27. 04. 2017 • 08:10
„A děti nějaké máte?“ Otázka zanikne v trapném tichu. Halině po tváři stékají slzy. Snažila se je marně zadržet. Mluvily jsme o budoucnosti.
Pod zemí
„Je mi 75 let a chtěla bych ještě něco zažít. Být na stará kolena doma, v míru, za to se modlím k Bohu. Neustále,“ vytahuje z kapsy kostkovaný plátěný kapesník. Je jeden z prvních slunečných dnů po dlouhé zimě a Halina se dvěma staršími ženami sedí na provizorních židlích z pneumatik a pařízku před nenápadnými dveřmi, které vypadají jako vchod do sklípku. Když po příkrých schodech sejdete dolů, zastaví vás těžké kovové dveře.