu nominován také papež František. „Je to jeden z vzácných případů lidí, kteří vystoupili proti Donaldu Trumpovi,“ prohlásil politik Knut Arild Hareide, vůdce norské Křesťanské lidové strany, která podle deníku The Local papeže Františka na letošní Nobelovu cenu za mír navrhla.

V lednovém rozhovoru s listem El País papež varoval před populismem a odsoudil stavbu zdí a ostnatých drátů jako ochrany před cizinci.

Podle Harpvikena byl letos opět nominován i Trump, kterého navrhl nejmenovaný Američan za „prosazování míru prostřednictvím ideologie síly“. A na seznamu kandidátů údajně nechybí ani ruský prezident Vladimir Putin.

Francouzská média již dříve uvedla, že kandidátem je i bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, jehož nominaci podpořilo na 300 zákonodárců a dalších francouzských politiků. Chirac se v zahraničí zapsal do povědomí zejména tím, že navzdory tlak Washingtonu a Londýna odmítl účast Francie ve válce v Iráku, která začala v roce 2003 a trvala více než osm let. Doma byl známý jako dlouholetý šéf tradiční pravice a starosta Paříže, v jejímž čele stál více než 18 let. Obyvatelé také oceňují, že pomohl uzákonit právo žen na potrat a zákaz trestu smrti ve Francii.

Stejně jako loni se i letos mluví o záchranářích ze Syrské civilní obrany přezdívaných Bílé helmy, kteří v loňském roce patřili mezi favority. Nominován byl rovněž vězněný saúdskoarabský bloger Raíf Badáví či spolupracovník americké tajné služby NSA Edward Snowden, který zveřejnil materiály amerických tajných služeb o rozsáhlém sledování komunikace Američanů i lidí v zahraničí.

Loni Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za to, že dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Dohoda oficiálně ukončila 52letou kolumbijskou občanskou válku, která si vyžádala životy nejméně 220 tisíc Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek